29 C 128/2022-34 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 10. 5. 2022 domáhala zaplacení částky ve výši 5 000 Kč s příslušenstvím, kterou odůvodnila tím, že dne 10. 6. 2021 a 24. 9. 2021 byl žalovaný převezen do záchytné stanice žalobkyně, kde mu bylo poskytnuto nezbytné vyšetření, ošetření a následný pobyt. Za tyto úkony vyúčtovala žalobkyně žalovanému náklady ve výši vždy 2 500 Kč. Žalovaný byl vyzván k zaplacení úhrady vždy do 8 dnů, tj. je do 19. 6. 2021, resp. 3. 10. 2021. Žalovaný však dlužné částky ve lhůtě splatnosti žalobkyni neuhradil. Žalovanému byla dne 22. 10. 2021 a 24. 1. 2022 zaslána písemná výzva k úhradě dluhu. Ani přes tuto skutečnost však žalovaný neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval. Soud rozhodl ve věci ve smyslu ust. § 115 a) o. s. ř., tedy bez nařízení jednání ve věci, když žalovaný se k tomuto postupu přes výzvu soudu dle ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil, soud tak má za to, že nemá námitek, stejně jako žalobkyně. 3. S ohledem na skutečnost, že se v dané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje rozsudek podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. zkrácenou verzi odůvodnění. 4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dle osobního účtu pacienta a potvrzení o poskytnutí záchytu ze dne 11. 6. 2021 byl žalovaný ode dne 10. 6. 2021 v čase 13:51 hod. do dne 11. 6. 2021 do 7:06 hod. z důvodu akutní intoxikace způsobené alkoholem umístěn v protialkoholní záchytné stanici žalobkyně. Při přijetí u něj byla dechovým analyzátorem zjištěna hladina alkoholu 2,61‰. Žalobkyně vyúčtovala dne 11. 6. 2021 žalovanému za vyšetření, ošetření a poskytnutou službu částku ve výši 2 500 Kč, která byla splatná do 8 dnů ode dne vystavení vyúčtování, tedy do 19. 6. 2021. Při platbě do 3 pracovních dnů by cena činila 1 600 Kč. Právní zástupce žalobkyně vyzval podáním ze dne 22. 10. 2021 žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 2 500 Kč včetně zákonného úroku z prodlení, avšak bez úspěchu. Dále pak dle osobního účtu pacienta a potvrzení o poskytnutí záchytu ze dne 25. 9. 2021 byl žalovaný ode dne 24. 9. 2021 v čase 17:50 hod. do dne 25. 9. 2021 do 7:15 hod. z důvodu akutní intoxikace způsobené alkoholem umístěn v protialkoholní záchytné stanici žalobkyně. Při přijetí u něj byla dechovým analyzátorem zjištěna hladina alkoholu 2,89 ‰. Žalobkyně vyúčtovala dne 25. 9. 2021 žalovanému za vyšetření, ošetření a poskytnutou službu částku ve výši 2 500 Kč, která byla opětovně splatná do 8 dnů ode dne vystavení vyúčtování, tedy do 3. 10. 2021. Při platbě do 3 pracovních dnů by cena činila 1 600 Kč. Právní zástupce žalobkyně vyzval podáním ze dne 24. 1. 2022 žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 2 500 Kč včetně zákonného úroku z prodlení, avšak bez úspěchu. Celková dlužná částka, kterou žalovaný žalobkyni za předmětné záchyty neuhradil, činí 5 000 Kč. 5. Podle ust. § 89a odst. 1 až 4 násl. zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále také jen„ zákon č. 373/2011“) protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba (dále jen "záchytná služba") je zdravotní službou poskytovanou osobě, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek. Záchytná služba se poskytuje v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici (dále jen "záchytná stanice"). Záchytná stanice je zdravotnické zařízení. Záchytná služba zahrnuje vyšetření osoby za účelem zjištění, zda její umístění do záchytné stanice není vyloučeno z důvodů uvedených v § 89b odst. 2 písm. a), a pobyt v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací. Záchytnou službu zajišťuje na svém území kraj v samostatné působnosti. 6. Podle ust. § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. 7. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Právní hodnocení věci: Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná a je možno ji v celém rozsahu vyhovět. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalovaný byl hospitalizován v záchytné stanici žalobkyně dne 10. 6. 2021, když u něj byla zjištěna hladina alkoholu ve výši 2,61 ‰ a dále dne 24. 9. 2021, když u něj byla zjištěna hladina alkoholu ve výši 2,89 ‰. Žalobkyně následně vyúčtovala žalovanému za každý pobyt a lékařskou péči částku vždy 2 500 Kč. V případě hospitalizace, když dle ust. § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. V tomto řízení pak bylo pouze a jen na žalovaném, aby soudu v probíhajícím řízení prokázal, že dluh nevznikl, tento byl splněn či zanikl jinak. Vzhledem k tomu, že žalovaný pro svou procesní pasivitu v průběhu řízení žalobní nárok žalobkyně ani částečně nerozporoval a ani netvrdil jeho (byť částečný) zánik, soud shledává žalobní nárok žalobkyně důvodným a rozhodl výrokem I. rozsudku tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 5 000 Kč. To vše vždy spolu se zákonným úrokem z prodlení z každé částky 2 500 Kč, přičemž požadovanou výši tohoto úroku a počátek prodlení soud po přezkoumání považuje zákonu neodporující, odpovídající skutkovým zjištěním soudu, a to včetně požadovaného příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení. Lhůtu k plnění soud stanovil jakožto obecnou třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 452 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, dále odměnou advokáta za čtyři úkony právní služby po 200 Kč v celkové výši 800 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen„ vyhl.“), dále pak 4 režijní paušály po 100 Kč v celkové výši 400 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH v celkové výši 252 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 2 452 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.