16 C 181/2021-71 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 31 870,20 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným došlo dne 2. 2. 2017 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen smlouva). Na základě uzavřené smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 39 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 33 325 Kč, která představovala součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 976 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování a doručení ve výši 9 158 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 17 191 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal ve smlouvě uhradit v hotovosti v šedesáti týdenních splátkách po 1 206 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 29. 3. 2018. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 10. 4. 2017. Ke dni 30. 7. 2017 činila dlužná jistina částku 37 897,05 Kč a dlužný poplatek částku 31 273,15 Kč. Po tomto datu do data postoupení bylo žalovaným na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, a to celkem 37 300 Kč. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem částku 38 700 Kč. Pohledávka z výše uvedené smlouvy včetně příslušenství se všemi právy s ní spojenými byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 žalobkyni, jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 24. 6. 2019. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 49 937 Kč, příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 49 937 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně vůči žalovanému neuplatňuje. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně ničeho uhrazeno. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné částky ve výši 31 870,20 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 21 745,33 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 10 124,87 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 8 155,27 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 023,23 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 21 745,33 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 21 745,33 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Úroky jsou počítány od 30. 3. 2018, to je od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do data postoupení 24. 6. 2019. Žalovaný pak přes výzvu dluh neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se nedostavil. 3. Okresní soud v Olomouci provedl dokazování a má prokázáno ze smlouvy o zápůjčce ze dne 2. 2. 2017, že předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které mu byla zapůjčena částka 39 000 Kč a žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 33 325 Kč, která představovala součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 976 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování a doručení ve výši 9 158 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 17 191 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal ve smlouvě uhradit v hotovosti v šedesáti týdenních splátkách po 1 206 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 29. 3. 2018. Ze zákaznické karty pak bylo prokázáno, že žalovaný poskytl předchůdkyni žalobkyně podklady pro uzavření smlouvy, údaje o zaměstnání a pravidelném měsíčním příjmu. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 10. 4. 2017. Ke dni 30. 7. 2017 činila dlužná jistina částku 37 897,05 Kč a dlužný poplatek částku 31 273,15 Kč. Po tomto datu do data postoupení bylo žalovaným na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, a to celkem 37 300 Kč. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem částku 38 700 Kč. Pohledávka z výše uvedené smlouvy včetně příslušenství se všemi právy s ní spojenými byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 žalobkyni, jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 24. 6. 2019. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 49 937 Kč, příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. 4. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 5. Dle ustanovení § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla. 6. Dle ustanovení § 2392 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu. 7. Dle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Dle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 12. Dle ustanovení § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje. 13. Pokud jde o právní hodnocení, má soud za to, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které tato poskytla finanční prostředky a žalovaný se zavázal této vrátit půjčenou částku, zaplatit úrok z prodlení a další náklady. Bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně ověřovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Bylo prokázáno, že žalovaný řádně nesplácel dohodnuté splátky, vznikl dluh. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky pak došlo k postoupení této předmětné pohledávky na žalobkyni a tato je tedy v řízení aktivně věcně legitimována. Bylo prokázáno, že oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Soud tedy žalobě v celém rozsahu vyhověl včetně úroku z prodlení a úroku dohodnutých mezi účastníky. Vycházel zde z provedeného dokazování a shora citovaných zákonných ustanovení, když podle těchto ustanovení je tedy nárok žalobkyně důvodný. 14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení pak činí částku 3 454 Kč a byla stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 870,20 Kč, když tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 276 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za přípravu a převzetí zastoupení, z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tř