11 C 64/2023-56 — Okresní soud v Olomouci

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 14 060 Kč spolu s příslušenstvím, jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2 a § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. [registrační značka], [VIN kód] za dobu od 6. 1. 2022 do 12. 3. 2022 ve výši 3 102 Kč; za dobu od 13. 3. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 5 170 Kč, za dobu 1. 7. 2022 do 12. 10. 2022 ve výši 4 888 Kč a dále poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek u každého z uvedených období ve výši 300 Kč. Ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vozidlem. Žalobkyně žalovanou vyzývala před podáním žaloby k úhradě žalované částky, avšak žalovaná dosud ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Po celou dobu řízení byla zcela pasivní. 3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl její souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání. <b>Soud učinil z předložených listin následující skutková zjištění:</b> 4. Z výpisu z registru vozidel vyplývá, že žalovaná je od 23. 4. 2018 evidována jako vlastník vozidla [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] [anonymizována tři slova]), [registrační značka], [VIN kód], osobní automobil nad [číslo] m3 do [číslo] m3. Žalovaná byla vyzvána k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ohledně předmětného vozidla výzvou ze dne 9. 5. 2022 s poučením podle § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb., pro dlužné období od 6. 1. 2022 do 12. 3. 2022 (66 dní), doručenou dne 24. 5. 2022 (sledování zásilek). Následně byla žalovaná opětovně vyzývána výzvou ze dne 3. 10. 2022 a ze dne 25. 10. 2022. Žalované byla odeslána předžalobní výzva (předžalobní výzva) právní zástupkyně žalobkyně dne 29. 11. 2022 (poštovní podací arch). Žalovaná byla vyzvána k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ohledně předmětného vozidla výzvou ze dne 18. 8. 2022 s poučením podle § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb., pro dlužné období od 13. 3. 2022 do 30. 6. 2022 (110 dní), doručenou dne 2. 9. 2022 (sledování zásilek). Následně byla žalovaná opětovně vyzývána výzvou ze dne 4. 1. 2023 a ze dne 25. 1. 2023. Žalované byla odeslána předžalobní výzva (předžalobní výzva) právní zástupkyně žalobkyně dne 1. 3. 2023 (poštovní podací arch). Žalovaná byla vyzvána k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ohledně předmětného vozidla výzvou ze dne 5. 12. 2022 s poučením podle § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb., pro dlužné období od 1. 7. 2022 do 12. 10. 2022 (104 dní), doručenou dne 20.12. 2022 (sledování zásilek). Následně byla žalovaná opětovně vyzývána výzvou ze dne 3. 4. 2023 a ze dne 25. 4. 2023. Žalované byla odeslána předžalobní výzva (předžalobní výzva) právní zástupkyně žalobkyně dne 30. 5. 2023 (poštovní podací arch). Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 5. Žalovaná je od 23. 4. 2018 evidována jako vlastník vozidla [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] [anonymizována tři slova]), [registrační značka], [VIN kód], osobní automobil nad [číslo] m3 do [číslo] m3. V době od 6. 1. 2022 do 12. 3. 2022 (66 dní), od 13. 3. 2022 do 30. 6. 2022 (110 dní), od 1. 7. 2022 do 12. 10. 2022 (104 dní) ohledně tohoto vozidla neuzavřela smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatila, ač k tomu byla vyzvána žalobkyní výzvami ze dne 9. 5. 2022, 18. 8. 2022, 5. 12. 2022, doručenými dne 24. 5. 2022, 2. 9. 2022 a 20. 12. 2022. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou o zaplacení opětovně upomínala. Žalované byla odeslána předžalobní výzva právní zástupkyně žalobkyně dne 29. 11. 2022, 1. 3. 2022 a 30. 5. 2023. 6. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 7. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle odst. 6 povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. 8. Podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, v účinném znění, denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně ve výši 47 Kč. 9. Podle § 2a téže vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 10. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná jako vlastník a provozovatel výše specifikovaného vozidla nesplnila svou zákonnou povinnost ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., a provozovala shora uvedené vozidlo bez uzavření smlouvy o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. jí tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení této povinnosti, a to ve výši vyplývající z ustanovení § 2 odst. 1 písm. g), vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalobkyně v zákonné lhůtě ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek, odeslala žalované výzvy k jeho zaplacení včetně poučení dle ustanovení § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyni také vzniklo, v souladu s ustanovením § 4 odst. 4, 6 zákona č. 168/1999 Sb., ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., právo požadovat po žalované náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za každou jednotlivou pohledávku. Vzhledem k tomu, že žalovaná je v prodlení se splněním svého dluhu, přiznal soud žalobkyni také zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to v souladu s žalobním návrhem. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a přísluší jí tak plná náhrada nákladů řízení. Náklady v částce 2 252 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč, když právní zástupce žalobkyně doložil, že je