16 C 215/2022-148 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 20. 4. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 374,46 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 28. 2. 2013 došlo mezi žalobkyní a žalovaným k uzavření smlouvy o kontokorentním úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a Ceník žalobkyně. Na základě Smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr s limitem do výše 15 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit žalobkyni úvěr včetně smluvních úroků a poplatků, a to nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy žalovaný začal úvěr čerpat. Před poskytnutím úvěru posuzovala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného z různých zdrojů informací, přičemž nevyplynuly žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly neposkytnutí úvěru žalovanému. Žalovaný byl oprávněn čerpat úvěr opakovaně pod podmínkou jeho řádného splacení v uvedené lhůtě. Smluvní úrok sjednaný ve smlouvě činí 18,9 % ročně z dlužné částky, avšak žalobkyně jej z důvodu situace spojené s Covid19 a svého proklientského přístupu jednostranně snížila na úrokovou sazbu 8,25 % ročně. Žalobkyně je dle Smlouvy dále oprávněna požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení z nesplacené částky, žalobkyně však požaduje úrok z prodlení pouze ve výši 7,5 % ročně z dlužné částky. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru a tím porušil své povinnosti vyplývající ze Smlouvy, neboť nehradil své závazky řádně a včas. Žalobkyně proto převedla její pohledávku z běžného účtu za žalovaným na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a výzvou ze dne 3. 8. 2021 vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky v celkové výši 16 719,48 Kč, přičemž žalovaného rovněž upozornila, že úvěr byl zesplatněn ke dni 1. 8. 20221 a nepovolené přečerpání je navíc úročeno zákonným úrokem z prodlení. Žalovaný následně svůj dluh nepravidelně ponižoval, když ke dni 21. 3. 2022 dlužil žalobkyni jistinu ve výši 15 374,46 Kč, smluvní úroky ve výši 590,90 Kč a úroky z prodlení ve výši 550,89 Kč. Žalobkyně dne 22. 3. 2022 zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě celého dluhu a návrh na uzavření splátkové dohody. Žalovaný však na předžalobní pokus o smír nikterak nereagoval, pouze dne 5. 4. 2022 uhradil částku 2 000 Kč, kterou žalobkyně započítala na jistinu dluhu. Žalovaný tak dle žalobkyně ke dni podání žaloby dlužil žalobkyni jistinu ve výši 13 374,46 Kč, smluvní úroky ve výši 590,90 Kč, úroky z prodlení ve výši 550,89 Kč a dále příslušenství specifikované ve výroku tohoto rozsudku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Při splnění podmínek ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále také „o. s. ř.“), soud v této věci rozhodl bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Ze smlouvy o osobním účtu ze dne 28. 2. 2013 soud zjistil, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli smlouvu o osobním účtu, v níž se žalobkyně zavázala vést pro žalovaného v českých korunách osobní účet č. [bankovní účet] (dále jen„ Účet“). 5. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru soud zjistil, že žalobkyně se zavázala umožnit žalovanému přečerpání zůstatku na Účtu do výše 5 000 Kč a žalovaný se zavázal takto čerpaný úvěr splatit nejpozději do 1 roku ode dne, kdy ho začne čerpat. Pro případ porušení podmínek smlouvy si strany ujednaly možnost žalobkyně pozastavit právo žalovaného čerpat úvěr, snížit limit úvěru, prohlásit veškeré dluhy za okamžitě splatné, vypovědět smlouvu s okamžitou platností nebo od smlouvy odstoupit. Sjednaná výše roční procentní sazby nákladů dle smlouvy činí 29,85 % a pro případ řádného neplacení dluhů je žalovaný dále povinen platit zákonný úrok z prodlení. 6. Z dodatku ke smlouvě o kontokorentním úvěru vedeném na účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že účastníci uzavřeli dodatek ke Smlouvě, na jehož základě se žalobkyně zavázala umožnit žalovanému přečerpání zůstatku na Účtu až do výše 15 000 Kč s roční procentní sazbou nákladů ve výši 24,01 %. 7. Z výpisů z osobního účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že na konci května 2020 byl konečný zůstatek na Účtu kladný, následně žalovaný nepřetržitě čerpal poskytnutý úvěr, a to až do dne 1. 8. 2021 kdy žalobkyně zesplatnila úvěr převedla dluh žalovaného v celkové výši 16 449,16 Kč na evidenční účet č. [bankovní účet]. Kde dni 2. 11. 2021 došlo ke zrušení Účtu. 8. Z Poslední výzvy před podáním žaloby ze dne 3. 8. 2021 soud zjistil, že žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k neprodlené úhradě dlužné částky ve výši 16 449,16 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 270,32 Kč, s upozorněním, že neuhradí-li žalovaný neprodlené dlužnou částku, dojde k ukončení Smlouvy a souvisejících dohod o službách k poslednímu dni druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla žalovanému doručena tato výzva. 9. Z detailu o úvěru č. [bankovní účet] za období od 1. 8. 2021 do 6. 4. 2022 soud zjistil, že dne 30. 9. 2021 došlo k částečné úhradě dluhu žalovaného v celkové částce 1 750 Kč, která byla započtena na jistinu dluhu částkou 1 074,7 Kč, na úrok po splatnosti částkou 446,85 Kč a na úrok z prodlení částkou 228,45 Kč. 10. Z předžalobní upomínky ze dne 22. 3. 2022 a podacího archu České pošty se zásilkou [anonymizováno] ze dne 22. 3. 2022 soud zjistil, že téhož dne odeslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky nejpozději do pěti dnů od doručení výzvy. 11. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu o kontokorentním úvěru, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky s úvěrovým limitem ve výši 15 000 Kč, avšak žalovaný úvěrový limit překročil a své závazky nehradil řádně a včas, a proto došlo k ukončení Smlouvy. Žalovaný svůj dluh žalobkyni přes opakované výzvy neuhradil. 12. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle ust. § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 14. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 16. Po právní stránce posoudil soud nárok žalobkyně jako dluh ze smlouvy o úvěru, uzavřené podle ust. § 2395 a násl. o. z. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr s úvěrovým limitem ve výši 15 000 Kč. Doba trvání úvěru byla stanovena na 1 rok a roční procentní sazba nákladů byla sjednána ve výši 24,01 % ročně. Žalovaný byl povinen splatit úvěr žalobkyni. Žalovaný však tuto povinnost ve sjednané lhůtě nesplnil, a proto došlo ke zrušení jeho osobního účtu a vznikla mu povinnost zaplatit žalobkyni celkovou dlužnou částku, která ke dni převedení na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků činila 16 719,48 Kč, a dále dohodnutý úrok. Žalovaný tuto dlužnou částku následně nepravidelně ponižoval a po započtení uhrazených částek je tak povinen zaplatit žalobkyni částku uvedenou ve výroku tohoto rozsudku. 17. Nárok na zákonný úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1968 a § 1970 o. z. Žalobkyně žalobou uplatnila nárok na úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně, která je nižší než výše úroku z prodlení plynoucí z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvému dni prodlení, a proto soud žalobkyni přiznal nárok na úrok z prodlení ve výši uplatněné v žalobě. Úrok z prodlení byl přiznán od 2. 8. 2021, když ke dni 1. 8. 2021 došlo k zesplatnění úvěru, a tedy ode dne následujícího po tomto zesplatnění byl žalovaný v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, a tedy od této doby byl přiznán úrok z prodlení. 18. S ohledem na výše uvedené skutečnosti a zákonná ustanovení proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.). 19. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Ta se sestává ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč; dále z odměny za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ AT“), (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) 1 úkon za 300 Kč, v součtu za 3 úkony 900 Kč, neboť daný spor vykazuje znaky uvedené v § 14b odst. 1 písm. a),