20 C 296/2019-154 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení existence služebnosti specifikované ve výroku I. rozsudku s odůvodněním, že žalobce je výlučným vlastníkem nemovitostí pozemku parc. č. st. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 209 m2, jehož součástí je stavba [část obce], [adresa] – bydlení, stojící na pozemku parc. č. St. [číslo], pozemku parc. [číslo] – zahrada, o výměře [výměra], to vše v [katastrální uzemí] u [obec], obec Olomouc, jak je zapsáno u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc na listu vlastnictví [číslo]. Žalovaní mají ve svém rovnodílném spoluvlastnictví nemovitosti pozemek parc. č. st. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 201 m2, jehož součástí je stavba [část obce], [adresa] – bydlení, stojící na pozemku parc. č. st. [číslo], pozemek parc. [číslo] – zahrada, o výměře [výměra], to vše v [katastrální uzemí] u [obec], obec Olomouc, jak je zapsáno u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc na listu vlastnictví [číslo]. Nemovitosti žalobce a nemovitosti žalovaných spolu bezprostředně sousedí. Na pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaných se na hranici s pozemkem parc. [číslo] ve vlastnictví žalobce nachází studna, kterou žalobce dlouhodobě v dobré víře užíval a odebíral z ní vodu. Žalobce nabyl nemovitosti žalobce darem od svých rodičů, [jméno] a [jméno] [příjmení] smlouvou o převodu nemovitosti [anonymizováno] [rok] [rok] darovací smlouva z 11. 6. 1992, a to se vším příslušenstvím a součástmi. Rodiče žalobce nabyli vlastnické právo k předmětné nemovitosti na základě kupní smlouvy ze dne 3. 10. 1968, registrované Státním notářstvím dne 30. 10. 1968 pod č. [anonymizováno] [číslo]. Rodiče žalobce, i žalobce sám, studnu po celou dobu vlastnictví pozemku žalobce užívali s tím, že při koupi nemovitostí žalobce bylo rodičům žalobce známo, že vlastníci nemovitostí žalobce chodí do této studny pro vodu k obhospodařování pozemku žalobce a měli za to, že právo užívat studnu je spojeno s vlastnictvím nemovitostí žalobce. Právní předchůdci žalovaných nikdy rodičům žalobce v užívání studny nebránili a za užívání studny ničeho nepožadovali. Mezi původními vlastníky nemovitostí byla uzavřena dohoda o bezplatném užívání studny. Žalobce na podporu svého tvrzení odkazuje na ocenění nemovitostí žalobce z ledna roku 1968 Ing. [jméno] [příjmení], které bylo provedeno za účelem ujednání kupní ceny nemovitostí žalobce v době, kdy nemovitosti žalobce nabývali jeho rodiče. Předmětem oceňování bylo i příslušenství a součásti nemovitostí žalobce, kdy na straně [číslo] ocenění je uvedeno, že„ na zahradě se nachází studna, která slouží jako pumpa pro zahradu“. Znalec studnu ohodnotil částkou 600 Kč. Rodiče žalobce nenárokovali vlastnictví studny, pouze z ocenění odvozovali své právo studnu užívat. Žalobce, stejně jako jeho rodiče, užíval studnu, když z ní odebíral vodu k péči o svou zahradu. Ve studni bylo instalováno zařízení pro odběr vody, a to čerpadlo včetně trubky směřující na pozemek žalobce. Žalobce byl oprávněn studnu užívat. Jeho právo se odvíjí od dlouhodobých užívacích vztahů v místě, vzniklých již před okamžikem, kdy sám nemovitosti získal. Oprávnění užívat studnu nebylo zpochybňováno ani právními předchůdci žalovaných a ani samotnými žalovanými. Žalobce se až v březnu 2019 prostřednictvím výzvy právní zástupkyně žalovaných dozvěděl, že žalovaní s odběrem vody ze studny nesouhlasí. Žalobce má na základě výše uvedeného za to, že jeho rodiče vykonávali právo odpovídající věcnému břemeni užívání studny a odběru vody z ní již od roku 1968, kdy k ní měli umožněn přístup. Žalobcova dobrá víra v oprávněnost tohoto věcného břemene zanikla až v březnu roku 2019, kdy se dozvěděl, že žalovaní s užíváním studny nesouhlasí. Věcné břemeno užívání study a odběru vody z ní tak bylo vykonáváno více než 50 let, a to buď přímo žalobcem, nebo jeho rodiči, jako původními vlastníky nemovitostí žalobce. V tomto případě zcela jistě došlo k mimořádnému vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni užívání studny a odběru vody z ní. Žalovaní v průběhu měsíce srpna 2019 odstranili potrubí, které vedlo ze studny na pozemek žalobce, a vystavěli zídku oddělující nemovitosti žalovaných od nemovitostí žalobce, čímž zamezili žalobci ke studni přístup a odběr vody ze studny. Jednáním žalovaných došlo k neoprávněnému zásahu do práva žalobce odpovídajícího věcnému břemeni. Žalobce je tak nucen žalobou současně požadovat, aby žalovaní strpěli užívání studny a odběru vody, včetně přístupu k ní a současně aby obnovili vodovodní potrubí vedoucí ze studny na pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví žalobce. 2. Žalovaní se k podané žalobě vyjádřili tak, že žalobce nikdy nebyl oprávněn čerpat vodu ze studny, která se nachází na jejich pozemku. Nikdy v minulosti mu k tomu ani žalovaní, ani jejich právní předchůdci neudělili souhlas. Naopak poté, co žalovaní zjistili, že žalobce z jejich studny odebírá vodu pro zavlažování rostlin ve svém skleníku, který bezprostředně sousedí s pozemkem ve vlastnictví žalovaných, vyzvali jej, aby si tento přívod odstranil. Takto ho vyzývali opakovaně ústně, ale žalobce jim sděloval, že má zřízeno věcné břemeno odběru vody, popř. že studna je v jeho vlastnictví. Pokud žalovaní po žalobci požadovali, aby jim k těmto svým tvrzením doložil nějaké listiny, pak je nikdy nedoložil. Toto jednání žalobce bylo důvodem toho, že se žalovaní s žádostí o právní pomoc obrátili svou na právní zástupkyni – [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která žalobce vyzvala k odstranění odběru vody z jejich studny. Žalobce si výzvu převzal a dne 5. 4. 2019 prostřednictvím svého právního zástupce kontaktoval právní zástupkyni žalovaných. Na osobním jednání právních zástupců, které proběhlo dne 24. 4. 2019, bylo i nadále tvrzeno, že žalobce má oprávnění k odběru vody na základě smlouvy, popř. že studna na pozemku žalovaných má být v jeho vlastnictví. Proto bylo mezi právními zástupci dohodnuto, že listina prokazující existenci věcného břemene či vlastnictví studny ze strany žalobce bude žalovaným předložena. Tak se nestalo a dne 7. 6. 2019 byl žalovaným doručen ze strany zástupce žalobce e-mail, ve kterém právní zástupce žalobce sděluje, že dospěl k závěru, že ve vztahu k předmětné studni došlo k mimořádnému vydržení práva odběru vody s výzvou k uzavření souhlasného prohlášení pro potřeby zavkladování tohoto věcného břemene do katastru nemovitostí. S tímto však žalovaní nesouhlasili, což sdělili prostřednictvím své právní zástupkyně právnímu zástupci žalobce – a to e-mailem ze dne 9. 6. 2019. Jelikož žalovaní měli v úmyslu vybudovat na svém pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec] zídku, na jejíž stavbu nebylo nutné stavební ohlášení, sdělili tuto skutečnost předem žalobci, a to prostřednictvím emailu ze dne 17. 7. 2019, aby měl žalobce možnost si opětovně sám na své náklady provést odstranění trubek pro odběr vody. Žalobce tak neučinil, proto odběr přerušili žalovaní sami, aby mohli stavbu zídky dokončit. Až poté, co došlo k přerušení odběru vody, začal žalobce jednat a podal žalobu. Žalobce nikdy nebyl v dobré víře ohledně oprávněného odběru vody ze studny žalovaných. Žalobce se žalobou domáhá zásahu do vlastnického práva žalovaných k pozemkům, se kterým nikdy nesouhlasili a nesouhlasí ani nyní. Žalobce své údajné oprávnění nedokládá žádnou listinou, z níž by jeho oprávnění k odběru vody bylo patrné. 3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: 4. Z výpisu z katastru nemovitostí, že žalobce je výlučným vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] určená k bydlení a pozemku [parcelní číslo] zahrada o výměře 1956 m², jak jsou tyto nemovité věci zapsány na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště Olomouc pro k. ú. [část obce] u [obec], obec Olomouc. Žalobce nabyl předmětné nemovitosti na základě darovací smlouvy ze dne 11. 6. 1992. Žalovaní 1) a 2) jsou spoluvlastníky nemovitých věcí, přičemž každý ze žalovaných je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ½ na nemovitých věcech, a to pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] určená k bydlení a pozemku [parcelní číslo] zahrada o výměře 417 m², jak jsou tyto nemovité věci zapsány na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště Olomouc pro k. ú. [část obce] u [obec], obec Olomouc. 5. Ze stejnopisu notářského zápisu sepsaného dne 3. 10. 1968 a z pokračování notářského zápisu ze dne 23. 10. 1968, že právní předchůdci žalobce – rodiče [celé jméno svědka] a [celé jméno svědkyně] uzavřeli dne 3. 10. 1968 kupní smlouvu s ing. [jméno] [příjmení] a ing. [jméno] [příjmení] (dále jen„ prodávající“), na základě které prodávající převedli na manžele [celé jméno žalobce] nemovitosti a to dům [adresa], stavební plochu p. [číslo] zahradu [parcelní číslo] zapsané v evidenci nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec Olomouc s veškerým příslušenstvím ve