16 C 130/2023-84 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 1. 8. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 32 184,54 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 16. 7. 2015 došlo mezi žalobkyní a žalovaným k uzavření smlouvy o úvěru (dále jen„ Smlouva“). Na základě Smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 180 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit žalobkyni úvěr formou tak, že žalovaný měl počínaje dnem 20. 8. 2015 povinnost splácet žalobkyně vyčerpanou jistinu v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy k 20 dni kalendářního měsíce. Výše splátky měla odpovídat rozdílu mezi částkou 3 516 Kč a výši úroků splatných za období od předcházejícího dne splatností úroků, popřípadě splátky jistiny úvěru do daného dne splatnosti. Žalovaný se tedy zavázal splatit jistinu úvěru měsíčními anuitními splátkami ve výši 3 516 Kč. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek, a tím porušil své povinnosti vyplývající ze Smlouvy, neboť nehradil své závazky řádně a včas. Dne 8. 12. 2021 proto žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k okamžitému splacení dluhu a k tomuto dni došlo k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil. Celková výše žalované pohledávky tak činí 36 952,31 Kč, přičemž tato částka zahrnuje nesplacenou část jistiny ve výši 29 838,55 Kč a úvěrové poplatky ve výši 2 345,99 Kč. Žalobkyně po žalovaném dále požaduje zaplacení kapitalizovaného obchodního úroku z úvěru v částce 2 870,12 Kč, výpůjčního úroku ve výši 11,06 % ročně z nesplacené části jistiny od 10. 6. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 897,65 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z nesplacené části jistiny od 10. 6. 2022 do zaplacení. Splatnost pohledávky nastala zesplatněním dluhu dne 8. 12. 2021. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne 20. 6. 2022. Žalovaná dále doplnila svá tvrzení ohledně toho, jakým způsobem prováděla prověření úvěruschopnosti žalovaného, když vycházela z bankovních registrů, nebankovních registrů a dále vycházela z registrů BRKI/NRKI, SOLUS. Vycházela z potvrzení zaměstnavatele a z výpisu běžného účtu žalovaného, ze kterého vyplývala pravidelná mzda a z výdajů, které také uvedl žalovaný. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Při splnění podmínek ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále také „o. s. ř.“), soud v této věci rozhodl bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 16. 7. 2015 soud zjistil, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli smlouvu o úvěru s číslem úvěrového účtu [bankovní účet], v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 180 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit žalobkyni úvěr formou tak, že žalovaný měl počínaje dnem 20. 8. 2015 povinnost splácet žalobkyně vyčerpanou jistinu v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy k 20 dni kalendářního měsíce. Výše splátky měla odpovídat rozdílu mezi částkou 3 516 Kč a výši úroků splatných za období od předcházejícího dne splatností úroků, popřípadě splátky jistiny úvěru do daného dne splatnosti. Žalovaný se tedy zavázal splatit jistinu úvěru měsíčními anuitními splátkami ve výši 3 516 Kč, přičemž výpůjční úroková sazba dle Smlouvy činí 11,6 % ročně a výše sazby pro výpočet úroků z prodlení je stanovena v zákonné výši. Nedílnou součástí Smlouvy jsou mj. Sazebník, všeobecné obchodní podmínky banky a úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele. 5. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 20. 10. 2021 a dodejky soud zjistil, že žalobkyně dne 20. 10. 2021 odeslala žalovanému na adresu jeho trvalého pobytu výzvu k úhradě všech dlužných částek po splatnosti plynoucích ze Smlouvy, a to nejpozději do 8. 12. 2021 s upozorněním, že neuhradí-li žalovaný do uvedeného data dlužné částky, nastane tímto dnem splatnost celé pohledávky z úvěru. 6. Z předžalobní upomínky ze dne 20. 6. 2022 a podacího archu se zásilkou soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně dne 20. 6. 2022 odeslal žalovanému na adresu jeho trvalého pobytu předžalobní upomínku s výzvou k úhradě žalované pohledávky nejpozději do 7 dnů od odeslání této výzvy. Žalovaný však svůj dluh vůči žalobkyni nezaplatil ani po zaslání předžalobní výzvy (žalovaný netvrdil opak). 7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 180 000 Kč, avšak žalovaný nehradil řádně a včas své závazky, a proto došlo k zesplatnění celého dluhu. Žalovaný svůj dluh žalobkyni přes opakované výzvy neuhradil. 8. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle ust. § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Po právní stránce posoudil soud nárok žalobkyně jako dluh ze smlouvy o úvěru, uzavřené podle ust. § 2395 a násl. o. z. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 180 000 Kč. Doba trvání úvěru byla stanoven způsob splácení úvěru a úrok byl sjednán ve výši 11,6 % ročně z jistiny. Žalovaný byl povinen platit splátky ve výši 3 527 Kč. Žalovaný však svoje povinnosti nesplnil, došlo k zesplatnění úvěru, a proto mu vznikla povinnost zaplatit dlužnou částku včetně dohodnutého úroku z částky 29 838,55 Kč splatnosti úvěru. Soud dále stanovil povinnost zaplatit další poplatky podle úvěrových podmínek. 13. Nárok na zákonný úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1968 a § 1970 o. z., výše úroku pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvému dni prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán od 10. 6. 2022, když k 9. 6. 2022 došlo k zesplatnění úvěru, a tedy ode dne následujícího po tomto zesplatnění byl žalovaný v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, a tedy od této doby byl přiznán úrok z prodlení. 14. S ohledem na výše uvedené skutečnosti a zákonná ustanovení proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.). 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 788 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 610 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 184,54 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Užití ust. § 14b) a. t. je dle názoru soudu důvodné, když jde o žalobu podanou na ustáleném vzoru stejnou žalobkyní obdobních skutkových a právních věcech a dlužná částka nepřesahuje 50 000 Kč. Jde např. o řízení vedená u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka].