20 C 344/2020-30 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 050 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran, tzv. [anonymizováno] (speciální čísla se zvýšenou sazbou) a žalovaný se zavázal platit za tyto služby ceny vyúčtované žalobkyní. Současně se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému ke koupi specifikované koncové zařízení a žalovaný se zavázal k úhradě kupní ceny formou splátek. Žalovaný přestal hradit ceny vyúčtované žalobkyní a předepsané splátky za koncové zařízení. Žalobkyně proto zbývající splátky za koncové zařízení zesplatnila. Žalovaný ke dni podání žaloby dluží žalobkyni částku 3 050 Kč představující dvě splátky za zařízení ve výši 100 Kč, zesplatněné dosud neuhrazené splátky ve výši 1 700 Kč a podmíněnou slevu zařízení ve výši 1 150 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 5. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 1. 7. 2018 účastnickou smlouvu [číslo] na základě které se zavázala poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací a služby související a žalovaný se zavázal platit za tyto služby ceny vyúčtované žalobkyní. Nedílnou součástí smlouvy byly VOP, ceník služeb a další dokumenty, se kterými se žalovaný výslovně seznámil. Součástí smlouvy byla rovněž kupní smlouva, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému koncové zařízení [značka automobilu] za původní cenu 3 451 Kč, kdy účastníci se dohodli, že žalobkyně poskytne žalovanému na koncové zařízení slevu ve výši 1 150 Kč pod podmínkou dodržení sjednané doby trvání účastnické smlouvy, kdy cena po slevě činila 2 301 Kč. Žalovaný se zavázal tuto cenu zaplatit ve 23 splátkách po 100 Kč s datem splatnosti jednotlivých vyúčtování. Účastníci si dále sjednali, že neuhrazením splátky ve splatnosti se stávají splatnými všechny dosud neuhrazené splátky. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému splátku zařízení ve výši 100 Kč ve vyúčtování [číslo] za období od 20. 11. 2018 do 19. 12. 2018 s datem splatnosti 3. 1. 2019 a ve vyúčtování [číslo] za období od 20. 12. 2018 do 19. 1. 2019 s datem splatnosti 3. 2. 2019. Fakturou [číslo] s datem splatnosti 14. 5. 2019 doúčtovala žalobkyně žalovanému zbývajících 17 splátek za zařízení po 100 Kč, tedy částku 1 700 Kč. Fakturou [číslo] s datem splatnosti 21. 5. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalovanému podmíněnou slevu na koncové zařízení ve výši 1 150 Kč. Dopisem ze dne 18. 3. 2019 žalobkyně vypověděla účastnickou smlouvu z důvodu dlouhodobého neplnění závazků žalovaným. Žalovaný přes předžalobní upomínku žalobkyně ze dne 4. 5. 2020 na svůj dluh ničeho neuhradil. 6. Podle ust. § 1746 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 7. Podle ust. § 2079 odst. 1, 2 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. 8. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Dle ustanovení § 1970 o. z. občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákona ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 12. V dané věci má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena účastnická smlouva, na základě které poskytovala žalobkyně žalovanému služby elektronických komunikací a žalovaný se zavázal platit za tyto služby ceny vyúčtované žalobkyní. Součástí smlouvy byla rovněž kupní smlouva, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému koncové zařízení, za které se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni kupní cenu sníženou o poskytnutou slevu za dodržení účastníky sjednaných podmínek ve splátkách po 100 Kč. Jelikož žalovaný porušil své povinnosti ze smlouvy, když přestal hradit vyúčtování vystavená žalobkyní, stala se zbývající část kupní ceny jednorázové splatnou a žalobkyni vzniklo rovněž právo požadovat po žalovaném doplatek poskytnuté slevy ve výši 1 150 Kč. Výše žalobního nároku ostatně nebyla v průběhu řízení ze strany žalovaného nikterak rozporována, kdy bylo pouze a jen na žalovaném, aby uhrazení žalobní pohledávky žalobkyni tvrdil a současně i prokázal. Žalovaný takto nepostupoval a soud tuto skutečnost za prokázanou nemá. S ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo prokázat splnění své smluvní povinnosti, soud mu žalobní pohledávku, představující jím uskutečněnou a neuhrazenou cenu služeb souvisejících s poskytnutím služeb prostřednictvím sítě elektronických komunikací žalobkyně a kupní cenu za koncové zařízení specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobkyní, a to v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., a to včetně zákonného úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti soud shledává se zákonem souladnou, neodporující skutkovým zjištěním soudu. 13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaný tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobkyně pak tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta ve výši 600 Kč dle § 14b, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 200 Kč, paušální náhrada účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění) a 21 % DPH ve výši 189 Kč. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 1 489 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně v obecné třídenní pariční lhůtě dle ust. § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.