20 C 315/2022-21 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 3 240 Kč z titulu nezaplacených rozhlasových poplatků za období od 1. 1. 2020 do 1. 12. 2022. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. <b>4. V řízení byl prokázán následující skutkový děj:</b> 5. Žalovaná oznámila žalobci dle § 8 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, že se stala poplatníkem rozhlasového poplatku. Na základě tohoto oznámení se žalovaná stala s účinností od 1. 1. 2018 poplatníkem rozhlasového poplatku s povinností platit rozhlasové poplatky za rozhlasové přijímače v počtu oznámeném v souladu § 8 odst. 4 zákona č. 348/2002 Sb. Žalovaná si s žalobcem sjednala roční periodicitu plateb. Žalovaná nehradila v období od 1. 1. 2020 do 1. 12. 2022 předepsané rozhlasové poplatky dle roční periodicity plateb 6. a počtu přihlášených rozhlasových přijímačů, a proto dne 24. 5. 2022 žalobce zaslal žalované výzvu k úhradě dlužných rozhlasových poplatků v přiměřené lhůtě k úhradě dlužných rozhlasových poplatků, která současně splňuje náležitosti předžalobní výzvy. Žalovaná do dnešního dne nezaplatila na dlužných rozhlasových poplatcích ničeho. Žalobce eviduje za žalovanou v rozsahu uvedeném ve Výpisu z evidence rozhlasového poplatníka a přehledu předpisů za období od 1. 1. 2020 do 1. 12. 2022 dluh v celkové výši 3 240 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 3 240 Kč za období od 16. 1. 2020 do 30. 6. 2022 ve výši 452,46 Kč. 7. Dle ust. § 3 odst. 1, věta první zákona č. 348/2005 Sb. poplatníkem rozhlasového poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. 8. Dle ust. § 6 zákona č. 348/2005 Sb. měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. 9. Dle ust. § 7 odst. 3 zák. č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. 10. Dle ust. § 7 odst. 4 zák. č. 348/2005 Sb. poplatník může po dohodě s provozovatelem vysílání ze zákona, popřípadě pověřenou osobou zaplatit rozhlasový nebo televizní poplatek předem za více kalendářních měsíců nebo čtvrtletí, nejdéle však za 1 kalendářní rok. 11. Dle ust. § 8 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. poplatník je povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení. Tato oznamovací povinnost se nevztahuje na osoby osvobozené od rozhlasového nebo televizního poplatku podle § 4 odst. 1 a poplatníky, kteří podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek. 12. Dle ust. § 8 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. poplatník podle § 5 odst. 3 a 4 je v oznámení podle odstavce 2 povinen vedle údajů uvedených v odstavci 3 uvést počet rozhlasových nebo televizních přijímačů, které jsou základem rozhlasového nebo televizního poplatku, a adresu, kde jsou umístěny 13. Dle ust. § 10 zák. č. 348/2005 Sb., nezaplatí – li poplatník včas poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 14. Podle ust. § 1968 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 15. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 17. Soud s ohledem na výše citované právní normy uzavírá, že nárok žalobkyně je důvodný. Žalovaná byla poplatníkem rozhalsového poplatku od 1. 1. 2018. V řízení bylo prokázáno, že doposud neuhradila poplatky ve výši 3 240 Kč. Žalobce splnil rovněž podmínku danou § 10 zák. 348/2005 Sb. a zaslal žalované výzvu k úhradě dlužné částky, v níž stanovil přiměřenou lhůtu k zaplacení. Zákon v tomto případě podrobnosti doručování této výzvy nijak nespecifikuje, znamená to tedy, že uvedená podmínka je splněna již tehdy, je-li takováto výzva písemně vyhotovena a odeslána na známou adresu poplatníka. Vzhledem k tomu, že žalovaná na výzvu nereagovala, vzniklo žalobci právo domáhat se svého nároku u soudu, a to včetně úroku z prodlení. Soud proto žalobě vyhověl. 18. Ohledně příslušenství soud postupoval v souladu s ust. § 1970 obč. zák. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se dostala do prodlení se zaplacením dlužných částek, a proto je povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení. Splatnost jednotlivých částek byla nejpozději 15. dne prvního měsíce kalendářního čtvrtletí, proto byl úrok z prodlení přiznán v souladu se žalobou, když žalobkyně požadovala úrok z prodlení za období od 16. 1. 2020 do 30. 6. 2022 v kapitalizované výši 452,46 Kč. 19. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaná tak má povinnost nahradit mu účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobce pak tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále náhrada nákladů nezastoupeného účastníka v paušální výši dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř., tj. částka 100 Kč za každý úkon dle ust. § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb., tj. v daném případě 200 Kč za dva úkony, a to podání žaloby a předžalobní výzvu k úhradě. Žalovaná je tedy povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení celkovou částku 600 Kč, a to v obecné třídenní pariční lhůtě dle ust. § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.