18 C 72/2017-634 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u [název soudu] dne 20. 3. 2017 se žalobkyně domáhala po žalovaném vypořádání zaniklého společného jmění manželů (dále také SJM), když manželství s žalovaným bylo rozvedeno rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Žalobou se žalobkyně konkrétně domáhala toho, aby do vypořádání společného jmění účastníků byly zahrnuty následující položky: a) členský podíl v [anonymizována čtyři slova] [obec] se sídlem v [obec] v hodnotě [částka], kdy zároveň i navrhla zrušit a vypořádat právo společného nájmu účastníků k družstevnímu bytu, b) hodnota firmy žalovaného provozované na základě živnostenského oprávnění pod [IČO], c) zůstatky na bankovních účtech účastníků: - účet na jméno žalovaného u [anonymizována dvě slova] [bankovní účet] - účet na jméno žalobkyně u [anonymizována dvě slova] [bankovní účet] - účet na jméno žalovaného u [anonymizována dvě slova] [bankovní účet] - účet na jméno žalobkyně u [právnická osoba] [bankovní účet] - nedoplatek úvěru ke kreditní kartě na jméno žalobkyně u [právnická osoba] [anonymizováno] ve výši ke dni rozvodu - [částka]. Žalobkyně se pokoušela vyřešit věc s žalovaným mimosoudně, avšak bezúspěšně. Žalobkyně navrhla vypořádat členský podíl v družstvu v její prospěch, hodnotu živnosti ve prospěch žalovaného, po zjištění hodnoty živnosti žalovaného a zůstatků na účtech pak provést finanční vypořádání. Dále navrhla zrušit společný nájem účastníků družstevního bytu a výlučným nájemcem určit ji. 2. Žalovaný uvedl, že členský podíl v bytovém družstvu uhradili účastníci z finančních prostředků, které obdrželi každý darem od svých příbuzných, tj. žalovaný od dědečka dar ve výši [částka] žalobkyně dar od matky ve výši [částka], k tomu žalovaný přidal částku [částka], takže vzhledem k ceně bytu [částka] by měla být hodnota bytu posuzována v poměru [číslo] pro žalobkyni a [číslo] pro žalovaného. Co se týče firmy žalovaného, tuto založil [datum], žalobkyně není její spolumajitelkou, takže považuje nárokování jakéhokoli podílu z této firmy za neoprávněné. Společné prostředky byly spotřebovány ke dni [datum] a na účtech navržených k vypořádání zbyla částka [částka], kterou nabyl žalovaný v dědictví a tato nespadá do SJM účastníků. Nárokování nedoplatku na kreditní kartě považuje žalovaný za rozporné s dobrými mravy. Co se týče družstevního bytu, dne [anonymizována dvě slova] [rok] odkoupil žalovaný od družstva byt do osobního vlastnictví z prostředků z dědictví. Navrhl přikázat družstevní byt do podílového spoluvlastnictví dětí účastníků nebo do jeho výlučného vlastnictví s tím, že žalobkyni vyplatí částku [částka] na vypořádání. 3. K tomu žalobkyně uvedla, že členský podíl v družstvu uhradili účastníci ze společných peněz, když v minulosti od své matky obdržela darem částku [částka], nikoli částku [částka]. Co se týče finančních prostředků, není pravdou, že zůstatek na účtech je dědictvím žalovaného, žalovaný žádné peníze nezdědil, v milosti mu jeho setra v rámci vypořádání majetku po prarodičích uhradila částku [částka], které byly za manželství spotřebovány. 4. K tomu žalovaný doplnil, že od své sestry obdržel částku [částka] a od své matky částku [částka], kdy celkem částka [částka] nebyla úplně utracena a nespadá tedy do SJM účastníků. 5. Okresní soud v Olomouci rozhodl ve věci rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] s tím, že žalobě žalobkyně vyhověl. 6. Žalovaný v odvolání proti rozsudku ze dne [datum] uvedl, že má za to, že družstevní podíl není součástí společného jmění manželů účastníků. Účastníci nabyli družstevní podíl za finance, které žalobkyně dostala darem do jejího výlučného vlastnictví od její matky a žalobce do jeho výlučného vlastnictví od jeho dědečka. Družstevní podíl nebyl nabýván z prostředků spadajících do společného jmění manželů. Pokud bylo nabytí družstevního podílu financováno z výlučných prostředků účastníků, nemohlo dojít k nabytí družstevního podílu do společného jmění manželů. 7. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 1. 7. 202 č.j. 69 Co 34/202-549 rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v Olomouci k dalšímu řízení. Uvedl, že v postupu okresního soudu lze spatřovat nesprávný postup, jímž byla účastníku odňata možnost jednat před soudem. Uložil okresnímu soud znovu nařídit ve věci jednání, k němuž předvolá řádně účastníky, popřípadě svědky, provede účastníky navržené důkazy a po provedení dokazování ve věci opětovně rozhodne. 8. Žalovaný dále doplnil své vyjádření tak, že co se týče podílu v bytovém družstvu, tak žalovaný má za to, že finanční prostředky na jeho použití nebyly součástí SJM, kdy tento byl pořízen z finančních prostředků z darů, které byly poskytnuty oběma účastníkům po uzavření manželství, byly to tedy jejich výlučné prostředky a za tyto byl nabyt družstevní podíl, který tím pádem nemůže spadat do masy SJM. Stěžejní je rozhodnutí o přidělení bytu z [datum], kdy byt byl přidělen žalovanému jako zaměstnanecký byt a členem družstva se stal žalovaný a nájemní právo žalobkyně pak vzniklo pouze jako odvozené nájemní právo z titulu členství žalovaného. Pokud by soud neakceptoval, že členství v bytovém družstvu vůbec nespadá do SJM, tak žalovaný uvádí, že prostředky, které byly použity účastníky k jeho pořízení, byly použity v poměru 20:7 ve prospěch žalovaného, kdy za zbývající finanční prostředky žalobkyně pořídila nábytek, žalovaný tedy uhradil byt z větší části a to by se také mělo promítnout do disparity podílů. Dále žalovaný uváděl dar od své sestry v částce [částka], který by měl být také zohledněn na vypořádací podíl, kdy z těchto peněž žalovaný [datum] vyplatil exekuci ve výši [částka] svého syna a tuto mu syn splácel zpět, jednalo se tedy o půjčku, která poté byla vrácena, takže částka na bankovním účtu žalovaného by taktéž neměla být zařazena do vypořádání, neboť se jedná o jeho výlučný majetek. Dále žalovaný rozporuje závazek žalobkyně z kreditní karty ve výši [částka] u [anonymizováno], kdy tuto si žalobkyně vzala bez vědomí žalovaného poté, co se od něj odstěhovala, nevěděl o ní a nesouhlasil s ní. Co se poté týče případného rozhodnutí o tom, komu připadnou členská práva bytu, tak byt doposud výlučně užívá žalovaný a v případě, že by to měla být žalobkyně, komu bude byt přikázán, žalovaný by neměl kam jít. 9. Žalobkyně dále doplnila, že nesouhlasí s tvrzením, že členský podíl v bytovém družstvu není součástí SJM, když tento byl pořízen za trávní manželství ze společných prostředků účastníků a patří tedy do SJM. Stejně tak účastníkům vzniklo společné členství v družstvu a společný nájem. Nesouhlasí s disparitou podílů, kdy tato by dle žalobkyně měla být spíše v její prospěch, neboť dlouhou dobu zajišťovala potřeby rodiny ona. Pokud žalovaný uvádí, že by měly být zohledněny prostředky od sestry v částce [částka], a případně jak uváděl i v částce [částka] od matky, tak tyto měly být někdy v roce [rok] a chtěl by snad žalovaný tvrdit, že po celou dobu měl na účtu tu samou částku oddělenou tak, aby se tato nesmísila s ostatními prostředky? Sám uváděl, že za tuto částku pořizoval auto, věci do podnikání, tyto peníze neměl odděleny od společných prostředků a žalobkyně tvrdí, že byly průběžně spotřebovávány. Co se týče závazku na kreditní kartě, tak zde šlo o běžné hospodaření rodiny za trvání manželství, tato částka nijak nepřesahuje běžné hospodaření, nejde o nic mimořádného. 10. Žalovaný dále doplnil, že co se týče zaplacení družstevního podílu, tak je potřeba se na tuto skutečnost podívat optikou konce 80 let, kdy částka [částka] nebyla na tu dobu malou částkou, kdy mzdy a majetková situace účastníků neumožňovaly, aby si na takto vysokou částku našetřili a jediné prostředky na uhrazení tohoto podílu tedy byly právě z těchto darů. Co se týče částky [částka], kterou dostal žalovaný od svého dědečka, tak tato částka byla zaslána začátkem ledna [rok] žalobkyni, která tehdy bydlela u své matky [celé jméno svědkyně]. Za výlučně darované prostředky pak manželka pořídila nábytek. Žalovanému dala [částka] na pořízení podílu v bytovém družstvu, takže z [číslo] se na pořízení členství v bytovém družstvu podílel žalovaný a ze [číslo] žalobkyně. Účastníci se domluvili, že na částku [částka], která zbyla na účtech, nebudou sahat. Ve skutečnosti však žalobkyně žalovaného podvedla a na konci února ho opustila. Bylo to její lidské selhání. Vybrala částku [částka] bez jeho vědomí v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný pak vybral částku [částka], a tuto převedl na jiný svůj účet, aby zabránil jejich vybrání, byla to jeho ochrana, aby žalobkyně nevybrala další prostředky. K datu [datum] na účtech žalovaného částka [částka] existovala. Dle ústní dohody mezi žalobcem a žalobkyní se jednalo o finance, které byly ve výlučném vlastnictví žalovaného a na které se nemělo sahat. Posléze, tj. po datu [datum] byl žalovaný z důvodu jeho onemocnění a z důvodu opuštění společné domácnosti ze strany žalobkyně nucen čá