29 C 210/2022-39 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že pohledávku za žalovanou nabyla od společnosti [právnická osoba], [IČO], která jako věřitel uzavřela s žalovanou dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalované úvěr ve výši 5 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka ve výši 5 000 Kč, tvořená nesplacenou jistinou úvěru, kterou žádá žalobkyně uhradit spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru. Úvěr byl žalovanému poskytnut, ale přesto nebyl žalovanou vrácen. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne [datum]. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporovala. 3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez jednání taktéž nevyslovila nesouhlas. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: [právnická osoba], [IČO], jako věřitel uzavřela s žalovanou dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy o úvěru poskytl původní věřitel žalované úvěr ve výši 5 000 Kč, a to vyplacením této částky dne [datum] z jeho bankovního účtu na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] s variabilním symbolem [číslo]. Žalovaná se ve smlouvě zavázala rovněž uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1150 Kč, který však žalobkyně nepožaduje. Úvěr byl žalované poskytnut, avšak ve lhůtě splatnosti, tedy do [datum], nebyl žalovanou uhrazen. Žalovaná byla následně upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem, a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovanou postoupena na základě rámcové Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3 2021. Oznámení o postoupení pohledávky bylo ve vztahu k žalované učiněno dne [datum]. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána rovněž dne [datum]. 5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 7. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 11. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k právnímu závěru, že jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť právní předchůdce žalobkyně převzal závazek poskytnout žalované finanční prostředky v určité výši, což poté splnil, a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalované z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že žalovaná jako dlužník dluh řádně neuhradila. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že její právní předchůdce poskytl žalované na její bankovní účet částku ve výši 5 000 Kč, kterou měla žalovaná vrátit spolu se sjednaným poplatkem 1 150 Kč, avšak tento poplatek žalobkyně v řízení nežádá. Vzhledem k tomu, že žalovaná úvěr řádně nesplatila, požaduje žalobkyně zaplacení dlužné jistiny ve výši 5 000 Kč. V řízení bylo pouze na žalované, aby tvrdila a prokázala, že žalobkyni na pohledávku z předmětné smlouvy o úvěru, byť částečně, plnila, resp. že tento dluh zanikl jinak. Nárok žalobkyně na zaplacení žalobou požadované částky ve výši 5 000 Kč a zákonného úroku z prodlení tak soud shledal důvodným. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena obecná třídenní. 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, sazbu mimosmluvní odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění před podáním žaloby, podání žaloby) dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen„ vyhl.“), a dále náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl., když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkové a právně obdobných věcech – viz rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, vzniklo mu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. právo na zaplacení daně z přidané hodnoty. Žalobkyni byla tedy přiznána i daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad.