18 C 322/2021-82 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Šumperku 29. 9. 2020, postoupenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 13. 1. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 49 111,40 Kč s příslušenstvím se zdůvodněním, že na žalobkyni byla dne 26. 5. 2020 postoupena pohledávka za žalovaným. Žalobkyně tvrdila, že [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne 25. 4. 2018 Smlouvu o úvěru [číslo] ve znění obchodních podmínek, na jejímž základě poskytla žalovanému bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 20 000 Kč se sjednaným úrokem 25,85 % ročně. Dluh měl být uhrazen ve 13 splátkách do 25. 5. 2019. Žalovaný svůj závazek ze smlouvy nesplnil řádně a včas a je v prodlení s úhradou dlužné částky ve výši 33 800 Kč. Z tohoto důvodu také žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 15 311,40 Kč (0,1 % denně z částky 33 800 Kč od 26. 5. 2019 do 20. 8. 2020). 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. 3. Z předložených listinných důkazů učinil následující skutková zjištění i závěr o skutkovém stavu: [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli na základě žádosti žalovaného obsahující soupis příjmů a výdajů žalovaného dne 25. 4. 2018 smlouvu o úvěru [číslo]. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč. Celkové náklady činily 14 600 Kč Tyto částky měl žalovaný uhradit ve 13 splátkách po 2 600 Kč dle předpisu splátek opatřeného podpisem žalovaného. Žalobkyně předložila Standardní informace o spotřebitelském úvěru ve smyslu obchodních podmínek ze dne 25. 4. 2018. Úvěruschopnost žalovaného posuzovala také dle doložených dokladů: výplatní pásky, pracovní smlouva, smlouvy o inkasu. Údaje o žalovaného byly zaneseny do Credit scoringu ze dne 25. 4. 2018. Dle Notářského zápisu došlo k uzavření kupní smlouvy mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 došlo k postoupení pohledávek společností [právnická osoba] na [právnická osoba] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020 došlo k postoupení pohledávek společností [právnická osoba] na žalobkyni včetně pohledávky za žalovaným. Dne 13. 9. 2020 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Předžalobně byl žalovaný vyzván právním zástupcem k úhradě dluhu dne 13. 9. 2020. Zásilku odeslal žalovanému podle podacího lístku dne 13. 9. 2020. 4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen občanský zákoník), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 5. Soud po právní stránce uzavírá, že jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalovaného došlo, po dostatečném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť předchůdce žalobkyně poskytnul žalovanému finanční prostředky do určité výše a žalovaný se měl tyto prostředky splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník - žalovaný dluh řádně neuhradil. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že její předchůdce poskytl žalovanému úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu. Lhůtu k plnění ve výroku I. určil soud jako třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 143 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. právnímu zástupci žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 965 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 49 111,40 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.