16 C 229/2021-42 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 41 939 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným došlo dne 11. 9. 2017 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo]. Na základě smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 55 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 43 839 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 13 479 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy, odměnu za zpracování a doručení ve výši 16 550 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 13 810 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 5 492 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 11. 3. 2019. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 7. 12. 2018. Ke dni 11. 3. 2019 činila dlužná jistina částku 27 324 Kč a dlužný poplatek částku 14 615 Kč. Po tomto datu do data postoupení pohledávky nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Žalovaný od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky uhradil celkem částku 56 900 Kč. Pohledávka ze smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Ke dni postoupení pohledávky činila výše pohledávky částku 64 926,84 Kč bez příslušenství, přičemž příslušenství tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 69 926,84 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně vůči žalovanému neuplatňuje. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné částky ve výši 41 939 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 27 324 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 14 615 Kč, dále kapitalizovaných úroků ve výši 6 933,47 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 109,07 Kč, úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 27 324 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 27 324 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Úroky jsou přitom počítány od 11. 1. 2019, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 20. 1. 2020. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně dluh neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Okresní soud v Olomouci provedl dokazování a má prokázáno ze smlouvy o zápůjčce ze dne 11. 9. 2017, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které mu byla zapůjčena částka 55 000 Kč a žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 43 839 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 13 479 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy, odměnu za zpracování a doručení ve výši 16 550 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 13 810 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 5 492 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 11. 3. 2019. Žalovaný poskytl právní předchůdkyni žalobkyně podklady pro uzavření smlouvy, údaje o zaměstnání a pravidelném měsíčním příjmu. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 7. 12. 2018. Ke dni 11. 3. 2019 činila dlužná jistina částku 27 324 Kč a dlužný poplatek částku 14 615 Kč. Po tomto datu do postoupení pohledávky nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem částku 56 900 Kč. Pohledávka z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Ke dni postoupení pohledávky činila výše pohledávky bez příslušenství částku 64 926,84 Kč, přičemž příslušenství tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. 5. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Dle ustanovení § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla. 7. Dle ustanovení § 2392 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu. 8. Dle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovení Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšeného o 8 procentních bodů. 11. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Dle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 13. Dle ustanovení § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje. 14. Pokud jde o právní hodnocení, má soud za to, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit, zaplatit úrok z prodlení a další náklady sjednané ve smlouvě. V průběhu řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně ověřovala schopnost žalovaného zápůjčku splácet. Rovněž bylo prokázáno, že žalovaný řádně nesplácel dohodnuté splátky a vznikl mu tak dluh. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky následně došlo k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni a tato je tedy v řízení aktivně věcně legitimována. Dále bylo prokázáno, že postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno. Soud tedy žalobě v celém rozsahu vyhověl včetně úroku z prodlení a úroku dohodnutých mezi účastníky, přičemž vycházel z provedeného dokazování a shora citovaných zákonných ustanovení, podle kterých je nárok žalobkyně zcela důvodný. Lhůtu k plnění soud stanovil jako obecnou třídenní pariční lhůtu v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.