19 C 227/2022-34 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou dne 26. 5. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 096 Kč s úrokem z prodlení, jakožto nezaplaceného pojistného ze smlouvy [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [registrační značka], když pojistná smlouva byla ukončena ke dni 30. 10. 2020 z důvodu neplacení pojistného. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne 14. 4. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Soud má tedy za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí a rozhodl proto v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Dne 10. 1. 2020 uzavřel žalovaný jako pojistník s žalobkyní jako pojistitelem smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [anonymizováno], [registrační značka]. Datum počátku pojištění bylo sjednáno na den 10. 1. 2020 a pojistné ve výši 3 608 Kč za pojistné období (rok) bylo splatné čtvrtletně po 902 Kč. Žalovaný žalobkyni nezaplatil splátku pojistného, ke dni 30. 10. 2020 došlo k zániku pojistné smlouvy z důvodu neplacení pojistného. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva dne 15. 4. 2021 ve smyslu ust. § 142a o. s. ř. Žalovaný dosud ničeho neuhradil. 6. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu škody z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že příslušnému orgánu evidence odevzdal státní poznávací značku a osvědčení o registraci vozidla. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti. 7. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika. Jednou pojistnou smlouvou o pojištění odpovědnosti lze pojistit odpovědnost z provozu více vozidel, mají-li téhož vlastníka, nebo téhož provozovatele, nebo pokud má pojistník na uzavření smlouvy pojistný zájem založený poskytnutím úvěru nebo jiné obdobné finanční služby, jejímž účelem je nabytí vlastnického práva k vozidlu, nebo, jsou-li vlastník nebo provozovatel vozidla a pojistník součástí stejného koncernu. 8. Podle § 12 odst. 1 písm. e/ zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 9. Podle § 2782 odst. 1, 2 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Zanikne-li pojištění v důsledku pojistné události, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala; v takovém případě náleží pojistiteli jednorázové pojištění celé. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Soud s ohledem na výše citovaná ustanovení právních norem uzavírá, že žalobkyně prokázala, že se žalovaný uzavřením pojistné smlouvy zavázal uhradit pojistné, které náleží žalobkyni za dobu trvání pojištění. Soud nemá za prokázané, že by žalovaný pojistné za žalobou uplatněné období, tj. za období po které pojistný vztah mezi účastníky minimálně trval, žalobkyni uhradil, a to za procesní pasivity žalovaného, popř. že by závazek žalovaného z uvedeného titulu zanikl jiným ze zákonných důvodů. Za této situace proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni dlužné pojistné v celkové výši 1 096 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 31. 10. 2020 do zaplacení, když počátek prodlení a výši požadovaných úroků z prodlení soud shledává v souladu se zákonem a neodporující skutkovým zjištěním soudu. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní. 13. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšnou stranou, a proto jí přísluší náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 200 Kč, celkem tedy 600 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé), 3 x režijní paušál po 100 Kč, celkem tedy 300 Kč za tyto úkony právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH z odměny a náhrad v celkové výši 189 Kč, když právní zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH. Podmínky k aplikaci § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč Částku 1 489 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.