23 C 162/2021-37 — Okresní soud v Olomouci

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 823 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 623 Kč od 23. 3. 2020 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného za období od 26. 10. 2019 do 22. 3. 2020 včetně, kdy byla pojistná smlouva ukončena, a to dle pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění majetku a odpovědnosti občanů. Počátek pojištění byl stanoven ke dni 26. 3. 2011, pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou, přičemž žalovaný se zavázal k úhradě ročního pojistného ve výši 2 268 Kč v měsíčních splátkách po 189 Kč. Splatnost měsíčních splátek byla stanovena vždy 26. dni v měsíci. V souladu s čl. 13 odst. 5 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za škodu VPPOS 2005 bylo pro pojistné období od 26. 3. 2019 do 26. 3. 2020 roční pojistné stanoveno na částku ve výši 1 680 Kč, přičemž se změnila i výše měsíční splátky na 140 Kč. Výše nedoplatku za uvedené období činí 682 Kč. Jelikož žalobkyně eviduje přeplatek ve výši 59 Kč, činí aktuální výše dlužného pojistného částku 623 Kč. Žalobkyně se dále domáhala i upomínacího poplatku ve výši 200 Kč. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal zcela procesně pasivní. Žalobkyně, její zástupce, ani žalovaný se k jednání soudu nedostavili, zbavili se tak možnosti být soudem poučeni ve smyslu ustanovení § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) 3. Jelikož proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání, je jeho odůvodnění koncipováno jako zjednodušené ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 zákona o. s. ř. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastníci uzavřeli dne 25. 3. 2011 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škody z výkonu povolání, kterou se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala poskytnout žalovanému pojistné plnění, nastane-li pojistná událost a žalovaný se zavázal hradit žalobkyni pojistné v částce 189 Kč měsíčně, vždy k 26. dni v měsíci. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu VPPOS 2005. V souladu s čl. 13 odst. 5 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za škodu VPPOS 2005 bylo pojistné pro pojistné období od 26. 3. 2019 do 26. 3. 2020 stanoveno na částku 140 Kč měsíčně. Žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné za období od 26. 10. 2019 do 22. 3. 2020. Dlužné pojistné za uvedené období činí 682 Kč. Žalobkyně z důvodu evidovaného přeplatku ve výši 59 Kč požadovala dlužné pojistné ve výši 623 Kč. Žalobkyně v žalobě sice tvrdila, že k zániku pojistné smlouvy došlo dne 22. 3. 2020, v řízení však neprokázala, že by k zániku pojištění došlo uvedeného dne. Za situace, kdy však ze strany žalovaného nebylo ani tvrzeno, že by smlouva zanikla dříve, vychází soud ze skutečnosti, že k zániku smlouvy dříve nedošlo. Žalobkyně se dále domáhala i upomínacího poplatku 200 Kč. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k zaplacení dlužné částky. 5. Žalobkyně naopak v řízení neprokázala odeslání konkrétní upomínky, s níž povinnost plnit v tomto řízení spojuje. Svou neúčastí u jednání se zbavila možnosti být soudem poučena ve smyslu ustanovení § 118a o. s. ř. 6. Podle ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 7. Podle § 2782 odst. 1, 2 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. 8. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi účastníky řízení byla platně uzavřena pojistná smlouva ve smyslu ustanovení § 2758 odst. 1 občanského zákoníku, přičemž jejím předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škody z výkonu povolání, a to oproti závazku žalovaného jako pojistníka platit měsíční pojistné. Žalovaný za období od 26. 10. 2019 do 22. 3. 2020 nedostál své povinnosti vyplývající pro něj z předmětné pojistné smlouvy a neuhradil sjednané pojistné ve výši 189 Kč a následně 140 Kč měsíčně. V řízení bylo tedy pouze na žalovaném, aby úhradu dlužného pojistného za žalobkyní požadované období soudu tvrdil a prokázal. Žalovaný, v řízení zcela pasivní, netvrdil žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné dovozovat, že dluh uhradil, případně, že uplatněná pohledávka zanikla některým z jiných zákonných důvodu a žádná taková skutečnost ani v průběhu řízení nevyšla najevo. Soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni, z titulu dlužného pojistného, částku ve výši 623 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za požadovanou dobu, tedy od 23. 3. 2020 do zaplacení. Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto obecnou třídenní pariční v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 11. Soud naopak zamítl žalobu v části, v níž žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení poplatku za upomínku dlužného pojistného ve výši 200 Kč za odeslání výzvy k zaplacení dlužného pojistného. Žalobkyně neprokázala odeslání konkrétní upomínky, s níž povinnost plnit v tomto řízení spojuje. S ohledem na uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci převážný procesní úspěch, náleží jí náhrada nákladů řízení určená podle míry jejího procesního úspěchu, která činí 52 %, jelikož byla úspěšná vzhledem k poměru žalované a soudem přiznané částky co do 76 % a neúspěšná co do 24%. 13. Při plném procesním úspěchu by žalobkyni náležela náhrada nákladů řízení ve výši 1 489 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a náhrada DPH ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, když zástupkyně žalobkyně doložila, že je plátcem DPH. S ohledem na rozsah přiznané náhrady nákladů řízení 52 % pak žalobkyni na náhradě nákladů řízení náleží 774,28 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupkyně žalobkyně. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. jako třídenní.