17 C 244/2021-135 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 16. 11. 2021, změněnou při jednání dne 9. 3. 2022, domáhala, aby žalované byla uložena povinnost hradit žalobkyni výživné ve výši 4 300 Kč měsíčně s účinností od 16. 2. 2022. 2. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 9. 3. 2022, č. j. [číslo jednací], bylo řízení zastaveno v části o zaplacení dlužného výživného ve výši 28 600 Kč (výrok I.), žalované byla uložena povinnost hradit žalobkyni výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně s účinností od 16. 2. 2022 (výrok II.), s tím, že výživné za období od 16. 2. 2022 do 31. 3. 2022 byla povinna uhradit nejpozději spolu s prvním běžným výživným dne 1. 4. 2022 (výrok III.) a nakonec žalované byla uložena povinnost uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 23 135,50 Kč k rukám zástupce žalobkyně. 3. Po vyhlášení výše uvedeného rozsudku, nicméně před nabytím právní moci rozsudku, soud zjistil, že nebylo rozhodnuto o části předmětu řízení, a to o částce 300 Kč měsíčně, kterou žalobkyně požadovala po žalované na výživném. 4. Podle § 166 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“), nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu. Doplnění o část předmětu řízení učiní soud rozsudkem, pro nějž platí obdobně ustanovení o rozsudku; jinak o doplnění rozhodne usnesením. Nevyhoví-li soud návrhu účastníka na doplnění rozsudku, usnesením návrh zamítne. Návrh na doplnění se nedotýká právní moci ani vykonatelnosti výroků původního rozsudku. 5. V souladu s § 115a o. s. ř. bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, neboť účastníci s takovýmto postupem souhlasili. 6. V souladu s § 166 odst. 1, 2 o. s. ř. soud doplnil (dosud nepravomocný) rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 9. 3. 2022, č. j. [číslo jednací], o výrok V. tak, že žalobu v části o uložení povinnosti žalované hradit na výživu žalobkyně dalších 300 Kč měsíčně zamítl. Ohledně odůvodnění tohoto doplňujícího rozsudku soud odkazuje na odůvodnění uvedené již v rozsudku ze dne 9. 3. 2022, č. j. [číslo jednací], ve kterém soud zdůvodnil, proč žalobkyni přiznal výživné pouze ve výši 4 000 Kč měsíčně. 7. O náhradě nákladů tohoto řízení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť účastníkům nevznikly v souvislosti s vydáním doplňujícího rozsudku žádné další náklady.