18 C 209/2022-33 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 9. 3. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 92 000 Kč z titulu Smlouvy o zápůjčce ze dne 27. 11. 2020, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně, [jméno] [příjmení], žalované peněžní prostředky ve výši 450 980 Kč. Žalovaný se částku zavázal vrátit v měsíčních splátkách ve výši 10 000 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne 30. 11. 2020. Na dlužnou částku žalovaný uhradil pouze 4 splátky v celkové výši 40 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] ze dne 7. 10. 2021 došlo k postoupení pohledávky z [jméno] [příjmení] na žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 10. 2021. Žalobkyně dne 15. 10. 2021 zaslala žalovanému oznámení o ztrátě výhody splátek a vyzvala žalovaného k zaplacení zbývající dlužné jistiny nejpozději do 30. 10. 2021, čímž došlo k zesplatnění dlužné jistiny. Žalovaný dlužnou jistinu uhradil v exekučním řízení dne 1. 2. 2022. Ve smlouvě o zápůjčce byla sjednána smluvní pokuta ve výši 1 000 Kč denně pro případ prodlení žalovaného se splácením dluhu. Žalovaný byl v prodlení se splácením dluhu nejméně od 1. 11. 2021 do 1. 2. 2021 tedy po dobu 92 dnů. Dne 24. 2. 2022 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k zaplacení dlužné částky ve výši 92 000 Kč nejpozději do 7. 3. 2022. Žalovaný na tuto výzvu nijak nereagoval a dlužnou částku dosud neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. 3. Ze smlouvy o poskytnutí zápůjčky ze dne 27. 11. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalobci zápůjčku ve výši 450 980 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splácet zápůjčku v měsíčních splátkách po 10 000 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne 30. 11. 2020. Ve smlouvě si strany sjednaly, že žalovaný je povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč, za každý den prodlení počínaje následujícím dnem po splatnosti té které splátky. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávky [číslo] ze dne 7. 10. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 10. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky a z podacího archu soud zjistil, že oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně odeslala žalovanému dne 8. 10. 2021. 6. Z přípisu ze dne 15. 10. 2021 soud zjistil, že žalobkyně ke dni 30. 10. 2021 dluh žalovaného zesplatnila a žalovaného vyzvala, aby jistinu dluhu uhradil nejpozději do 31. 10. 2021. Z vráceného dopisu soud zjistil, že tento přípis byl žalovanému odeslán dne 15. 10. 2021. 7. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 2. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení smluvní pokuty za prodlení s úhradou jistiny dluhu ze zápůjčky ze dne 27. 11. 2020 ve výši 92 000 Kč Lhůta k úhradě smluvní pokuty byla stanovena nejpozději do 7. 3. 2022. Z podacího archu soud zjistil, že předžalobní výzvu odeslala žalobkyně žalovanému dne 24. 2. 2022. 8. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 9. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 27. 11. 2020 smlouvu o zápůjčce na základě, které právní předchůdkyně žalobkyně zapůjčila žalovanému částku ve výši 450 980 Kč. Pohledávku za žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky [číslo] ze dne 7. 10. 2021. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila postoupení pohledávky žalovanému v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 10. 2021. Jelikož dlužník nesplácel svůj dluh řádně a včas došlo ke dni 30. 10. 2021 k zesplatnění zbývající části jistiny a dlužník byl tuto povinen uhradit nejpozději do 31. 10. 2021. Žalovaný zbývající část jistiny uhradil až dne 1. 2. 2021. V souladu s čl. 3 smlouvy o zápůjčce tak žalobkyni vzniklo právo po žalovaném žádat smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč denně za každý den prodlení se splácením dluhu. Žalovaný byl v prodlení se splácením celého dluhu nejpozději od 1. 11. 2021 do 1. 2. 2022 tedy nejméně 92 dnů. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 92 000 Kč. 10. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Podle ust. § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla. 12. Podle ust. § 2392 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu. 13. Podle ust. § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi) 14. Podle ust. § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 15. Podle ust. § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje. 16. Podle ust. § 2048 odst. 1 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 17. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Co do aktivní věcné legitimace žalobkyně, pak tuto soud v daném případě má za osvědčenou na základě oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 10. 2021 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). Soud dospěl k závěru, že jednáním právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku, neboť právní předchůdce žalobkyně převzal závazek poskytnout žalované finanční prostředky v určité výši (věc), což poté splnil, a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit. Ve smlouvě o zápůjčce smluvní strany platně sjednaly smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč denně pro případ prodlení žalovaného se splácením dluhu. Žalobkyně v řízení prokázala, že došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, že žalovaný se dostal do prodlení se splácením zápůjčky a v tomto prodlení byl nejméně 92 dnů. Bylo pouze na žalovaném, aby v řízení prokázal, že žalobkyni na smluvní pokutu byť částečně plnil, resp. že tento jeho dluh zanikl jinak. Žalovaný však zůstal v tomto řízení nečinný. Nárok žalobkyně na zaplacení žalobou požadované částky ve výši 92 000 Kč tak soud shledal důvodným. Lhůtu k plnění stanovil soud 3 dny od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 22 120 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. právnímu zástupci žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 3 680 Kč, sazbu mimosmluvní odměny za zastupování advokátem ve výši 14 340 Kč za 3 úkony právní služby po 4 780 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění před podáním žaloby, podání žaloby) dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 3x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, vzniklo mu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. právo na zaplacení daně z přidané hodnoty.