12 C 42/2023-71 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 13. 2. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], dne 1. 9. 2008 smlouvu o půjčce [číslo]. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na základě této smlouvy žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Spolu s jistinou se zavázal splatit i souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč, který představoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Žalovaný se zavázal splatit celkem částku ve výši 33 920 Kč v 53 pravidelných splátkách. Jelikož žalovaný nesplnil svůj smluvní závazek splácet dlužnou částku řádně a včas, uhradil pouze částku 2 420 Kč. Tato částka byla započtena na souhrnný poplatek. Dne 8. 9. 2009 se dostal do prodlení s úhradou částky 31 500 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny pohledávky ve výši 20 000 Kč a zůstatku souhrnného poplatku ve výši 11 500 Kč. S účinností ke dni 1. 7. 2015 došlo k postoupení pohledávky na přechodného věřitele [právnická osoba] S.á.r.l. a změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dne 25. 6. 2015. Poté s účinností ke dni 24. 8. 2018 došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Tato změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dne 1. 10. 2018. Žalovaný byl marně vyzván ke splacení zbývající dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 18. 11. 2022. Žalobkyně tedy požaduje zbývající dlužnou částku 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a kapitalizovaným úrokem od 1. 9. 2008 - 7. 9. 2009 ve výši 11 500 Kč. 2. Dne 20. 12. 2022 vydal Okresní soud v Olomouci na základě výše uvedené žaloby elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou. Z tohoto důvodu byl usnesením ze dne 17. 1. 2023 zrušen. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Stejně jako k výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlas vyjádřila. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. a bez jednání ve věci rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil následující skutková zjištění a současně i závěr o skutkovém stavu: [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 1. 9. 2008 smlouvu o půjčce [číslo]. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla na základě této smlouvy žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč s poplatkem ve výši 13 920 Kč. Jelikož žalovaný nesplnil svůj smluvní závazek splácet dlužnou částku řádně a včas, uhradil částku 2 420 Kč, původní věřitel požadoval uhrazení zbylé dlužné částky 20 000 Kč. S účinností ke dni 1. 7. 2015 došlo k postoupení pohledávky na přechodného věřitele [právnická osoba] S.á.r.l. a změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dne 25. 6. 2015. Poté s účinností ke dni 24. 8. 2018 došlo ještě k postoupení pohledávky na žalobkyni. Tato změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dne 1.10. 2018. Žalovaný byl marně vyzván ke splacení zbývající dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 18. 11. 2020. Zásilka byla odeslána žalovanému advokátní kanceláří právního zástupce žalobkyně dne 23. 11. 2022. 4. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. nového občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí účinnosti. 5. Dle § 657 zákona č. 40/1964 Sb. (tehdy platného občanského zákoníku dále obč. zák.) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejné druhu. 6. Podle § 517 odst. 1, 2 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 7. Soud po právní stránce uzavřel, že jednáním předchůdkyně žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o půjčce dle tehdy platného občanského zákoníku, neboť předchůdkyně žalobkyně převzala závazek přenechat žalovanému finanční prostředky tak, aby je užil a ve sjednaném čase vrátil věc stejného druhu, což splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky s úrokem splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z půjčky, měla žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o půjčce, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník - žalovaný dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že její předchůdkyně uzavřela se žalovaným platnou smlouvu, tedy poskytla žalovanému prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v smlouvě. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté prostředky splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu co do částky 20 000 Kč včetně zákonného úroku z prodlení až do zaplacení a kapitalizovaného úroku od 1. 9. 2008 - 7. 9. 2009 ve výši 11 500 Kč Lhůtu k plnění ve výroku I. určil soud jako obecnou třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 252 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem ve výši za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí věci a příprava zastoupení, podání žaloby) a 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně touž žalobkyní ve skutkové a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11), včetně 21 % DPH z těchto částek. O lhůtě plnění ve výroku II. bylo opět rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. Místo plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.