16 C 259/2020-60 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 2 696,61 Kč s příslušenstvím na základě účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících uzavřené mezi účastníky, jejíž nedílnou součástí byla kupní smlouva, všeobecné podmínky žalobkyně a ceník tarifů a služeb. Žalobkyně požaduje po žalované na základě uvedené účastnické smlouvy částku 2 696,61 Kč, která představuje cenu za poskytnuté služby třetích stran ve výši 1 896,61 Kč a součet zbývajících splátek koncového zařízení ve výši 800 Kč. Dále žalobkyně po žalované požaduje náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Ode dne následujícího po splatnosti posledního vyúčtování, kterým byla žalované uvedená dlužná částka účtována, tedy od 20. 12. 2017, požaduje žalobkyně po žalované, zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporovala. 3. K jednání nařízenému na den 26. 2. 2021 se žalobkyně ani žalovaná nedostavily, soud tedy ve smyslu ustanovení § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela se žalovanou účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících, na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících a žalovaná se zavázala za tyto služby včetně služeb třetích stran platit žalobkyni vyúčtované ceny. Nedílnou součástí účastnické smlouvy byla kupní smlouva, na základě které žalobkyně poskytla žalované koncové zařízení, kdy část kupní ceny žalovaná uhradila při jeho převzetí a zbylá část kupní ceny měla být žalovanou uhrazena formou pravidelných měsíčních splátek, přičemž splatnost měsíčních splátek se řídí datem splatnosti jednotlivých vyúčtování, neuhrazením příslušné splátky do data splatnosti se stávají splatnými všechny dosud neuhrazené splátky. Žalovaná souhlasila s obchodními podmínkami žalobkyně, které se zavázala dodržovat. Žalobkyně v souladu s účastnickou smlouvou žalované poskytovala služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a ceny za jejich poskytnutí žalované řádně vyúčtovala prostřednictvím pravidelných vyúčtování služeb. Žalovaná své povinnosti vyplývající z účastnické smlouvy porušila, když přestala hradit za poskytnuté služby včetně služeb třetích stran vyúčtované ceny. Konkrétně se jedná o vyúčtování [číslo] splatné dne 7. 8. 2017, vyúčtování [číslo] splatné dne 7. 9. 2017 a vyúčtování [číslo] splatné dne 8. 10. 2017. Žalobkyně v souladu s účastnickou smlouvou zesplatnila zbylé neuhrazené splátky za koncové zařízení, které žalované vyúčtovala ve vyúčtování [číslo] splatném dne 19. 12. 2017. Právní zástupkyně žalobkyně dopisem ze dne 11. 4. 2020 vyzvala žalovanou k úhradě žalobní pohledávky. Žalovaná však žalobkyni ničeho neuhradila. 6. Podle ustanovení § 64 odst. 1 zákona číslo 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, účastník, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. 7. Podle ustanovení § 1746 odst. 2 občanského zákoníku, strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 8. Podle ustanovení § 2079 občanského zákoníku, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. 9. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Podle ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. 12. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Soud považuje za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena účastnická smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících, na základě které žalobkyně poskytovala žalované služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících a žalovaná se zavázala platit za tyto služby ceny vyúčtované žalobkyní. Žalovaná však své povinnosti hradit stanovenou cenu těchto služeb k rukám žalobkyně nedostála, přestože cena těchto služeb za uvedené období byla žalované žalobkyní řádně vyúčtována. Soud proto shledal žalobu zcela důvodnou a zavázal žalovanou k úhradě částky 3 869,61 Kč včetně náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč ve smyslu ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. i s požadovaným zákonným úrokem z prodlení, který soud co do výše i počátku prodlení shledal neodporujícím zákonu a odpovídajícím skutkovým zjištěním soudu. 13. Lhůta k plnění byla stanovena jakožto obecná třídenní pariční lhůta ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 896,61 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Použití ustanovení § 14b a. t. je dle názoru soudu důvodné, když jde o žalobu podanou na ustáleném vzoru a jde o nárok uplatňovaný opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech.