11 C 220/2022-64 — Okresní soud v Olomouci

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky v celkové výši 8 184 Kč s příslušenstvím, k žalobě podané u soudu dne 14. 6. 2022. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. Po provedeném řízení soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: 3. Právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) dodával žalované na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 19. 3. 2019, platných obchodních podmínek a Ceníku, jež jsou nedílnou součástí Smlouvy, do odběrného místa na adrese [adresa žalované], elektřinu a žalovaná na tomto odběrném místě elektřinu odebírala. Smluvní strany se ve Smlouvě dohodly, že cena elektřiny bude určena ceníkem žalobkyně platným pro dané fakturační období, a že splatnost vyúčtování spotřeby elektřiny bude stanovena ve faktuře za příslušné zúčtovací období. Na základě Smlouvy a odebrané elektřiny právní předchůdce žalobkyně vystavil žalované daňový doklad (fakturu) [číslo] za zúčtovací období od 21. 3. 2019 do 11. 10. 2019, celkové množství odebrané elektřiny 0,597 MWh, splatný dne 6. 11. 2019, na částku 3 862 Kč. Na tuto fakturu byly žalovanou provedeny úhrady v celkové výši 1 860 Kč, konečná dlužná částka proto činí 2 002 Kč. Dále právní předchůdce žalobkyně dodával žalované na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 19. 3. 2019, platných obchodních podmínek a Ceníku, jež jsou nedílnou součástí Smlouvy, do odběrného místa na adrese [adresa žalované], plyn a žalovaná na tomto odběrném místě plyn odebírala. Smluvní strany se ve Smlouvě dohodly, že cena plynu bude určena ceníkem žalobkyně platným pro dané fakturační období, a že splatnost vyúčtování spotřeby plynu bude stanovena ve faktuře za příslušné zúčtovací období. Na základě Smlouvy a odebraného plynu právní předchůdce žalobkyně vystavil žalované daňový doklad (fakturu) [číslo] za zúčtovací období od 2. 4. 2019 do 21. 10. 2019, celkové množství odebraného plynu 5,43 MWh, splatný dne 12. 11. 2019, na částku 8 942 Kč. Na tuto fakturu byly žalovanou provedeny úhrady v celkové výši 2 760 Kč, konečná dlužná částka proto činí 6 182 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 přešly žalované pohledávky na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dvěma dopisy právního předchůdce žalobkyně ze dne 19. 10. 2021. Žalobkyně zaslala žalované dne 19. 10. 2021 dvě předžalobní upomínky. 4. Podle ust. § 50 odst. 2 zákona 458/2000 Sb., energetický zákon, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. 5. Podle ust. § 72 odst. 2 energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem. 6. Podle ust. § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 7. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 9. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 11. S ohledem na výše citované právní normy a na zjištěný skutkový stav soud v rámci právního hodnocení dospěl k závěru, že je žaloba žalobkyně důvodná. Žalobkyně v řízení prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ni prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávek přešla žalovaná pohledávka. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jako obchodníkem a žalovanou jako zákazníkem byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny podle ustanovení § 50 odst. 2 energetického zákona a dále smlouva o sdružených službách dodávky plynu podle ustanovení § 72 odst. 2 energetického zákona. Na základě těchto smluv se právní předchůdce žalobkyně zavázal dodávat žalované do sjednaného odběrného místa elektřinu a plyn, což učinil, žalovaná však povinnost k zaplacení ceny dodané a odebrané elektřiny a plynu nesplnila (uhradila pouze výše uvedené částky). Žalovaná tak nadále dluží žalobkyni za dodanou elektřinu částku 2 002 Kč a za dodaný plyn částku 6 182 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila své povinnosti vyplývající pro ni ze sjednaných smluv, rozhodl soud tak, že žalovanou zavázal k zaplacení dlužné částky za dodanou elektřinu a plyn v celkové výši 8 184 Kč, jakož i zákonného úroku z prodlení z jednotlivých dlužných částek ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, když počátek prodlení odpovídá vždy dni následujícímu po datu splatnosti vystavených faktur. Výše úroku pak odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, náleží jí proto náhrada nákladů řízení 1 489 Kč. Tato částka sestává z odměny za 3 úkony právní služby 600 Kč, tj. 1 úkon po 200 Kč dle § 7, § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy), náhrady hotových výdajů 300 Kč za tyto tři úkony právní pomoci po 100 Kč dle ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., 21% DPH ze součtu těchto částek dle ust. § 137 odst. 2 o. s. ř. a zaplaceného soudního poplatku 400 Kč. 13. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení advokátu žalobkyně. 14. Lhůty k plnění byly určeny jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř