18 C 29/2022-23 — Okresní soud v Olomouci

1. V řízení zahájeném žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 27. 10. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 2 294 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí. Žalobkyně svůj žalobní nárok odůvodnila tím, že žalovaná neuhradila televizní poplatky za měsíce srpen 2019 – prosinec 2020 v celkové výši 2 294 Kč (1 x poplatek ve výši 134 Kč a 16 x poplatek ve výši 135 Kč). Vzhledem k tomu, že žalovaná televizní poplatky žalobkyni neuhradila ani na základě písemné výzvy, domáhá se žalobkyně svého nároku soudní cestou. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná se jakožto poplatník televizních poplatků prostřednictvím České pošty přihlásila 1. 5. 2013 jako držitel televizního přijímače. Žalovaná televizní přijímač od okamžiku přihlášení jako držitel užívala, z jeho strany dosud nedošlo k odhlášení televizního přijímače. Žalobkyně přípisy ze dne 8. 3. 2021 a 18. 5. 2021 vyzvala prostřednictvím České pošty žalovanou k zaplacení dluhu z titulu nezaplacených televizních poplatků včetně úroků z prodlení. Žalovaná nezaplatila televizní poplatky za měsíce červenec srpen 2019 – prosinec 2020 v celkové výši 2 294 Kč (1 x poplatek ve výši 134 Kč a 16 x poplatek ve výši 135 Kč). 5. Podle ust. 3 odst. 2 a 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (účinného od 13. 9. 2005), je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. 6. Podle ust. § 6 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. 7. Podle ust. § 7 odst. 2, 3 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. 8. Podle ust. § 8 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, poplatník je povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení. Tato oznamovací povinnost se nevztahuje na osoby osvobozené od rozhlasového nebo televizního poplatku podle § 4 odst. 1 a poplatníky, kteří podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek. 9. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle ust. § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná, tudíž žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to s odkazem na shora uvedená ustanovení, neboť žalovaná se stala na základě přihlášení poplatníkem televizních poplatků a byla povinna pravidelně měsíčně vždy nejpozději do 15. dne příslušného kalendářního měsíce ve smyslu shora uvedených právních předpisů stanovenou výši televizního poplatku žalobkyni zaplatit. To však za kalendářní měsíce srpen 2019 – prosinec 2020 neučinila, a to ani po výzvě ze strany žalobkyně. S ohledem na prodlení žalované s plněním tohoto peněžitého dluhu je žalovaná povinna z jednotlivých měsíčních částek (poplatků) zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení počínaje 16. dnem příslušného kalendářního měsíce až do úplného zaplacení těchto částek, když splatnost je pevně stanovena shora uvedenými předpisy a žalobkyní požadovaný úrok z prodlení po provedeném propočtu zcela odpovídá zákonné sazbě úroků z prodlení, a to v souladu se shora uvedeným nařízením vlády. Za této situace proto soud výrokem I. rozsudku zavázal žalovanou k úhradě částky 2 294 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 318,80 Kč Lhůta k plnění byla stanovena jakožto obecná pariční třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaná tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení, přičemž náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta dle § 7 ve spojení s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 400 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 200 Kč za 2 úkony právní služby dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to převzetí věci, sepis žaloby a 21 % DPH, tj. 126 Kč z odměny a náhrad, když advokát žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náklady soudního řízení činí částku 1 126 Kč O místu plnění ve výroku II. tohoto rozsudku soud rozhodoval dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůtu k plnění soud stanovil jakožto obecnou třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.