18 C 290/2022-66 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 16. 6. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 5 491,25 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že [právnická osoba] uzavřel se žalovanou dne 19. 8. 2008 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Na základě uzavřené smlouvy dodával žalované energie a související služby na odběrném místě [ulice a číslo], [PSČ] [obec], kdy došlo následně k vyúčtování dodaných služeb spočívajících v dodání energií dle smlouvy za fakturační období od 7. 6. 2019 do 1. 2. 2020 při spotřebě celkem [číslo] MWh ve výši 11 131,25 Kč, (po odečtení přijatých plateb ve výši 5 640 Kč činí konečná dlužná částka 5 491,25 Kč) na základě faktury [číslo] včetně detailního rozpisu vyúčtování za sdružené služby dodávky elektřiny. Žalovaná se následně dostala do prodlení s úhradou svých smluvních závazků dle Smlouvy neuhrazením dlužných částek, a tak byl ukončen smluvní vztah se žalovanou. Dluh se stal splatný dne 23. 3. 2020. Dne 13. 10. 2017 uzavřel [právnická osoba] s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, pohledávky přešly na žalobkyni ke dni 27. 5. 2022. Předmětem této smlouvy bylo mimo jiné i postoupení pohledávky plynoucí ze shora uvedené Smlouvy. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalované dopisem ze dne 2. 6. 2022. Dne 2. 6. 2022 byla žalované zaslána předžalobní výzva. Žalovaná neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. 4. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy, z nichž učinil následující závěr o skutkovém stavu: [právnická osoba] uzavřel se žalovanou dne 19. 8. 2008 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Na základě uzavřené smlouvy dodával žalované energie a související služby na odběrném místě [ulice a číslo], [PSČ] [obec], kdy došlo následně k vyúčtování dodaných služeb spočívajících v dodání energií dle smlouvy za fakturační období od 7. 6. 2019 do 1. 2. 2020 při spotřebě celkem [číslo] MWh ve výši 11 131,25 Kč, (po odečtení přijatých plateb ve výši 5 640 Kč činí konečná dlužná částka 5 491,25 Kč) na základě faktury [číslo] včetně detailního rozpisu vyúčtování za sdružené služby dodávky elektřiny. Žalovaná se následně dostala do prodlení s úhradou svých smluvních závazků dle Smlouvy neuhrazením dlužných částek, a tak byl ukončen smluvní vztah se žalovanou. Dluh se stal splatný dne 23. 3. 2020. Dne 13. 10. 2017 uzavřel [právnická osoba] s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, pohledávky přešly na žalobkyni ke dni 27. 5. 2022. Předmětem této smlouvy bylo mimo jiné i postoupení pohledávky plynoucí ze shora uvedené Smlouvy. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalované dopisem ze dne 2. 6. 2022. Dne 2. 6. 2022 byla žalované zaslána předžalobní výzva. Žalovaná neuhradila ničeho. 5. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. nového občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí účinnosti. 6. Dle ust. § 409 odst. 1 obchodního zákoníku, kupní smlouvou se prodávající zavazuje dodat kupujícímu movitou věc (zboží) určenou jednotlivě nebo co do množství a druhu a převést na něho vlastnické právo k této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu. 7. Dle ust. § 365 obchodního zákoníku, dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dlužník však není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele. 8. Dle ust. § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 9. Soud s ohledem na zjištěný skutkový stav za užití výše citovaných právních norem po právní stránce dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva kupní dle obchodního zákoníku. Dle této smlouvy právní předchůdce dodával žalované elektřinu, za kterou žalovaná nezaplatila její kupní cenu a sjednané poplatky v žalované výši. Smlouvou o Postoupení přenesla postupitelka svůj smluvní nárok vůči žalované na žalobkyni. Ode dne následujícího po splatnosti faktur pak byla žalovaná v prodlení a žalobkyně oprávněně požaduje z dlužné částky i úroky z prodlení dle prováděcího předpisu v zákonné výši. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě v obecné třídenní pariční lhůtě dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř. 10. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem v celkové výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby), náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkové a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11), a DPH 21 % ve výši 189 Kč z odměny a náhrady, neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, proto mu dle § 137 odst. 3 o.s.ř. vzniklo právo na zaplacení daně z přidané hodnoty. O lhůtě plnění ve výroku II. bylo opět rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. Místo plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř.