18 C 1/2022-27 — Okresní soud v Olomouci

1. V řízení zahájeném žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 27. 10. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 159,62 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí. Žalobkyně svůj žalobní nárok odůvodnila tím, že žalovaný neuhradil televizní poplatky za měsíce září 2019 – prosinec 2020, v celkové výši 2 159,62 Kč (134,62 Kč a 15 x poplatek ve výši 135 Kč). Vzhledem k tomu, že žalovaný televizní poplatky žalobkyni neuhradil ani na základě písemné výzvy, domáhá se žalobkyně svého nároku soudní cestou. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný jako fyzická právnická osoba nebyl přihlášen v evidenci poplatníků televizního poplatku, ale byl odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, tímto se považuje se poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud České televizi po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Jelikož žalovaný v zákonné lhůtě na písemnou výzvu žalobkyně ze dne 10. 7. 2018, jakožto provozovatele televizního vysílání ze zákona nereagoval, žalobkyně jej zařadila dne 29. 1. 2019 do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky. O této skutečnosti byl žalovaný písemně žalobkyní informován. Shora popsaným jednáním se stal žalovaný poplatníkem televizního poplatku ze zákona. Žalobkyně přípisy ze dne 8. 3. 2021, 18. 5. 2021 vyzvala prostřednictvím České pošty žalovaného k zaplacení dluhu z titulu nezaplacených televizních poplatků včetně úroků z prodlení. Žalovaný nezaplatil televizní poplatky za měsíce září 2019 – prosinec 2020, v celkové výši 2 159,62 Kč (134,62 Kč a 15 x poplatek ve výši 135 Kč). 5. Podle ust. 3 odst. 2 a 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (účinného od 13. 9. 2005), je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. 6. Podle ust. § 6 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. 7. Podle ust. § 7 odst. 2, 3 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. 8. Podle ust. § 8 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, poplatník je povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení. Tato oznamovací povinnost se nevztahuje na osoby osvobozené od rozhlasového nebo televizního poplatku podle § 4 odst. 1 a poplatníky, kteří podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek. 9. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle ust. § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná, tudíž žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to s odkazem na shora uvedená ustanovení, neboť žalovaný se stala poplatníkem televizních poplatků a byl povinen pravidelně měsíčně vždy nejpozději do 15. dne příslušného kalendářního měsíce ve smyslu shora uvedených právních předpisů stanovenou výši televizního poplatku žalobkyni zaplatit. To však za kalendářní měsíce září 2019 – prosinec 2020, v celkové výši 2 159,62 Kč neučinil, a to ani po výzvě ze strany žalobkyně. S ohledem na prodlení žalovaného s plněním tohoto peněžitého dluhu je žalovaný povinen z jednotlivých měsíčních částek (poplatků) zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení počínaje 16. dnem příslušného kalendářního měsíce až do úplného zaplacení těchto částek, když splatnost je pevně stanovena shora uvedenými předpisy a žalobkyní požadovaný úrok z prodlení po provedeném propočtu zcela odpovídá zákonné sazbě úroků z prodlení, a to v souladu se shora uvedeným nařízením vlády. Za této situace proto soud výrokem I. rozsudku zavázal žalovaného k úhradě částky 2 159,62 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 291,02 Kč Lhůta k plnění byla stanovena jakožto obecná pariční třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaný tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení, přičemž náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta dle § 7 ve spojení s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 400 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 200 Kč za 2 úkony právní služby dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to převzetí věci, sepis žaloby a 21 % DPH, tj. 126 Kč z odměny a náhrad, když advokát žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náklady soudního řízení činí částku 1 126 Kč O místu plnění ve výroku II. tohoto rozsudku soud rozhodoval dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůtu k plnění soud stanovil jakožto obecnou třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.