20 C 23/2022-25 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 828,46 Kč z titulu nezaplacených televizních poplatků za období od června 2020 do prosince 2020. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. <b>4. V řízení byl prokázán následující skutkový děj:</b> 5. Žalovaný se srpnu 2017 přihlásil do evidence jako držitel televizního přijímače a byl veden pod variabilním symbolem [číslo]. Žalovaný nezaplatil televizní poplatky v částce 135 Kč měsíčně za období od června 2020 do prosince 2020. Žalobkyně adresovala žalovanému dopis ze dne 8. 3. 2021, ve kterém ho vyzvala k zaplacení dlužné částky Žalovaný doposud žalobkyni dluží částku 828,46 Kč. 6. Dle ust. § 3 odst. 2, věta první zákona č. 348/2005 Sb. je poplatníkem televizního poplatku fyzická nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. 7. Dle ust. § 7 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb. je – li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. První platba poplatku je splatná nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 8. Dle ust. § 7 odst. 3 zák. č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. 9. Dle ust. § 8 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. poplatník je povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení. Tato oznamovací povinnost se nevztahuje na osoby osvobozené od rozhlasového nebo televizního poplatku podle § 4 odst. 1 a poplatníky, kteří podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek. 10. Dle ust. § 10 zák. č. 348/2005 Sb., nezaplatí – li poplatník včas poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 11. Podle ust. § 1968 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 14. Soud s ohledem na výše citované právní normy uzavírá, že nárok žalobkyně je důvodný. Žalovaný byl poplatníkem televizního poplatku od srpna 2017. V řízení bylo prokázáno, že doposud neuhradil poplatky ve výši 828,46Kč. Žalobkyně splnila rovněž podmínku danou § 10 zák. 348/2005 Sb. a zaslal žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky, v níž stanovil lhůtu 15 dnů k zaplacení. Zákon v tomto případě podrobnosti doručování této výzvy nijak nespecifikuje, znamená to tedy, že uvedená podmínka je splněna již tehdy, je-li takováto výzva písemně vyhotovena a odeslána na známou adresu poplatníka. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výzvu nereagoval, vzniklo žalobkyni právo domáhat se svého nároku u soudu, a to včetně úroku z prodlení. Soud proto žalobě vyhověl. 15. Ohledně příslušenství soud postupoval v souladu s ust. § 1970 obč. zák. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením dlužných částek, a proto je povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení. Splatnost jednotlivých částek byla nejpozději 15. dne prvního měsíce kalendářního čtvrtletí, proto byl úrok z prodlení přiznán v souladu se žalobou, když žalobkyně požadovala úrok z prodlení do dne 27. 10. 2021 v kapitalizované výši 74,79 Kč. 16. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaný tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobkyně pak tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta ve výši 400 Kč dle § 14b, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhl. č. 177/1996 Sb. za 2 úkony právní služby po 200 Kč, paušální náhrada účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 2 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění) a 21 % DPH ve výši 126 Kč. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 1 126 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně v obecné třídenní pariční lhůtě dle ust. § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.