17 C 202/2021-66 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 22. 6. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným dne 23. 6. 2014 rámcovou smlouvu [číslo] na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dne 10. 11. 2019 uzavřeli účastníci [příjmení] [číslo] k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 20 000 Kč, což bylo žalobkyní téhož dne schváleno. Žalovaný nicméně porušil podmínky pro poskytnutí kontokorentu, kontokorent mu byl zablokován a žalobkyně ke dni 4. 5. 2021 kontokorent zesplatnila. Žalovaný byl zesplatňujícím dopisem vyzván k zaplacení dlužné jistiny kontokorentu ve výši 20 000 Kč a nesplaceného smluvního úroku kapitalizovaného ke dni 3. 5. 2021 ve výši 796,82 Kč. Žalobkyně dále požadovala úhradu smluvního úroku z dlužné jistiny od 4. 5. 2021 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 14. 5. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně svou neúčast na jednání řádně a včas omluvila. 3. Z předložených důkazů soud učinil následující skutková zjištění: -) z rámcové smlouvy ze dne 23. 6. 2014 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi účastníky a její nedílnou součástí byly [ulice] podmínky, Ceník, Podmínky pro používání karet a Podmínky pro používání úvěru; -) z výpisu žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný dne 10. 11. 2019 zažádal o kontokorent; -) z Dodatku [číslo] k Rámcové smlouvě ze dne 10. 11. 2019, včetně Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, bylo zjištěno, že byl uzavřen mezi účastníky, a že jím byla zřízena možnost žalovaného čerpat kontokorentní úvěr až do výše 20 000 Kč. Úroková sazba byla stanovena ve výši 18,9 %. V dodatku byly stanoveny podmínky používání kontokorentu. Účastníci si v dodatku dále sjednali, že pokud žalovaný poruší podmínky používání kontokorentu, má žalobkyně právo kontokorent zablokovat a účtovat žalovanému úrok z prodlení a náklady za vymáhání; -) z Podmínek pro používání kontokorentu bylo zjištěno, že obsahoval údaje o úročení a splácení kontokorentu, případech porušení smlouvy o kontokorentu a následcích takového porušení a nakonec o ukončení smlouvy o kontokorentu; -) z Obchodních podmínek soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění; -) z Úvěrové zprávy ze dne 10. 11. 2019 bylo zjištěno, že byla žalobkyní zjišťována solventnost (úvěruschopnost) žalovaného; -) z přehledu čerpání a splácení kontokorentu bylo zjištěno, že žalovaný čerpal kontokorent do výše 20 000 Kč a neuhradil ničeho, a že ke dni 4. 5. 2020 došlo k zesplatnění kontokorentu s tím, že výše vyčerpaného kontokorentu činila 20 000 Kč a výše obchodního úroku 769,82 Kč; -) z výpisu z účtu žalovaného soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění; -) z výpisu odchozích zpráv, předžalobní výzvy a podacího archu bylo zjištěno, že žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky do 13. 5. 2020. 4. Z uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 23. 6. 2014 rámcovou smlouvu a dne 10. 11. 2019 na základě žádosti žalovaného pak Dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, kterou byla pro žalovaného zřízena možnost čerpání kontokorentu až do výše 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet podle podmínek stanovených v Dodatku [číslo] Podmínkách pro používání kontokorentu. Žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného na základě údajů získaných od žalovaného a úvěrové zprávy. Žalovaný kontokorent čerpal ve výši 20 000 Kč, žalobkyni však neuhradil ničeho. Žalobkyně kontokorent ke dni 4. 5. 2020 zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem zaslaným dne 5. 5. 2020, a to nejpozději do 13. 5. 2020. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 7. Podle § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 8. Podle § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 9. Podle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení. 10. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. 13. Žalobkyně v řízení prokázala, že se žalovaným uzavřela platnou rámcovou smlouvu a Dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, jímž byla pro žalovaného zřízena možnost čerpání kontokorentu až do výše 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet podle podmínek stanovených v Dodatku [číslo] Podmínkách pro používání kontokorentu. Žalovaný kontokorent čerpal ve výši 20 000 Kč. Žalovaný nicméně porušil svou smluvní povinnost tím, že nesplácel úvěr řádně a včas podle stanovených podmínek, neboť žalobkyni na čerpaný kontokorent neuhradil ničeho. Žalobkyně proto v souladu se smlouvou (Dodatkem [číslo]) úvěr zesplatnila. V řízení bylo dále na žalovaném, aby soudu tvrdil a prokázal, že žalobkyni dlužnou jistinu úvěru (alespoň částečně) uhradil, případně že jeho dluh vůči žalobkyni zanikl jinak. Žalovaný však tuto svou povinnost nesplnil, neboť byl po celou dobu řízení zcela pasivní. Soud proto žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč představující dlužnou jistinu úvěru (kontokorentu) spolu se smluvním úrokem kapitalizovaným do dne zesplatnění úvěru a dále se smluvním úrokem ode dne zesplatnění úvěru do zaplacení ve výši požadované žalobkyní v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou úvěru, vznikl žalobkyni rovněž nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení, a to ode dne následující po dni uplynutí lhůty k zaplacení dlužné částky stanovené v předžalobní výzvě ze dne 4. 5. 2020, tj. ode dne 14. 5. 2020 do zaplacení, ve výši stanovené podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní. 14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 800 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecná třídenní.