10 C 79/2021-39 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou dne 5. 10. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 800 Kč s příslušenstvím, jakožto do té doby nezaplacené části přirážky (sankce) k jízdnému za jízdu bez jízdního dokladu, tj. za porušení smluvních přepravních podmínek žalobkyně, když žalovaná použila dne 27. 10. 2020 vozidlo hromadné dopravy žalobkyně bez jízdního dokladu. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila. Proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila. Soud tedy rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 6. Soud z předložených listin zjistil, že dne 27. 10. 2020 v 7:27 hodin byla žalovaná na lince [číslo] MHD provozované žalobkyní kontrolována pověřeným zaměstnancem žalobkyně, přičemž se při této přepravní kontrole neprokázala jízdním dokladem. Pověřená osoba žalobkyně sepsala s žalovanou zápis o provedené přepravní kontrole [variabilní symbol], ve kterém jsou uvedeny osobní údaje žalované. Ve smluvních přepravních podmínkách stanovila žalobkyně k jízdnému přirážku ve výši 1 500 Kč pro případ jízdy bez jízdního dokladu, splatnou nejpozději do 15 dnů po kontrole. Žalovaná ke dni 30. 6. 2021 uhradila žalobkyni celkem 700 Kč. Výzvu k plnění podle § 142a o. s. ř. odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce na adresu trvalého pobytu žalované dne 21. 5. 2021. 7. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 8. Podle § 2578 o. z. podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. 9. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, cestující je povinen, mimo jiné, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování. 10. Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 11. Podle § 3 odst. 1, odst. 2 vyhlášky č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu 1) a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu (dále jen "jízdné") podle tarifu. Přepravní smlouva je uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem (dále jen "nástup do vozidla"). 12. Podle § 4 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu ve znění pozdějších předpisů, cestující se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem, není-li dále stanoveno jinak. 13. Podle § 7 odst. 3, odst. 5, odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (3) Cestující platí jízdné před nástupem do vozidla a dopravce mu za zaplacené jízdné vydá jízdenku. Platí-li cestující jízdné po nástupu do vozidla, dopravce mu vydá jízdenku ve vozidle nebo zajistí, aby takto zaplacené jízdné bylo zaevidováno odbavovacím systémem. (5) Nezakoupil-li si cestující jízdenku před nástupem do vozidla, přestože mu to dopravce umožnil, smí nastoupit do vozidla bez jízdenky, jestliže dopravce zajišťuje ve vozidle prodej jízdenek a cestující si zakoupí jízdenku po nástupu do vozidla bezodkladně. V takovémto případě cestující zaplatí jízdné s přirážkou. Výši této přirážky stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách a uvede v tarifu. Dopravce ve smluvních přepravních podmínkách uvede linky nebo spoje, u kterých je možno po nástupu do vozidla zakoupit si jízdenku s přirážkou. (6) Nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 16. Soud s ohledem na výše citovaná ustanovení právních norem uzavírá, že žalobkyně prokázala, že žalovaná použila dopravní prostředek žalobkyně, přičemž se při přepravní kontrole neprokázala jízdním dokladem a proto jí vznikla povinnost uhradit přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaná postupně uhradila částku ve výši 700 Kč. V dané procesní situaci bylo pouze na žalované, aby tvrdila a současně soudu prokázala, že žalobkyni žalobní nárok uhradila z větší části, než je žalobkyní tvrzeno, respektive, že tento zanikl některým z jiných zákonných způsobů. Žalovaná takovou skutečnost netvrdila a ani z provedeného dokazování se taková skutečnost nepodává. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila svou smluvní povinnost opírající se o shora uvedenou právní úpravu, soud jí uložil, aby žalobkyni zaplatila přirážku k jízdnému v doposud nezaplacené výši 800 Kč (1 500 Kč – 700 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení, kdy žalobkyní tvrzený počátek prodlení odpovídá skutkovým zjištěním soudu. Lhůta k plnění byla stanovena jakožto obecná třídenní pariční lhůta, a to ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 17. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšnou stranou, a proto jí přísluší náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna za zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 200 Kč, celkem tedy 600 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé), 3 x paušální náhrada po 100 Kč, celkem tedy 300 Kč za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH z odměny a náhrad v celkové výši 189 Kč, když právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Podmínky k aplikaci § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč Částku 1 489 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni, v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř., k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.