16 C 152/2022-140 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 7. 3. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 26 039,43 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 30. 5. 2016 došlo mezi žalobkyní a žalovaným k uzavření smlouvy o úvěru (dále jen„ Smlouva“). Na základě Smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit žalobkyni úvěr formou 72 měsíčních pravidelných splátek po 1 078 Kč do 16. 5. 2022. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek, a tím porušil své povinnosti vyplývající ze Smlouvy, neboť nehradil své závazky řádně a včas. Dne 20. 10. 2021 proto žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k okamžitému splacení dluhu, ve kterém žalovaného informovala, že v případě neuhrazení splatných závazků nejpozději do 8. 12. 2021 dojde k tomuto dni k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil. Celková výše žalované pohledávky tak činí 26 039,43 Kč, přičemž tato částka zahrnuje nesplacenou část jistiny ve výši 23 084,63 Kč a úvěrové poplatky ve výši 2 954,80 Kč. Žalobkyně po žalovaném dále požaduje zaplacení kapitalizovaného výpůjčního úroku nesplacené části jistiny za období ode dne poslední úhrady žalovaného (30. 4. 2020) do dne vydání historického výpisu splátek úvěru (23. 12. 2021) v částce 5 880,47 Kč, výpůjčního úroku ve výši 15,4 % ročně z nesplacené části jistiny od 24. 12. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období ode dne poslední úhrady žalovaného (30. 4. 2020) do dne vydání historického výpisu splátek úvěru (23. 12. 2021) v částce 1 088,36 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z nesplacené části jistiny od 24. 12. 2021 do zaplacení. Splatnost pohledávky nastala zesplatněním dluhu dne 8. 12. 2021. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni neuhradil a to ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne 2. 2. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Při splnění podmínek ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále také „o. s. ř.“), soud v této věci rozhodl bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 30. 5. 2016 soud zjistil, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli smlouvu o úvěru s číslem úvěrového účtu [bankovní účet], v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku v celkové výši 79 316 Kč, a to v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 1 078 Kč nejpozději do 16. 5. 2022, přičemž výpůjční úroková sazba dle Smlouvy činí 15,4 % ročně a výše sazby pro výpočet úroků z prodlení je stanovena v zákonné výši. Nedílnou součástí Smlouvy jsou mj. Sazebník, všeobecné obchodní podmínky banky a úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele. Z výňatku ze Sazebníku soud zjistil, že si smluvní strany ujednaly poplatek za zasílání upomínek při neprovedení splátky úvěru ve výši 250 Kč za zaslání 1. upomínky a ve výši 500 Kč za zaslání 2. a každé další upomínky. Ze sazebníku soud dále zjistil, že smluvní strany si ujednaly měsíční poplatek za vedení účtu ve výši 50 Kč. Z interního účetního dokladu žalobkyně soud zjistil, že žalovaný čerpal z úvěru částku 50 000 Kč dne 27. 5. 2016. 5. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 20. 10. 2021 a dodejky [anonymizováno] soud zjistil, že žalobkyně dne 21. 10. 2021 odeslala žalovanému na adresu jeho trvalého pobytu výzvu k úhradě všech dlužných částek po splatnosti plynoucích ze Smlouvy, a to nejpozději do 8. 12. 2021 s upozorněním, že neuhradí-li žalovaný do uvedeného data dlužné částky, nastane tímto dnem splatnost celé pohledávky z úvěru. 6. Z předžalobní upomínky ze dne 2. 2. 2022 a podacího archu se zásilkou [anonymizováno] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně dne 2. 2. 2022 odeslal žalovanému na adresu jeho trvalého pobytu předžalobní upomínku s výzvou k úhradě žalované pohledávky nejpozději do 9. 2. 2022. Žalovaný však svůj dluh vůči žalobkyni nezaplatil ani po zaslání předžalobní výzvy (žalovaný netvrdil opak). 7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, avšak žalovaný nehradil řádně a včas své závazky a proto došlo k zesplatnění celého dluhu. Žalovaný svůj dluh žalobkyni přes opakované výzvy neuhradil. 8. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle ust. § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Po právní stránce posoudil soud nárok žalobkyně jako dluh ze smlouvy o úvěru, uzavřené podle ust. § 2395 a násl. o. z. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč. Doba trvání úvěru byla stanovena na 72 měsíců a úrok byl sjednán ve výši 15,4 % ročně z jistiny. Žalovaný byl povinen platit splátky ve výši 1 078 Kč. Žalovaný však svoje povinnosti nesplnil, došlo k zesplatnění úvěru, a proto mu vznikla povinnost zaplatit dlužnou částku včetně dohodnutého úroku z částky 23 084,63 Kč od splatnosti úvěru. Soud dále stanovil povinnost zaplatit další poplatky podle úvěrových podmínek. 13. Nárok na zákonný úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1968 a § 1970 o. z., výše úroku pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvému dni prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán od 24. 12. 2021, když k 23. 12. 2021 došlo k zesplatnění úvěru, a tedy ode dne následujícího po tomto zesplatnění byl žalovaný v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, a tedy od této doby byl přiznán úrok z prodlení. 14. S ohledem na výše uvedené skutečnosti a zákonná ustanovení proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.). 15. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 494 Kč. Ta se sestává ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 042 Kč; dále z odměny za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ AT“), (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) 1 úkon za 300 Kč, v součtu za 3 úkony 900 Kč, neboť daný spor vykazuje znaky uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c) AT, a proto se i výše náhrady nákladů v rozsahu úkonů právní služby učiněných advokátem jako zástupcem účastníka do podání návrhu na zahájení řízení včetně, řídí tímto ustanovením; dále z náhrady hotových výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon právní služby, v součtu za 3 úkony 300 Kč ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) AT a dále 21% DPH v částce 252 Kč. 16. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení žalobkyně k rukám jejího advokáta. 17. Lhůta k plnění byla stanovena podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.