12 C 399/2022-40 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou dne 7. 10. 2022 u Okresního soudu v Olomouci se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 34 531, 38 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně prostřednictvím mandatáře uzavřela se žalovaným dne 16. 7. 2021 smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy byla poskytnuta částka ve výši 24 000 Kč, která byla dne 19. 7. 2021 převedena na účet prodejce. Žalovaný se zavázal splácet čerpanou částku ve formě 30 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 379 Kč od 15. 8. 2021 splatných vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce, ve kterých je obsažena jistina, úrok a pojištění. Žalovaný přestal hradit žalobkyni pravidelné splátky, od splátky splatné 15. 8. 2021, proto došlo ze strany žalobkyně k zesplatnění všech pohledávek žalobce ke dni 16. 12. 2021. Žalovaný ovšem neuhradil dlužnou částku řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu a náhradu výdajů spojených s upomínáním. Jelikož neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho, žalobkyně požadovala zaplatit jistinu ve výši 34 531, 38 Kč se zákonným úrokem z prodlení. 2. Dne 11. 10. 2022 vydal Okresní soud v Olomouci na základě výše uvedené žaloby elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou. Z tohoto důvodu byl usnesením ze dne 30. 11. 2022 zrušen. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně se rovněž nevyjádřila. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. a bez jednání ve věci rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil následující skutková zjištění a současně i závěr o skutkovém stavu. Dne 16. 7. 2021 byla mezi žalovaným a žalobkyní prostřednictvím jejího obchodního zástupce [právnická osoba] uzavřena smlouva o úvěru [anonymizováno] [číslo]. Žalobkyně se dle smlouvy zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč. Žalovaný se zavázal společnosti splatit tuto částku ve formě 30 měsíčních splátek ve výši 1 379 Kč, kdy u první měsíční splátky byl stanoven datum splatnosti 15. 8. 2021 a datum splatnosti dalších měsíčních splátek vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 35 % a dále pojistný poplatek ve výši 168 Kč měsíčně. Strany si ujednaly, že v případě porušení povinností žalovaného je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 10 % z dlužné měsíční splátky a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení a také je povinen zaplatit paušální poplatek za úhradu nákladů upomínání. Dne 28. 12. 2021 došlo k zesplatnění pohledávek vyplývající z dané úvěrové smlouvy, což bylo dle podací archu žalovanému adresováno. Dne 28. 6. 2022 byl žalovaný prostřednictvím předžalobní upomínky právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky dle poštovního podacího archu. Dále byl ve věci proveden důkaz Smlouvy o obchodním zastoupení [číslo] ze dne 3. 5. 2017 mezi žalobkyní a [právnická osoba], potvrzení o proplacení úvěru z účtu žalobkyně ze dne 19. 7. 2021 na účet obchodního zástupce žalobkyně, a dále Formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, Přehled plateb pro smlouvu a tabulka umoření pro smlouvu [anonymizováno] [číslo] a výpis z obchodního rejstříku žalobkyně. 4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 5. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů. 6. Dle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle ustanovení § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Podle ustanovení § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Dle § 2050 o. z., je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. 8. Soud po právní stránce uzavřel, že jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky do určité výše, což splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky s poplatky splatit. Vzhledem k tomu, že žalovaný svou povinnost vyplývající ze smlouvy nesplnil a strany si dohodly, že v takovém případě je žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu, byla žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník – žalovaný dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena, a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že uzavřela s žalovaným platnou úvěrovou smlouvu, a že poskytla žalovanému úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě a požaduje plnění sjednané stranami pro případ prodlení a upomínání. Bylo pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu. 9. O nákladech řízení rozhodl soud tak, že uložil žalované zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 3 560 částku Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 382 Kč, náklady právního zastoupení a to za 3 úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění) a 3x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11, naposledy jen u OS Olomouc věci sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] ad.), včetně 21 % DPH z těchto částek. 10. O lhůtě k plnění ve výroku I. i II. bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1, věta první o. s. ř. jako o obecné třídenní. Místo plnění nákladů řízení je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.