24 C 227/2021-38 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 26. 5. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 820 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným dne 15. 10. 2017, a to po posouzení úvěruschopnosti žalovaného, který potvrdil tuto skutečnost po předložení příslušných dokladů i v kartě zákazníka. Na základě uzavřené smlouvy poskytl věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč v hotovosti, žalovaný se zavázal tuto úvěrovou částku věřiteli vrátit a zaplatit úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 520 Kč / s úrokovou sazbou 23,72 % p.a./, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 200 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a uvedených úhrad se zavázal žalovaný zaplatit v 58 týdenních splátkách po 540 Kč počínaje dnem 22. 10. 2017, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25. 11. 2018. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když za dobu trvání smluvního vztahu na svůj dluh uhradil částku 23 500 Kč, která byla započtena v částce 11 977,61 Kč na jistinu, ve výši 2 520 Kč na úrok, v částce 3 600 Kč na poplatek za administrativní činnost a v částce 5 402,39 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Poslední úhrada žalovaným byla učiněna 17. 11. 2019. Zbývá tak uhradit částku 7 820 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 6 022,39 Kč a z dlužných úhrad za služby ve výši 1 797,61 Kč, dále pak smluvní úrok ve výši 23,72 % p.a. z jistiny ve výši 6 022,39 Kč od 26. 11. 2018 do zaplacení, přičemž kapitalizovaná část za období od 26. 11. 2018 do 29. 11. 2019 činí částku 1 464,22 Kč, dále pak zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 6 022,39 Kč od 3 12. 2018 do zaplacení, přičemž kapitalizovaná část za období od 3. 12. 2018 do 29.11. 2019 činí 545,03 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29 11. 2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Přes výzvu právního zástupce žalobkyně žalovaný svoji povinnost doposud nesplnil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k řádně nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. 3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 4. [právnická osoba] a žalovaný dne 14. 10. 201., a to po posouzení úvěruschopnosti žalovaného, který potvrdil tuto skutečnost po předložení příslušných dokladů i v kartě zákazníka, byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytl věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, žalovaný se zavázal tuto částku věřiteli vrátit a zaplatit úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 520 Kč / s úrokovou sazbou 23,72 % p.a./, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 200 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a uvedených úhrad se zavázal žalovaný zaplatit v 58 týdenních splátkách po 540 Kč počínaje dnem 22. 10. 2017, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25. 11. 2018. Úhrada dlužné částky byla nejdříve započtena na úrok, poté na administrativní poplatek, poté na jistinu zápůjčky. Pro případ porušení smluvní platební povinnosti žalovaným vzniklo věřiteli mimo jiné právo na vyrovnání celé zbývající neuhrazené části celkové dlužné částky, přičemž toto právo může věřitel uplatnit po učiněné výzvě zákazníkovi k uhrazení dlužné splátky ve lhůtě alespoň 30 kalendářních dnů. Pro případ prodlení dlužníka s úhradou dluhu má věřitel právo na zákonný úrok z prodlení. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou s účinností jejího podpisu oběma stranami do dne poslední splátky, tj. do 25. 11. 2018, přičemž pro případ, že dlužník neuhradí dle sjednané doby některou ze sjednaných splátek nebo i splátku poslední, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby vypořádání veškerých závazků plynoucích ze smlouvy vyjma oprávněného odstoupení od smlouvy. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když na svůj dluh z titulu úvěru [číslo] uhradil pouze částku 23 500 Kč, zbývá tak uhradit dlužnou jistinu ve výši 6 022,39 Kč a dlužné úhrady za služby v částce 1 797,61 Kč, dále pak smluvní úrok ve výši 23,72 % p.a. z jistiny ve výši 6 022,39 Kč od 26. 11. 2018 do zaplacení, přičemž kapitalizovaná část za období od 26. 11. 2018 do 29. 11. 2019 činí částku 1 464,22 Kč, dále pak zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 6 022,39 Kč od 3 12. 2018 do zaplacení, přičemž kapitalizovaná část za období od 3. 12. 2018 do 29.11. 2019 činí 545,03 Kč. Oznámením ze dne 29. 11. 2019 bylo žalovanému sděleno postoupení pohledávky z titulu uvedené smlouvy, žalovaný nereagoval plněním ani na základě výzvy právního zástupce žalobkyně pod hrozbou žaloby. 5. Podle ust. § 2395 zák č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ust. § 2398 odst. 1 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 7. Podle ust. § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán. 8. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení. 9. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 2 nař.vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. S ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je zcela důvodná. 12. Jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, neboť věřitel převzal závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky do určité výše, což splnil, a žalovaný se zavázal tyto prostředky s úrokem a shora specifikovanými administrativními poplatky a náklady splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného ze smlouvy o úvěru, měla žalobkyně jako právní nástupce věřitele dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaná) dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena dle smluvních podmínek a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne 14. 10. 2017 platnou smlouvu o spotřebitelském úvěru a poskytl žalovanému finanční prostředky ve sjednané výši téhož dne v hotovosti. Sjednaný úrok za poskytnutí finančních prostředků zcela odpovídal zákonným požadavkům a samotný žalovaný ho ani nezpochybňoval. V rámci dispozitivní úpravy smluvních vztahů není vyloučeno, aby poskytující subjekt současně vedle smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků požadoval úhradu administrativních nákladů v podstatě v podobě RPSN a jejich výši si s protistranou v příslušné smlouvě ujednal. Soud nespatřuje důvod, proč tyto nároky žalobkyni nepřiznat již s ohledem na samotný fakt, že věřitel v daném vztahu vystupoval jako nebankovní subjekt s předmětem činnosti tyto finanční produkty poskytovat. Žalovanému byly známy před podpisem smlouvy veškeré smluvní podmínky, sám potvrdil, že se s nimi před podpisem smlouvy seznámil, dále že i obecně nastavené smluvní podmínky jsou součástí smlouvy. Sjednané poplatky ale i smluvní úrok, který byl mezi stranami sjednán, a to za celou dobu trvání závazku, který se prodloužil neplněním platební povinnosti ze strany žalovaného, nepředstavují nepřiměřenou výši, která současně kompenzuje veškerou činnost věřitele za vedení de facto účtu žalovaného spojenou i s obhospodařováním tohoto účtu /ohledně jeho charakteru a výše viz odkaz na rozhodnutí NS ČR Cpjn 203/2013 Z uvedených důvodů tedy soud považuje ujednání závazkového vztahu za plně platná. Žalobkyně je tedy zcela oprávněna požadovat zbytek úhrady poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru a smluveného poplatku včetně jak smluvního úroku za poskytnutí úvěru až do její úhrady, tak i zákonného úroku z prodlení z této nevrácené jistiny úvěru až do jeho úhrady, když