12 C 267/2021-48 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 19. 8. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 7 200 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že pohledávku za žalovanou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 mezi žalobkyní a společností„ [právnická osoba]“, která pohledávku nabyla rovněž na základě smlouvy o postoupení ze dne 31. 12. 2018 od společnosti [právnická osoba] [právnická osoba] uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které jí byly poskytnuty dne 8. 7. 2016 na účet žalované č. [bankovní účet] finanční prostředky ve výši 8 000 Kč. Žalobkyně však není schopna doložit předmětnou úvěrovou smlouvu, na základě které mělo být ze strany právní předchůdkyně žalobkyně plněno žalované. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně je však zřejmé, že žalované bylo předmětného dne plněno, byť bez právního důvodu. Žalobkyně proto požaduje, aby žalovaná vrátila to, oč se bez právního důvodu obohatila. Dne 18. 5. 2020 byla žalované odeslána právním zástupcem žalobkyně předžalobní upomínka k úhradě dluhu. Žalovaná na dluh ke dni podání žaloby zaplatila žalobkyni částku 800 Kč. Žalobkyně proto navrhuje, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 200 Kč a zákonné úroky z prodlení až do zaplacení. 2. Dne 26. 8. 2021 vydal zdejší soud na základě výše uvedené žaloby elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo řádně doručit žalované do vlastních rukou, byl proto zrušen usnesením ze dne 16. 9. 2021. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně vyjádřila souhlas na žalobě. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. S ohledem na skutečnost, že proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje rozhodnutí zkrácené odůvodnění ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 3. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. a bez jednání ve věci rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu. Z předložených důkazů soud zjistil, že společnost [právnická osoba] poskytla žalované částku ve výši 8 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] dne 8. 7. 2016 pod [variabilní symbol]. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 5. 2020, že [anonymizována dvě slova] GmbH sdělila žalované, že pohledávku za žalovanou postoupenou od [právnická osoba] postoupila na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019. Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně soud zjistil, že vyzval žalovanou dne 18. 5. 2020 k úhradě dluhu ve výši 11 680 Kč, který byl jako pohledávka postoupen [anonymizována dvě slova] GmbH na žalobkyni. Z podacího lístku bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně odeslal žalované dne 18. 5. 2020 doporučenou zásilku. Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi společností [právnická osoba] a [právnická osoba] [anonymizováno] GmbH., soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla dne 31. 12. 2018 postoupena ze společnosti [právnická osoba] na [anonymizována dvě slova] GmbH. 4. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 5. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Pokud se týká právního hodnocení, tak v řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytla žalované částku 8 000 Kč na její účet, avšak bez právního důvodu, přičemž smlouvu o úvěru, na základě které měla být částka žalované poskytnuta žalobkyně nedoložila a nemá ji k dispozici. Dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Pro vznik povinnosti k vydání bezdůvodného obohacení se vyžaduje existence obecných předpokladů, které musí být splněny v každém případě neoprávněného majetkového prospěchu. Jedná se o nabytí majetkových hodnot fyzickou nebo právnickou osobou (obohaceným),„ protiprávnost“ obohacení (nespravedlivý důvod), majetkovou újmu jiného subjektu (ochuzeného) a příčinnou souvislost mezi neoprávněným nabytím majetkového prospěchu obohaceným a majetkovou ztrátou ochuzeného. Základní atributy bezdůvodného obohacení se podávají ze zákonem deklarovaného principu, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, má povinnost vydat ochuzenému, oč se obohatil. Z řečeného je patrno, že aby mohl být uplatněn nárok z kondikce u soudu, musí být rovněž zřejmé, kdo se obohatil na čí úkor (rozhodnutí I. ÚS 2617/11). Žalovaná nebyla v řízení aktivní, avšak na původní jistinu, o kterou se na úkor žalobkyně obohatila 8 000 Kč, bylo dle tvrzení žalobkyně ze strany žalované částečně zaplaceno 800 Kč. Žalobkyně tak má nárok na zaplacení žalované částky 7 200 Kč. Proto soud uložil žalované povinnost, zaplatit žalobkyni částku 7 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 29. 5. 2020 do zaplacení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění ve výroku I. určil jako obecnou třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem ve výši za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí věci a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva), 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně touž žalobkyní ve skutkové a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11, včetně 21 % DPH z těchto částek. O lhůtě plnění ve výroku II. bylo opět rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. [obec] plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.