19 C 205/2022-30 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 7. 4. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 770 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalované vyúčtovala fakturou [číslo] splatnou dne 9. 4. 2018 na částku 1 770 Kč poskytnuté služby zdravotní péče, když se jednalo o výkony a služby poskytované za přímou úhradu. Žalobkyně dále uplatnila nárok na úrok z prodlení v zákonné výši ročně z částky 1 770 Kč od 4. 8. 2018 do zaplacení. Předžalobní výzvy ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ze dnů 11. 6. 2018 a 26. 1. 2022 odeslala žalobkyně žalované doporučeně ve dnech 12. 6. 2018 a 26. 1. 2022. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s.ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 5. Dne 16. 9. 2014 žalovaná dala souhlas a požádala o [anonymizována dvě slova]. Dne 26. 3. 2018 vyfakturovala žalobkyně žalované uložení [anonymizováno] za další rok fakturou [číslo] na částku 1 770 Kč se splatností dne 9. 4. 2018, jelikož se jednalo o výkony a služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. ve dnech 12. 6. 2018 a 26. 1. 2022 na adresu, kterou uvedla v žádosti o [anonymizováno]. Žalovaná k dnešnímu dni na dluh žalobkyni ničeho neuhradila. 6. Podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., zákona o zdravotních službách, pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem. 7. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může věřitel, který řádně a včas splnil své smluvní povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená. 8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Soud dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že dne 16. 9. 2014 dala žalovaná souhlas a požádala žalobkyni o [anonymizována dvě slova]. Jelikož se jednalo o výkon nebo službu nehrazenou veřejným zdravotním pojištění, vznikla žalované povinnost dle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., zákona o zdravotních službách, tento výkon nebo službu uhradit. Žalobkyně dne 26. 3. 2018 vyfakturovala žalované uložení [anonymizováno] za další rok fakturou [číslo] na částku 1 770 Kč se splatností dne 9. 4. 2018. V dané procesní situaci bylo pouze na žalované, aby tvrdila a současně soudu prokázala, že žalobkyni dluh, byť částečně, uhradila, resp. že tento zanikl jinak. Žalovaní, v řízení zcela pasivní, netvrdila žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné dovozovat, že dluh uhradila, případně, že uplatněná pohledávka zanikla některým z jiných zákonných důvodu a žádná taková skutečnost ani v řízení nevyšla najevo. Soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 770 Kč. Dále byla žalovaná zavázána k úhradě zákonného úroku z prodlení plynoucího ode dne následujícího po splatnosti vystavené faktury. Lhůta k plnění byla stanovena jakožto obecná třídenní pariční lhůta, a to ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a o. s. ř., když žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná a soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 000 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dvou paušálních náhrad po 300 Kč (předžalobní výzva, podání žaloby) dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Lhůtu k plnění soud určil jako obecnou třídenní podle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.