15 C 141/2015-843 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne , datum, domáhal po žalovaných zřízení služebnosti chůze a jízdy přes pozemek žalovaných p. č. 689/9 v k. ú. , adresa, k pozemkům žalobce p. č. 69/4 a 69/2 v k. ú. , adresa, , a to v rozsahu dle geometrického plánu ze dne , datum, č. , hodnota, -22/2015 (šíře cesty 3 m), s odůvodněním že k těmto pozemkům žalobce nemá zajištěn řádný přístup k tomu, aby na nich mohl provozovat zemědělskou činnost, když dříve se jezdilo přes pozemek žalovaných, což je mu však nyní znemožněno. Přípisem doručeným soudu dne , datum, ve spojení s přípisem ze dne , datum, a jeho následnou opravou pak žalobce změnil svou žalobu tak, že navrhl zřídit služebnost chůze a jízdy (a to kombajnem, traktorem, traktorem včetně vlečky za traktor, osobním automobilem a osobním automobilem včetně vozíku za osobní automobil) přes pozemek žalovaných p. č. 689/9 v k. ú. , adresa, k pozemkům žalobce p. č. 69/4 a 69/2 v k. ú. , adresa, , a to v rozsahu dle geometrického plánu ze dne , datum, č. , hodnota, -16/2017 (šíře cesty 4,80 m), a to kombajnem, traktorem, traktorem včetně vlečky za traktor, osobním automobilem a osobním automobilem včetně vozíku za osobní automobil, vše v době od 6 hod. do 22 hod.2. Žalovaní 1) a 2) se k žalobě vyjádřili tak, že žalobce má zajištěn řádný přístup, a to pro chůzi i jízdu přes tzv. zadní cestu a vhodnější je zřídit cestu přes pozemek svědka , jméno FO, , než jejich pozemek, který používají k parkování vozidla své dcery. Navrhli tedy žalobu zamítnout.3. Ve věci byl následně vydán Okresním soudem v Olomouci dne , datum, rozsudek č. j. , spisová značka, , kterým okresní soud žalobu v celém rozsahu zamítl s odůvodněním, že předmětné pozemky jsou žalobci řádně přístupné po tzv. zadní cestě na pozemcích p. č. 83/1, 83/58, 83/59, 83/60, 83/61, 83/33, 83/34, 83/35, 83/36, 83/37 a 77/1 v k. ú. , adresa, . Tato cesta se na daném místě nachází již cca 50 let, jedná se o cestu veřejně přístupnou, jejíž užívání není nijak omezeno. Přístup po této veřejné cestě je bezplatný a žalobce k němu nepotřebuje souhlas vlastníků pozemků, na kterých se účelová komunikace nachází. Pokud pak jde o šířku komunikace, tato se pohybuje od 3,83 m do 4,57 m a je tedy dostatečná pro projetí osobního vozidla včetně vozíku a traktoru včetně vlečky, které se ostatně na této komunikaci pohybují, jak je patrné z předložených fotografií. Přístup kombajnem – sklízecí mlátičkou pak uvažovat nelze a žalobce musí své pozemky zemědělsky využívat takovým způsobem, který použití takové techniky nevyžaduje.4. Rozsudek Okresního soudu v Olomouci č. j. , spisová značka, byl následně zrušen usnesením Krajského soudu v , adresa, – pobočka v Olomouci ze dne , datum, č. j. , spisová značka, a věc byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu projednání. Krajský soud souhlasil s tím, že označená zadní cesta má povahu veřejné účelové komunikace, okresní soud však nepřihlédl k tvrzení žalobce, že šířka této cesty je ve skutečnosti jen 192 cm a faktický stav této cesty nekoresponduje se stavem uvedeným v katastru. Po vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně navíc vyšlo najevo, vlastník pozemku p. č. 83/1 , jméno FO, podal u příslušného správního orgánu žádost o stanovení místní úpravy provozu, kdy by na předmětné komunikaci byla osazena značka „Zákaz vjezdu všech vozidel“ (v obou směrech) s dodatkovou tabulkou s textem „Soukromý pozemek“. Další změnou týkající se předmětné komunikace je, že vlastníkům parcely č. 71/1 v k. ú. , adresa, , byl udělen územní souhlas s umístěním stavby drátěného plotu při hranici s pozemky 70/3, 83/59 a 83/60, kdy poslední dva jmenované jsou pozemky, po kterých předmětná účelová komunikace vede. V důsledku těchto skutečností, které vyšly najevo po vyhlášení rozsudku okresního soudu, pak nelze převzít závěr, že žalobce může na svých pozemcích řádně hospodařit, neboť jsou dostatečně spojeny s veřejnou cestou veřejnou účelovou komunikací, tzv. zadní cestou.5. Svým podáním ze dne , datum, žalobce změnil svou žalobu tak, že se nadále domáhá zřízení služebnosti chůze a jízdy motorovými vozidly do 3,5 tuny (zejména minitraktorem, osobním automobilem a osobním automobilem včetně vozíku za osobní automobil), v době od 6 hodin do 22 hodin, přes pozemek žalovaných p. č. 689/9, k. ú. , adresa, , obec , adresa, , ve prospěch každého vlastníka pozemku p. č. 69/4 a p. č. 69/2, k. ú. , adresa, , obec , adresa, v rozsahu, jak je vyznačeno v geometrickém plánu č. , hodnota, -123/2021 ze dne , datum, vypracovaným společností , právnická osoba, . Tato změna žaloby byla připuštěna usnesením soudu č. j. , spisová značka, .6. Žalobce navrhl, aby jeho žalobě bylo v celém rozsahu vyhověno. Žalobce uvedl, že jednání žalovaných v průběhu tohoto řízení je obstrukční a je v rozporu s dobrými mravy. Žalovaní nabyli předmětný pozemek za vědomosti toho, že je přes něj přistupováno na pozemky žalobce. Žalovaní aktuálně staví do popředí své právo na parkovací místo pro klienty své dcery, žádný zákon však právo na parkovací místo neupravuje. Oproti tomu zákon výslovně upravuje právo nezbytné cesty. Žalobce rovněž odkázal na grafický snímek mapy předmětných pozemků a pozemků sousedících, kdy předmětný pozemek ve vlastnictví žalovaných je jedním z několika pozemků v souběžném pásu, které vždy výhradně slouží k přístupu na přilehlý pozemek. Oproti tomu žalovanými tvrzená zadní cesta k těmto účelům neslouží. Pokud bychom měli poměřovat míru zásahu do vlastnického práva ohledně přední a zadní cesty, tak beze sporu dospějeme k závěru, že přístup přední cestou je podstatně méně invazivnější. Je přitom nerozhodné, kdo je vlastníkem předmětných pozemků. Občanský zákoník sám výslovně uvádí, že má být využit tzv. nejpřirozenější přístup, což dle názoru žalobce je s ohledem na uváděné grafické mapové znázornění bezesporu přední cesta. Pokud se žalovaní domáhají přihlédnutí k studiím, územním plánům či jiným možným budoucím uspořádáním, tak má žalobce za to, že k nim není možné přihlédnout. Co se týče služebnosti chůze, má žalobce za to, že by bylo nesmyslné, aby přes ten samý pozemek žalobce mohl jezdit motorovými vozidly, ale nemohl by přes ně chodit.7. Žalovaní 1) a 2) i nadále navrhují zamítnutí předmětné žaloby. Jednak za zcela nepřijatelné považují zřízení pěšího přístupu, který má žalobce umožněn tzv. zadní cestou, neboť zákon hovoří o tom, že má soud zřídit cestu nezbytnou, nikoliv cestu komfortní. Žalovaní pak své stanovisko opřeli zejména o rozhodnutí NS ČR č. j. , spisová značka, , podle kterého „Připadá-li do úvahy více možností, jak zřídit nezbytnou cestu, je třeba vybrat tu, která bude pro vlastníka zatíženého pozemku nejméně obtěžující; je třeba též vážit, zda by méně zatěžující a přiměřenější z hlediska požadavku minimalizace zásahů do vlastnického práva vlastníka zatěžovaného pozemku nebylo vhodnější zřídit cestu přes pozemek jiného vlastníka…. Pokud soud dospěje k závěru, že nejvhodnější by bylo zřídit nezbytnou cestu přes pozemky jiného vlastníka, resp. jiných vlastníků, než žalobce navrhuje, žalobu zamítne.“ Je třeba si zejména uvědomit, že nejvyšší soud uzavřel, že není důležité, zda jde o cestu přirozenější, ale o cestu méně obtěžující. Podle žalovaných je na pomyslnou váhu kritérií, jaká cesta je méně obtěžující na jednu stranu položit předmětný pozemek žalovaných (pozemek p. č. 689/9, k. ú. , adresa, ) a na druhou pozemek svědka , jméno FO, (pozemek p. č. 70/3, k. ú. , adresa, ). Pokud se týká rozsahu omezení – výměry, byl by pozemek žalovaných zasažen ve výměře cca 20 m² a pozemek svědka , jméno FO, co do výměry cca 50 m². U žalovaných by však věcné břemeno zasáhlo cca 30 % předmětné plochy pozemku (20 m² z 65 m²) a u svědka , jméno FO, cca 9 % plochy pozemku (50 m² z 654 m²). Při porovnání ploch tedy přejezd přes pozemek svědka , jméno FO, představuje zhruba 3krát menší zásah při porovnání ploch pozemku. Pozemek žalovaných je pak umístěn před zástavbou a jeho poloha je strategická a užívaná intenzivně pro parkování vozidel, kdy parkovacích míst je v lokalitě nedostatek. Naopak u svědka , jméno FO, se jedná o pozemek na konci zahrady navazující na stávající pozemní komunikaci a svědek tuto část pozemku již fakticky využívá jako příjezdovou komunikaci pro vlastní těžkou techniku a traktory, kterou na svých pozemcích i parkuje. Pozemek žalovaných pak v současné době není nijak zatížen, a to ani obligačně a ani věcnými břemeny či služebnostmi. Na pozemku svědka , jméno FO, však aktuálně vázne věcné břemeno elektrické sítě, a to přesně v místě, kde žalovaní navrhují zřídit přístup pro žalobce. Žalovaní pak rovněž uvedli, že žalobce přístup zadní cestou, případně přes pozemek svědka , jméno FO, užívá dlouhodobě, a to historicky. Podle sdělení žalovaných v minulosti žádná cesta nebyla (až na ojedinělé výjimky) nikdy využívána. Jedná se tvrzení, kterému neodpovídá žádný důkaz. Takový sjezd nebyl nikdy povolen žádným rozhodnutím, před úpravou žalovaných nebyly obrubníky přizpůsobeny přejezdu motorových vozidel a kon