16 C 218/2021-46 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 3 547,30 Kč za poskytnuté veřejně dostupné služby elektronických komunikací – tzv. služby třetích stran a doplatku kupní ceny za poskytnuté koncové zařízení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nerozporovala. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací, a to dne 2. 4. 2019 smlouvu [číslo] a dne 12. 4. 2019 smlouvu [číslo]. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalované služby elektronických komunikací a zprostředkovávat za splnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran a žalovaná se zavázala za poskytnuté služby hradit sjednané ceny. Smlouva se řídí podmínkami služeb a zboží za zvýhodněnou cenu, všeobecnými podmínkami pro poskytování služeb elektronických komunikací a ceníkem, případně podmínkami jednotlivých služeb. Žalobkyně dále se žalovanou uzavřela kupní smlouvu na zařízení a dohodu o splátkách ceny zařízení, a to dne 12. 4. 2019 smlouvu [číslo]. Touto smlouvou došlo ke koupi zařízení [příjmení] [anonymizována tři slova] [příjmení] [příjmení] [příjmení] za kupní cenu 5 977 Kč, uhrazená cena žalovanou při převzetí zařízení činila 577 Kč a strany si ujednaly 18 splátek zbytku kupní ceny po 300 Kč měsíčně, to vše na základě objednávkové faktury [číslo] Smluvní strany si dále ujednaly, že žalovaná uhradí jednotlivé měsíční splátky na základě měsíčního vyúčtování služeb nebo měsíčního vyúčtování splátky kupní ceny zařízení. Ocitne-li se žalovaná v prodlení s úhradou některé ze splátek kupní ceny zařízení nebo s úhradou vyúčtovaných služeb delším než 30 dnů po lhůtě splatnosti, je žalobkyně oprávněna její závazek k úhradě kupní ceny zařízení zesplatnit, tedy rozhodnout, že žalovaná doplatí celou zbývající část kupní ceny jednorázově. Žalovaná řádně neplnila povinnosti plynoucí z výše uvedených smluv, když nehradila řádně a včas vystavená vyúčtování, na což byla ze strany žalobkyně upozorněna prostřednictvím vystavených vyúčtování a dále prostřednictvím zaslaných SMS upomínek či písemných upomínek. S ohledem na prodlení žalované s úhradou vyúčtování žalobkyně zesplatnila ujednanou kupní cenu ve splátkách za poskytnuté zařízení, když žalovaná byla v prodlení s úhradou vyúčtovaných služeb delším než 30 dnů po lhůtě splatnosti, kdy za těchto okolností je dle dohody stran žalobkyně oprávněna její závazek k úhradě kupní ceny zařízení zesplatnit. Žalovaná žádné oprávněné reklamace proti vystaveným vyúčtováním v ujednané lhůtě nevznesla. Celkem tedy žalovaná dluží žalobkyni částku 3 547,30 Kč, která se skládá z dlužných splátek za zařízení a za platby třetím stranám a kterou žalovaná ani přes upomínky žalobkyně dosud neuhradila. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 11. 1. 2021, avšak dlužnou částku dosud neuhradila. 6. Podle ustanovení § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, účastník, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. 7. Podle ustanovení § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 8. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 občanského zákoníku, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 9. Podle ustanovení § 1931 občanského zákoníku, bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. 10. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na citovaná zákonná ustanovení a dospěl k právnímu závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž součástí byla i platně uzavřená kupní smlouva, dle které se žalobkyně zavázala poskytovat žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a žalovaná se zavázala jí za tyto služby včetně služeb třetích stran řádně platit vyúčtované ceny. Dále se žalobkyně zavázala poskytnout žalované koncové zařízení a žalovaná se za toto zavázala hradit kupní cenu ve splátkách, které byly součástí měsíčního vyúčtování. Žalobkyně v souladu s účastnickou smlouvou služby včetně služeb třetích stran žalované poskytovala a ceny za jejich poskytnutí žalované řádně vyúčtovávala prostřednictvím pravidelných měsíčních vyúčtování služeb. Žalobkyně žalované rovněž na základě kupní smlouvy poskytla koncové zařízení. Žalovaná však své povinnosti porušila, když přestala hradit vyúčtované ceny za poskytnuté služby včetně služeb třetích stran a splátky za koncové zařízení. Ke dni podání žaloby žalovaná dluží žalobkyni částku 3 547,30 Kč. Tato částka představuje cenu za poskytnuté služby třetích stran a součet zbývajících neuhrazených splátek za koncové zařízení. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že vyúčtované částky za služby včetně splátek kupní ceny za poskytnuté zařízení a doúčtovanou zbývající kupní cenu zaplatila řádně a včas. Žalovaná se však k podané žalobě nevyjádřila. Vzhledem k tomu, že žalovaná nedostála své povinnosti vyplývající pro něj z předmětné účastnické smlouvy a kupní smlouvy, když neuhradila žalobkyni shora uvedenou částku za poskytnuté služby a splátky kupní ceny, vzniklo žalobkyni právo na vyrovnání celé pohledávky, přičemž mezi stranami bylo sjednáno, že zesplatnění nastane automaticky, bez nutnosti jednostranného uplatnění ze strany žalobkyně, což dispozitivní povaha ustanovení § 1931 občanského zákoníku připouští. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni požadovanou částku 3 547,30 Kč jako doplatek kupní ceny za poskytnuté zařízení a ceny za zprostředkované služby. 13. Lhůtu k plnění soud stanovil jako obecnou třídenní pariční lhůtu v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 547,30 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Použití ustanovení § 14b a. t. je dle názoru soudu důvodné, když jde o žalobu podanou na ustáleném vzoru a jde o nárok uplatňovaný opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech.