20 C 263/2021-31 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 23. 7. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 754 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu nedoplatku na pojistném, které byl povinen žalovaný platit na základě pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo„ Komplexní poj. vozidla NAMÍRU“ s počátkem pojištění ke dni 27. 4. 2020. Dle této smlouvy byl žalovaný povinen platit pojistné ve výši 4 472 Kč za roční pojistné období s kvartální splatností ve výši 1 118 Kč, nicméně žalovaný řádně a včas pojistné nehradil a pojistný vztah tak zanikl pro nezaplacení pojistného s nedoplatkem za období od 27. 7. 2020 do 30. 10. 2020 v uplatňované výši, zahrnující i poplatek za upomínání ve výši 300 Kč a poplatek za upomínání po zániku pojištění ve výši 300 Kč. V souvislosti s prodlením žalovaného s placením peněžitého závazku požaduje žalobkyně zaplatiti z dlužné částky i zákonný úrok z prodlení za období od 31. 10. 2020 do 23. 7. 2021 kapitalizovaný ve výši 105 Kč. Přes výzvu žalobkyně žalovaný svoji povinnost doposud nesplnil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 5. Účastníci řízení dne 27. 4. 2020 uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo„ Komplexní poj. vozidla NAMÍRU“ s počátkem pojištění ke dni 27. 4. 2020. Roční pojistné činilo 4 472 Kč a bylo splatné kvartálně částkou 1 118 Kč. Žalovaný pojistné splatné dne 27. 7. 2020 nezaplatil, byl žalobkyní upomínán kvalifikovanou výzvou k úhradě nedoplatku do 30. 10. 2020 pod sankcí zániku pojistného vztahu. Pojistný vztah zanikl 29. 10. 2020 (byť žalobkyně v žalobě uvádí 30. 10. 2020) s nedoplatkem 1 154 Kč za pojistné a poplatek za kvalifikovanou upomínku ve výši 300 Kč v souladu s všeobecnými pojistnými podmínkami. Následně byl žalovaný opětovně k úhradě vyzýván jak žalobkyní, tak právním zástupcem žalobkyně. Za výzvu k úhradě po zániku pojištění si žalobkyně nárokuje další částku ve výši 300 Kč v souladu s všeobecnými pojistnými podmínkami. Za procesní pasivity žalovaného nemá soud za prokázané, že by žalovaný něčeho na uvedený dluh uhradil, popř. že by dluh zanikl některým ze zákonných důvodů, a to ani přes předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne 18. 3. 2021. 6. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 7. Podle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku, pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 8. Podle § 2783 odst. 2 občanského zákoníku, je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 9. Podle § 2804 občanského zákoníku, upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 10. Podle § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Zbývající část zaplaceného pojistného je pojistitel povinen vrátit. Nastala-li v době do zániku pojištění odpovědnosti škodná událost, vzniká pojistiteli právo na pojistné podle věty první; povinnost zbývající část pojistného vrátit má pouze tehdy, jestliže mu z této škodné události nevznikne povinnost plnit. 11. Podle § 1970 občanského zákoníku, o dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Soud v rámci právního hodnocení zhodnotil všechny provedené důkazy ve spojení se shora uvedenými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu v souladu s ust. § 2785 a násl. občanského zákoníku. Žalovaný se v této smlouvě zavázal k placení ročního pojistného ve výši 4 472 Kč. Žalovaný neuhradil pojistné za období od 27. 7. 2020 do 30. 10. 2020 a pojištění zaniklo v souladu s ust. § 2804 občanského zákoníku ke dni 29. 10. 2020. Dle ust. § 13 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, by náleželo žalobkyni pojistné až do konce kalendářního měsíce, tedy do 31. 10. 2020, žalobkyně však požaduje pojistné pouze do dne 30. 10. 2020. Žalobkyni tak vznikl nárok na neuhrazené částky pojistného ve výši 1 154 Kč. V řízení leží břemeno důkazní na žalovaném, je tedy na něm, aby výši pojistného rozporoval nebo aby prokázal, že žalobkyni plnil nad rámec tvrzení žalobkyně, případně, že pojištění zaniklo dříve. Žalovaný se však k návrhu žalobkyně nevyjádřil a žalobkyní vznesený nárok nijak nerozporoval. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žalovaný nedostál své povinnosti vyplývající pro něj z předmětné pojistné smlouvy a neuhradil žalobkyni dlužné pojistné v celkové výši 1 154 Kč za období od 27. 7. 2020 do 30. 10. 2020. Soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 154 Kč. Dále soud shledal oprávněným nárok žalobkyně na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 69 Kč za období od 31. 10. 2020 do 23. 7. 2021 z částky 1 154 Kč, který co do výše a počátku prodlení odpovídá skutkovým zjištěním soudu. Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto obecnou třídenní pariční lhůtu, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 14. Naproti tomu soud shledal žalobu ve zbývajícím rozsahu, tedy co do výše 600 Kč (tj. požadovaných poplatků za upomínky) spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 36 Kč za nedůvodnou a zamítl ji, neboť za upomínkové výzvy a za ně následné poplatky ve výši 600 Kč s příslušenstvím, nevznikl žalobkyni nárok. Uzavřená pojistná smlouva neobsahovala ujednání o dodatečných platebních povinnostech navázaných na případné porušení smluvních povinností, a pakliže bylo takové ujednání obsaženo v dokumentech, na které smlouva toliko odkazovala (Všeobecné pojistné podmínky, sazebník poplatků), je třeba je vyhodnotit jako ujednání v rozporu s ochranou spotřebitele, ke kterému soud nepřihlédne, ledaže se jej sám spotřebitel dovolá. Také na ujednání o dodatečné platební povinnosti ve smyslu výše uvedených poplatků se totiž vztahuje pravidlo, že nemůže být obsaženo v doplňkových dokumentech, kde je spotřebiteli„ schováno“, ale pokud má být platné a účinné, musí být sjednáno jedině na listině, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis (k tomu viz např. nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, k absolutní neplatnosti obdobných ujednání o smluvní pokutě za účinnosti předchozí právní úpravy, popř. z něj vycházející rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 17. 1. 2017, č. j. 19 C 344/2016, k dodatečným platebním povinnostem za stávající právní úpravy). Soud proto nárok na poplatky v uplatněné podobě zamítl. Současně s ním zamítl také část úroku z prodlení, která odpovídala tomuto nároku, jak je uvedeno ve výroku II. 15. Za splnění podmínek stanovených pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěšné žalobkyni v § 142a o. s. ř., rozhodl soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 1 754 Kč s úrokem z prodlení ve výši 105 Kč, přičemž jí byla přiznána částka 1 154 Kč s úrokem ve výši 69 Kč. Úspěch žalobkyně tak představuje 65,79 %, neúspěch 34,21 %. Odpočtem procesního neúspěchu od úspěchu je pak dán rozsah náhrady nákladů řízení 31,58 %. Při plném úspěchu by žalobkyni na náhradě nákladů řízení náleželo 1 489 Kč a tato náhrada by sestávala ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za 3 úkony právních služeb zástupc