15 C 47/2022-56 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 178 Kč příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel dne 19. 9. 2018 s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] ve které se pojistitel zavázal pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu pojistné plnění. Žalovaný se oproti tomu zavázal hradit pojistné ve výši 1 589 Kč s měsíční splatností a počátek pojištění byl stanoven ke dni 20. 9. 2018. Žalovaný však neuhradil pojistné splatné dne 20. 10. 2020, proto jej pojistitel vyzval k uhrazení dlužné částky a upozornil jej na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku nezaplacení. Žalovaný ani ve stanovené lhůtě dlužné pojistné neuhradil, účinky ukončení pojistné smlouvy tedy nastaly dne 20. 12. 2020. Za období od 20. 10. 2020 do 20. 12. 2020 včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné částku 3 178 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 11. 2021 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. <b>4. Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:</b> 5. Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel dne 2. 4. 2019 s žalovaným pojistnou smlouvu 19. 9. 2018 s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] ve které bylo sjednáno životní pojištění [označení pojistného produktu]. Žalovaný se oproti tomu zavázal hradit pojistné ve výši 1 589 Kč s měsíční splatností a počátek pojištění byl stanoven ke dni 20. 9. 2018 (pojistná smlouva). Žalovaný však neuhradil pojistné splatné dne 20. 10. 2020, proto jej pojistitel dopisem ze dne 29. 10. 2020 vyzval k uhrazení dlužné částky a upozornil jej na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledku nezaplacení (dopis ze dne 29. 10. 2020). Žalovaný ani ve stanovené lhůtě dlužné pojistné neuhradil, účinky ukončení pojistné smlouvy tedy nastaly dne 20. 12. 2020, na což byl žalovaný upozorněn dopisem ze dne 15. 9. 2021 (dopis ze dne 15. 9. 2021). Za období od 20. 10. 2020 do 20. 12. 2020 včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné částku 3 178 Kč. Dne 8. 7. 2021 zástupce žalobkyně žalovanému zaslal předžalobní upomínku ze dne 8. 7. 2021) předžalobní upomínky, přehled zásilky). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 11. 2021 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek. 6. Podle ust. § 2758 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014, občanského zákoníku (dále jen OZ) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 7. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 8. Podle ust. § 2772 odst. 1 OZ není-li ujednána doba vzniku pojištění, vzniká pojištění prvním dnem následujícím po dni uzavření smlouvy. 9. Podle ust. § 2782 odst. 1 OZ pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 10. Podle ust. § 2783 odst. 1, 2 OZ není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. 11. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 12. Podle ust. § 2804 OZ upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 13. Soud v rámci právního hodnocení zhodnotil všechny provedené důkazy ve spojení se shora uvedenými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo předně prokázáno, že žalobkyně je ve věci aktivně věcně legitimována, neboť na ni byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena výše uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek. V řízení bylo dále prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu v souladu s ust. § 2785 a násl. občanského zákoníku. Žalovaný se v této smlouvě zavázal k placení výše uvedeného pojistného. Žalovaný neuhradil pojistné za období od 20. 10. 2020 do 20. 12. 2020 včetně, kdy pojištění zaniklo pro neplacení pojistného v souladu s ust. § 2804 občanského zákoníku. Žalobkyni tak vznikl nárok na neuhrazené částky pojistného ve výši 2 178 Kč. Jelikož žalovaný svoji povinnost vyplývající z tohoto smluvního vztahu žalobkyni dobrovolně nesplnil, dostal se do prodlení s plněním a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat kromě zaplacení jistiny i zaplacení úroku z prodlení ve výši určené podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. Na základě výše uvedených skutečností soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní. 14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaný tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobkyně pak tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta ve výši 600 Kč dle § 14b, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 200 Kč, paušální náhrada účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění) a 21 % DPH ve výši 189 Kč. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 1 489 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně v obecné třídenní pariční lhůtě dle ust. § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.