20 C 11/2022-29 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 810 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacených televizních poplatků za duben 2021 ve výši 405 Kč a za červenec 2021 ve výši 405 Kč, tedy celkem ve výši 810 Kč. 2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že poslední platbu poplatků učinila dne 5. 1. 2021, následně ke dni 31. 3. 2021 došlo k ukončení činnosti žalované v provozovně na adrese [adresa žalované], z toho důvodu již dále poplatky žalovaná nehradila. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. <b>4. V řízení byl prokázán následující skutkový děj:</b> 5. Žalovaná se v prosinci 2013 přihlásila do evidence jako držitel televizního přijímače a byla vedena pod variabilním symbolem [číslo]. Žalovaná nezaplatila televizní poplatky za duben 2021 ve výši 405 Kč a za červenec 2021 ve výši 405 Kč, tedy celkem ve výši 810 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne 19. 10. 2021 k úhradě dlužných televizních poplatků. Žalovaná dlužnou částku představující televizní poplatky za duben 2021 ve výši 405 Kč a za červenec 2021 ve výši 405 Kč, tedy celkem ve výši 810 Kč žalobkyni neuhradila. 6. Dle ust. § 3 odst. 2, věta první zákona č. 348/2005 Sb. je poplatníkem televizního poplatku fyzická nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. 7. Dle ust. § 7 odst. 3 zák. č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. 8. Dle ust. § 7 odst. 5 zák. č. 348/2005 Sb. odhlásí-li se poplatník z evidence poplatníků nebo sníží-li poplatník počet evidovaných rozhlasových nebo televizních přijímačů, zaplatí rozhlasový nebo televizní poplatek v původní výši rovněž za měsíc, v němž byly tyto změny oznámeny provozovateli vysílání ze zákona. Případné přeplatky provozovatel vysílání ze zákona, popřípadě pověřená osoba vrátí. 9. Dle ust. § 8 odst. 8 zákona č. 348/2005 Sb. z evidence poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku je povinen se odhlásit poplatník, který a) přestal být poplatníkem podle tohoto zákona, b) byl osvobozen podle § 4 odst. 1, c) neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek podle § 5 odst. 2, 10. a to do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující odhlášení. 11. Při odhlášení je povinen připojit písemné čestné prohlášení potvrzující, že nastala některá z těchto skutečností. Odhlašuje-li se z evidence poplatníků fyzická osoba, která podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek, je v čestném prohlášení povinna dále uvést jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, u cizinců popřípadě dlouhodobého pobytu poplatníka, s nímž žije ve společné domácnosti a který splnil oznamovací povinnost podle odstavce 2. 12. Dle ust. § 10 zák. č. 348/2005 Sb., nezaplatí – li poplatník včas poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 13. Podle ust. § 1968 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 14. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 16. Soud s ohledem na výše citované právní normy uzavírá, že nárok žalobkyně je důvodný. Žalovaná byla poplatníkem televizního poplatku od prosince 2013. Žalovaná neuhradila dlužné poplatky za duben a červenec 2021 v celkové výši 810 Kč. Pokud se týká námitky žalované, že poplatky nehradila z toho důvodu, že ke dni 31. 3. 31. 3. 2021 došlo k ukončení činnosti žalované v provozovně na adrese [adresa žalované], pak soud konstatuje, že tato není důvodná. [jméno] skutečnost, že žalovaná ukončila činnost v určité provozovně, v žádném případě neodůvodňuje zánik její poplatkové povinnosti, neboť poplatková povinnost je spojena s vlastnictvím, resp. držbou TV přijímače, a nikoliv adresou provozovny (viz 3 (2) zák. č. 348/2005 Sb.). Pokud došlo na straně žalované skutečně k nějaké okolnosti odůvodňující zánik poplatkové povinnosti (ačkoliv žalovaná takovou okolnost ve svém odporu neuvádí ani neprokazuje), byla tuto skutečnost žalovaná povinna nahlásit žalobci (viz 8 (6) cit. zákona). Česká televize nemá možnost, jak sama o sobě zjistit, že u poplatníka nastala taková okolnost a nemůže tak sama o sobě evidenci poplatníků ukončovat. Ke skončení poplatkové povinnosti by došlo pouze za situace, kdy by žalovaná podala odhlášku dle § 8 (8) cit. zákona (k jejímu podání je poplatník povinován za situace, kdy již nenaplňuje definice poplatníka dle § 3 (2) přísl. zákona). Samotná povinnost k úhradě TV poplatků by zanikla až v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém by došlo k doručení jeho odhlášky do sídla žalobce (dle § 7 (5) cit. zákona). V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně splnila rovněž podmínku danou § 10 zák. 348/2005 Sb. a zaslala žalované výzvu k úhradě dlužné částky, v níž stanovila lhůtu 15 dnů k zaplacení. Zákon v tomto případě podrobnosti doručování této výzvy nijak nespecifikuje, znamená to tedy, že uvedená podmínka je splněna již tehdy, je-li takováto výzva písemně vyhotovena a odeslána na známou adresu poplatníka. Vzhledem k tomu, že žalovaná na výzvu nereagovala a svůj dluh neuhradila, vzniklo žalobkyni právo domáhat se svého nároku u soudu, a to včetně úroku z prodlení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 17. Ohledně příslušenství soud postupoval v souladu s ust. § 1970 obč. zák. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením dlužných částek, a proto je povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení. Splatnost jednotlivých částek byla nejpozději 15. dne prvního měsíce kalendářního čtvrtletí, proto byl úrok z prodlení přiznán v souladu se žalobou, když žalobkyně požadovala úrok z prodlení do dne 15. 12. 2021 v kapitalizované výši 36,77 Kč. 18. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaná tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobkyně pak tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta ve výši 400 Kč dle § 14b, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhl. č. 177/1996 Sb. za 2 úkony právní služby po 200 Kč, paušální náhrada účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 2 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby) a 21 % DPH ve výši 126 Kč. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 1 126 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně v obecné třídenní pariční lhůtě dle ust. § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.