29 C 301/2021-16 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u podepsaného soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 930 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že rozhodnutím přestupkové komise statutárního města Olomouc č. j. [spisová značka] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum], byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití, kterého se dopustil tím, že dne [datum] fyzicky napadl [jméno] [jméno], [datum narození], pojištěnce žalobkyně a způsobil mu zranění - tržnou ránu [anonymizována dvě slova] a nedislokovanou frakturu [anonymizována dvě slova]. Zranění poškozeného si vyžádalo lékařské ošetření. Žalobkyně uhradila za léčení poškozeného [jméno] [jméno] částku ve výši 6 930 Kč. Žalobkyně žalovaného řádně vyzvala k zaplacení vynaložených nákladů léčení výzvou ze dne [datum], avšak žalovaný na výzvu nereagoval a svůj dluh neuhradil. 2. Žalovaný se se ve věci nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval. 3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání v přípise doručeném soudu dne [datum]. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný dne [datum] kolem [údaj o čase] hodin v klubu [anonymizováno] na ul. [ulice a číslo] v [obec] fyzicky napadl [jméno] [jméno], [datum narození] a způsobil mu zranění - tržnou ránu na [anonymizováno] a nedislokovanou frakturu [anonymizována dvě slova], se kterým byl ošetřen ve Fakultní nemocnici [obec] a v Ambulanci [anonymizováno] – [anonymizováno] s. r o. Žalobkyně uhradila v příčinné souvislosti s tímto poškozením zdraví smluvním zdravotnickým zařízením zdravotní náklady na léčení v celkové částce 6 930 Kč. Odpovědnost žalovaného za protiprávní jednání, jímž došlo k poškození zdraví pojištěnce žalobkyně, byla prokázána rozhodnutím Statutárního města Olomouc, komisí pro projednávání přestupků č. j. [spisová značka] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum]. Žalobkyně žalovaného řádně vyzvala k zaplacení vynaložených nákladů léčení v patnáctidenní lhůtě výzvou ze dne [datum], doručenou žalovanému dne [datum], avšak žalovaný na výzvu nereagoval a svůj dluh neuhradil. 6. Podle § 55 odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. 7. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Soud v rámci právního hodnocení zhodnotil všechny provedené důkazy ve spojení se shora uvedenými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný se dopustil zaviněného protiprávního jednání vůči pojištěnci žalobkyně. V řízení bylo dále prokázáno, že v důsledku újmy na zdraví způsobené žalovaným byly pojištěnci žalobkyně poskytnuty úkony zdravotní péče v hodnotě 6 930 Kč, které hradila žalobkyně. Dle shora cit. ust. § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění tak žalobkyni vzniklo právo na náhradu škody ve výši 6 930 Kč, přičemž žalobkyně k úhradě této částky žalovaného řádně vyzvala, a to do 15 dnů ode dne doručení výzvy k náhradě škody. Žalovaný však na výzvu žalobkyně nereagoval a dostal se tak do prodlení s plněním svého závazku, proto žalobkyni vzniklo rovněž právo na úhradu zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, jehož výši i počátek splatnosti soud shledává důvodným a souladným se zákonem. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 10. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142a a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 000 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady účastníka nezastoupeného advokátem ve výši 600 Kč dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za 2 úkony á 300 Kč. 11. Lhůty k plnění stanovil soud jakožto obecné třídenní pariční lhůty v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.