29 C 222/2022-45 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou u podepsaného soudu dne [datum] po žalovaném zaplacení částky 12 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě mu byl poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč, který měl žalovaný splatit do dne [datum], avšak neučinil tak. Tato pohledávka pak byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval. 3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez jednání vyslovila souhlas. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 4. Po provedeném dokazování listinnými důkazy předloženými žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: [právnická osoba] a žalobkyně uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla následně postoupena mimo jiné žalovaná pohledávka (Smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum], včetně seznamu pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] (Oznámení postoupení pohledávky ze dne [datum]). [právnická osoba] prověřovala úvěruschopnost žalovaného z doložených příjmů a výdajů. Následně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr ve výši 12 000 Kč na bankovní účet označený žalovaným č. ú. [bankovní účet], a který měl vrátit nejpozději do dne [datum], a to včetně úroku ve výši 2 760 Kč, který však žalobkyně nepožaduje (Smlouva o úvěru, informace o čerpání úvěru – výpis z účtu [právnická osoba]). Z titulu nesplacení poskytnutého úvěru dluží žalovaný žalobkyni částku 12 000 Kč. Žalovaný byl vyzván k plnění dne [datum], dosud nic neuhradil (Předžalobaní výzva k zaplacení ze dne [datum], včetně podacího lístku) 5. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 7. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 11. Soud po právním posouzení věci dospěl závěru, že žaloba ve věci je důvodná. Pohledávka byla na žalobkyni řádně postoupena a v řízení bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] a žalovaný mezi sebou uzavřeli platnou smlouvu o úvěru. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z této smlouvy, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení (a břemeno důkazní) pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaný) dluh řádně neuhradil. Tyto povinnosti žalobkyně splnila, když prokázala, že společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným platnou smlouvu a poskytla mu finanční prostředky ve sjednané výši. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté finanční prostředky žalobkyni zcela splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Dále soud žalobkyni přiznal i požadovaný úrok z prodlení, který považuje za souladný s právními předpisy a skutkovými zjištěními. Lhůtu k plnění určil soud jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, náleží jí proto náhrada nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. Jelikož jde o návrh na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (u zdejšího soudu např. sp. zn. 16 C 275/2022, 13 C 250/2022, 17 C 246/2022), sestává tato částka podle § 14b advokátního tarifu z odměny za 3 úkony právní služby ve výši 3 x 300 Kč (úkony právní služby jsou podle § 11 advokátního tarifu v dané věci převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) a z paušální náhrady hotových výdajů za uvedené úkony ve výši 3 x 100 Kč. Dále částku dle § 137 odst. 2 o. s. ř. tvoří 21 % DPH ze součtu těchto částek (tj. 252 Kč) a zaplacený soudní poplatek 800 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení advokátovi žalobkyně. Lhůta k plnění byla určena jako obecná třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.