12 C 368/2022-59 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou dne 21. 9. 2022 u Okresního soudu v Olomouci se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovaným dne 22. 12. 2020 smlouvu o úvěru [anonymizováno]. Na základě uzavřené smlouvy žalovaný obdržel na bankovní účet finanční hotovost ve výši 14 000 Kč. Spolu s jistinou se žalovaný zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 10 543,40 Kč Částku se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně do 11. 1. 2021. Úvěr byl sjednán elektronicky na stránkách [webová adresa] Smlouva byla podepsána pomocí SMS kódu. Dne 24. 11. 2016 došlo ke sloučení [právnická osoba] se společností [právnická osoba] Dne 4. 5. 2022 byla pohledávka původního věřitele postoupena na žalobkyni. Toto bylo žalovanému oznámeno dne 2. 5. 2022. Žalovaný ovšem neuhradil dlužnou částku řádně a včas. Jelikož neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho, žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, požaduje zaplatit nesplacenou jistinu ve výši 14 000 Kč, smluvní pokutu 7 000 Kč, obchodní úrok i zákonný úrok z prodlení a náklady na mimosoudní vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. 2. Ze strany žalobkyně došlo dne 9. 11. 2022 k částečnému zpětvzetí žaloby co do částky ve výši 1 015,20 Kč představující nesprávně vypočítanou část původně požadovaného kapitalizovaného úroku z prodlení. Řízení bylo tedy co do částky 1 015,20 Kč částečně zastaveno usnesením, které nabylo právní moci dne 4. 1. 2023. 3. Dne 26. 9. 2022 vydal Okresní soud v Olomouci na základě výše uvedené žaloby elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou. Z tohoto důvodu byl usnesením ze dne 2. 11. 2022 zrušen. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlas vyjádřila. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. a bez jednání ve věci rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil následující skutková zjištění a současně i závěr o skutkovém stavu: Dne 22. 12. 2020 byla mezi žalovaným a společností [právnická osoba] (dále jen společnost) uzavřena smlouva o úvěru č. [anonymizováno]. Společnost se dle smlouvy zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč. Spolu s jistinou se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 10 543,40 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit částku v jedné splátce do 11. 1. 2021. Strany si ujednaly, že v případě porušení povinností žalovaného je žalovaný povinen zaplatit společnosti smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení a také je povinen zaplatit paušální poplatek za úhradu nákladů upomínání. Žalovaný souhlasil s obchodními podmínkami společnosti pro poskytování úvěru, se kterými se seznámil. Zkoumání jeho úvěruschopnosti bylo zachyceno v interním dokumentu [anonymizováno] [číslo]. Dne 24. 11. 2016 došlo ke sloučení [právnická osoba] se společností [právnická osoba] vnitrostátní fúzí. Dne 4. 5. 2022 byla pohledávka původního věřitele postoupena na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému odesláno dne 2. 5. 2022. Zásilka byla žalovanému odeslána dne 29. 6. 2022. Dne 2. 9. 2022 byl žalovaný právním zástupcem žalobkyně předžalobně vyzván k zaplacení dlužné částky. Zásilka byla žalovanému odeslána dne 5. 9. 2022. 5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 6. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Dle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 7. Podle ustanovení § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ustanovení § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Dle § 2050 o. z., je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. 8. Dle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 9. Soud po právní stránce uzavřel, že jednáním právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť právní předchůdkyně žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky do určité výše, což splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky s poplatky splatit. Vzhledem k tomu, že žalovaný svou povinnost vyplývající ze smlouvy nesplnil a strany si dohodly, že v takovém případě je žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu, byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty. Jelikož došlo k postoupení pohledávky a novým věřitelem se stala žalobkyně, nabyla tato taktéž příslušenství pohledávky a práva s pohledávkou spojená. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník - žalovaný dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena, a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným platnou úvěrovou smlouvu, a že poskytla žalovanému úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě a požaduje plnění sjednané stranami pro případ prodlení a upomínání. Žalobkyně taktéž prokázala, že došlo k řádnému postoupení pohledávky, když dne 2. 5. 2022 bylo žalovanému postoupení pohledávky oznámeno. Bylo pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu. 10. O nákladech řízení rozhodl soud tak, že uložil žalovanému zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 292 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 840 Kč, náklady právního zastoupení a to za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění) a 3x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1