14 C 24/2023-62 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou dne 21. 10. 2022 u Okresního soudu v Olomouci se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 15 282 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovanou dne 13. 9. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] ve znění smlouvy ze dne 23. 11. 2021. Úvěr ve výši 15 000 Kč byl žalované zaslán bezhotovostně po té, co právní předchůdkyně žalobkyně obdržela verifikační platbu Smlouvou se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s příslušenstvím v celkové výši 18226 Kč do 23.12.2021. Právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované. Dne 8. 12. 2021 došlo k uzavření rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které pak došlo dílčí smlouvou k postoupení pohledávky na žalobkyni. Dne 3. 10. 2022 zaslala žalobkyně žalované předžalobní upomínku. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání. 3. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy a učinil z nich tato skutková zjištění a současně i závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovanou dne 13. 9. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] ve znění smlouvy ze dne 23. 11. 2021. Úvěr ve výši 15 000 Kč byl žalované zaslán bezhotovostně po té, co právní předchůdkyně žalobkyně obdržela verifikační platbu Smlouvou se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s příslušenstvím v celkové výši 18 226 Kč do 23. 12. 2021. Právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované. Dne 8. 12. 2021 došlo k uzavření rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které pak došlo dílčí smlouvou k postoupení pohledávky na žalobkyni. Dne 3. 10. 2022 zaslala žalobkyně žalované předžalobní upomínku. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 18 684 Kč a skládala se z: - nesplacené jistiny ve výši 13 000 Kč - nesplaceného úroku ve výši 3 226 Kč - nesplacené smluvní pokuty ve výši 2 308 Kč - neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Kapitalizovaný úrok se tak skládá z nesplaceného úroku ve výši 3 226 Kč a neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání ve výši 150 Kč = 3 376 Kč. Žalobce rovněž požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 496,49 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 24. 12. 2021 do 6. 6. 2022, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 13 000 Kč Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 9. 6. 2022 z jistiny ve výši 13 000 Kč. Nad rámec všech shora uvedených nároků požaduje žalobkyně i náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, když se jedná o náklady: - Odchozí dopis 39 Kč - Odchozí dopis doporučeně 50 Kč - Odchozí telefonický hovor 72 Kč - Osobní návštěva 217 Kč Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný porušil svou povinnost splatit částku sjednanou ve Smlouvě řádně a včas, vznikla mu povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany Smlouvy Smluvní pokuta je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobkyni převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 6. 2022 s účinností ke dni 8. 6. 2022, a to ve výši 2 308 Kč. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobce po žalovaném požaduje smluvní pokutu ve výši 2 132 Kč, počítané ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. 24. 12. 2021 z dlužné jistiny pohledávky ve výši 13 000 Kč do 6. 6. 2022 Smluvní pokuta je požadována v souladu s ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. 4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Dle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle ustanovení § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ustanovení § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Dle § 2050 o. z., je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Dle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 5. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované řádně a na základě dostatečných podkladů. 6. Soud po právní stránce uzavřel, že jednáním právní předchůdkyně žalobkyně a žalované došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť právní předchůdkyně žalobkyně převzala závazek poskytnout žalované finanční prostředky do určité výše, což splnila, a žal