13 C 198/2022-191 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 29. 6. 2022 domáhala oddělení pozemku o výměře [výměra], označeného jako pozemek parc. [číslo] který vznikl oddělením z pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], podle geometrického plánu pro rozdělení pozemku [číslo] odsouhlaseného Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, katastrálním pracovištěm Olomouc, pod [číslo jednací], a aby tento oddělený pozemek byl přikázán do výlučného vlastnictví žalobkyně. V žalobě žalobkyně uvedla, že nemá zájem nadále setrvávat ve spoluvlastnictví s žalovanými, přičemž oddělení ze spoluvlastnictví podle ní bylo možné, neboť pozemek ve spoluvlastnictví šlo rozdělit, aniž by přestal sloužit spoluvlastníkům způsobem odpovídajícím jeho povaze. Podle žalobkyně pozemek dlouhodobě netvoří jeden funkční celek. Žalobkyní požadovaná část je fakticky neobhospodařovaná a žalovanými nevyužívaná, nenachází se zde žádné liniové vedení, studna aj. Žalobkyně bude mít k oddělené části přístup přes pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce], který má ve výlučném vlastnictví, a přes pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce], který má ve spoluvlastnictví. Oddělení pozemku nebude k újmě žádného ze žalovaných, neboť budou mít zachován stávající přístup k pozemku a bude zachována i užitnost pozemku a jeho cena. 2. Žalovaný 3. se k žalobě vyjádřil tak, že oddělením dojde k znehodnocení pozemku a nejsou naplněny podmínky pro to, aby byl pozemek oddělen. U prvního jednání žalovaný 3. navrhl, aby žalobkyně vyplatila ostatním spoluvlastníkům částku 600 000 Kč. U dalšího jednání žalovaný 3. uvedl, že na pozemku byl podnikatelský záměr, přičemž nemohl uvést jaký, a přijde kvůli tomu o 600 000 Kč, stejně jako ostatní spoluvlastníci. Žalovaný 4. souhlasil při prvním jednání se smírným řešením věci, žalované 1. a 2. se k žalobě nevyjádřily. 3. Soud provedl předložené listinné důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: -) z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 2. 5. 2022 bylo zjištěno, že spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] jsou žalobkyně a žalovaní 1. – 4.; -) z kopie kupní smlouvy ze dne 22. 7. 2020 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným 4. jako prodávajícím a žalobkyní jako kupující a že předmětem koupě byl spoluvlastnický podíl ve výši [číslo] k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Kupní cena činila 693 500 Kč; -) z dopisu ze dne 2. 5. 2022 a podacího archu bylo zjištěno, že zástupkyně žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalované ke sdělení stanoviska ohledně oddělení pozemku ze spoluvlastnictví; -) z dopisu žalovaného 4. bylo zjištěno, že zástupkyni žalobkyně sdělil, že s oddělením pozemku ze spoluvlastnictví souhlasí; -) z geometrického plánu pro rozdělení pozemku [číslo] bylo zjištěno, že podle něj se oddělil z pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra]. Geometrický plán byl schválen Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, kat. pracoviště [okres], dne 21. 7. 2020; -) z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 20. 6. 2022 bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], rod. dům, a pozemku parc. [číslo] oba v k. ú. [část obce] je žalobkyně; -) z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 20. 6. 2022 bylo zjištěno, že spoluvlastníkem pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce] je žalobkyně v podílu 1/6; -) z přiložených fotografií soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění. 4. Ze znaleckého posudku č. položky [číslo] 2023 ze dne 1. 6. 2023, vypracovaného znalcem [celé jméno znalce], bylo zjištěno, že obvyklá cena pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] činila (po zaokrouhlení) částku 4 020 000 Kč, přičemž cena podílu žalované 1. činila 430 714 Kč, cena podílu žalované 2. činila 1 435 714 Kč, cena podílu žalovaného 3. činila 430 714 Kč, cena podílu žalovaného 4. činila 1 004 999 Kč a cena podílu žalobkyně činila 717 857 Kč. Po oddělení pozemku o výměře [výměra] by hodnota podílu žalobkyně, tzn. hodnota odděleného pozemku, činila (po zaokrouhlení) částku 720 000 Kč. Hodnota podílů žalovaných po oddělení části pozemku o výměře [výměra] by u žalované 1. činila 430 650 Kč, u žalované 2. by činila 1 435 500 Kč, u žalovaného 3. by činila 3. 430 650 Kč a u žalovaného 4. by činila 1 003 200 Kč. Hodnota celého pozemku po oddělení části pozemku o výměře [výměra] by činila 3 300 000 Kč. Dále bylo zjištěno, že oddělením části pozemku o výměře [výměra] by nedošlo ke snížení hodnoty podílů žalovaných a pozemek, který by zůstal ve spoluvlastnictví žalovaných, by nepřišel o možnost sloužit svému účelu ani o svou funkčnost. 5. Podle § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat (odst. 1.). Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků (odst. 2). 6. Podle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. (pozn. v projednávané věci oddělení ze spoluvlastnictví). 7. Ze zásady„ nikdo nemůže být proti své vůli nucen, aby ve spoluvlastnictví setrval“, vyplývá dobrovolnost existence spoluvlastnictví (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Spoluvlastník může zpravidla kdykoliv po ostatních spoluvlastnicích (dohodou či žalobou) požadovat (i) zrušení spoluvlastnictví, čímž může docílit zániku spoluvlastnictví jako celku, nebo (ii) oddělení ze spoluvlastnictví, čímž může docílit zrušení své účasti ve spoluvlastnictví při současné změně společné věci; ta je zmenšena o oddělenou část. Právo spoluvlastníka domáhat se zrušení spoluvlastnictví může být omezeno ujednáním spoluvlastníků (§ 1154 o. z.), pořízením pro případ smrti (§ 1155 odst. 2 o. z.), rozhodnutím soudu (§ 1155 odst. 1 o. z.) nebo přímo zákonem (§ 1140 odst. 2 o. z.). Podle § 1140 odst. 2 o. z. je na překážku zrušení spoluvlastnictví nevhodnost doby či vznik újmy jen některému ze spoluvlastníků. Mimoto judikatura připustila, že lze zcela výjimečně zamítnout žalobu na zrušení spoluvlastnictví i pro zjevné zneužití práva podle § 8 o. z. (srov. opět rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). 8. Oddělením ze spoluvlastnictví má zákon na mysli reálné oddělení s vytvořením nové věci, pročež přichází v úvahu jen tam, kde je společná věc reálně dělitelná a je ve spoluvlastnictví alespoň tří osob (u dvou osob by šlo o zrušení spoluvlastnictví). Oddělením ze spoluvlastnictví se tak nelze domáhat zániku své účasti ve spoluvlastnictví při současném vyplacení náhrady ostatními spoluvlastníky. K oddělení může dojít dohodou spoluvlastníků nebo rozhodnutím soudu na základě návrhu účastníka, který se chce oddělit od ostatních spoluvlastníků (srov. [obec], J., Výtisk, M., [příjmení], V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023 – výklad k § 1140 o. z.). 9. V projednávané věci jsou výše uvedené předpoklady pro oddělení ze spoluvlastnictví splněny, neboť pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce] ve spoluvlastnictví účastníků je reálně dělitelný a současně je ve spoluvlastnictví více než tří osob. S odkazem na § 1140 odst. 2 o. z. pak v řízení nebylo zjištěno (ani tvrzeno), že by oddělení části pozemku bylo žádáno v nevhodnou dobu anebo že by bylo k újmě některého ze spoluvlastníků, příp. by představovalo zneužití práva. Pouze žalovaný 3. v řízení tvrdil, že oddělením dojde k újmě spoluvlastníků, když ohledně pozemku existuje podnikatelský plán a žalovaný 3. i ostatní tak přijdou o 600 000 Kč. Žalovaný 3. toto své tvrzení však vůbec ničím nepodložil. Nebyl schopen soudu ani sdělit o jaký podnikatelský záměr se má jednat a k dotazu soudu, zda o záměru ví i ostatní spoluvlastníci, sdělil, že o tom řekl žalovaným 1. a 2. Soud uvedené tvrzení žalovaného 3. posoudil jako zcela účelové. Nakonec pak nebylo v řízení zjištěno, že by oddělení části pozemku ze spoluvlastnictví bránila nějaká dohoda spoluvlastníků, pořízení pro případ smrti, rozhodnutí soudu či jiného orgánu, příp. zákon. 10. Jelikož podle závěrů znaleckého posudku nedojde oddělením části pozemku o výměře [výměra], podle výše zmíněného geometrického plánu, ke snížení hodnoty (ceny) podílů ostatních spoluvlastníků, ani pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] jako celku, a současně pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce] neztratí svou funkčnost a účel, soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, že ze spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], se odděluje pozemek o výměře [výměra], nově označený jako pozemek parc. [číslo] který vznikl oddělením z pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], podle geometrického plánu pro rozdělení pozemku [číslo] tento oddělený pozemek parc. [číslo] přikázal do v