16 C 207/2023-111 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 75 393,64 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum]. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 68 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutý úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 54,18 % ročně splácet v 36měsíčních splátkách ve výši 4 396 Kč. V těchto splátkách byla zahrnuta i úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši 539 Kč měsíčně. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti jakož i z jiných zdrojů. Bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Na základě tohoto bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Žalovaný úvěr nehradil řádně a poté došlo k zesplatnění celého úvěru, na základě čehož vznikly žalovanému další povinnosti uhradit částky v žalobě uvedené. Žalobkyně pak vzala žalobu částečně zpět, kdy požadovala úrok pouze ve výši 37,92 % a na základě toho vzala žalobu částečně zpět, i pokud jde o tento úrok a kapitalizované částky tohoto úroku. O tomto částečném zpětvzetí žaloby bylo rozhodnuto usnesení zdejšího soudu, č. j. 16 C 207/2023-63, ze dne 20. 7. 2023, které nabylo právní moci [datum]. 2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil v odporu proti platebnímu rozkazu, neuznával výši nároku. K nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil a bylo tudíž jednáno v jeho nepřítomnosti. 3. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud následující dokazování: Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli uvedeného dne smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 68 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni celkovou částku 138 852 Kč včetně úhrady za pojištění, a to formou 36 pravidelných měsíčních splátek ve výši 4 396 Kč splatných vždy nejpozději do 14. dne každého kalendářního měsíce. Sjednaná zápůjční úroková sazba činila 54,18 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, si smluvní strany ujednaly, že automaticky dojde k zesplatnění úvěru, přičemž žalobkyně je povinna žalovaného před zesplatněním úvěru vyzvat k uhrazení dlužné částky a poskytnout jí k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. Pro případ neuhrazení nové jistiny úvěru v den zesplatnění úvěru si smluvní strany ujednaly povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně se v úvěrové smlouvě zavázala, že bude na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální výši 120 % celkové částky, kterou měl žalovaný zaplatit. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně žalovanému oznámila okamžité zesplatnění všech závazků vyplývajících z výše uvedené smlouvy o úvěru a vyzvala ho k úhradě dlužné částky v celkové výši 61 673 Kč do 10 dnů ode dne odeslání oznámení. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní před podáním žaloby vyzván k úhradě částky 48 943,96 Kč jako jistiny úvěru, částky 2 994 Kč jako smluvní pokuty, nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v částce 2 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nové jistiny úvěru počínaje dnem [datum], jak zde byla dále vyčíslena, a vyčíslený úrok za poskytnutí úvěru. Z podacího archu České pošty ze dne [datum] soud zjistil, že téhož dne žalobkyně žalovanému odeslala předžalobní upomínku. Z karty klienta pak bylo zjištěno, že dne [datum] byla žalovanému vyplacena částka 68 000 Kč a byly zjištěny částky, které žalovaný uhradil a jaké částky zbývají k doplacení. Z přihlášky do pojištění schopnosti splácet úvěry ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce uzavřel toto pojištění a zavázal se splácet pojištění částkou 539 Kč měsíčně. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo prokázáno, že dne [datum] byla ze strany žalované žalobci vyplacena částka 68 000 Kč na účet č. [bankovní účet]. Z hodnocení klienta ze dne [datum] bylo zjištěno, že byl zjištěn pravidelný čistý měsíční příjem 31 628 Kč, výdaje 3 860 Kč, splátky žalobkyni ve výši 2 424 Kč, bydlení ve výši 2 603 Kč, celkem výdaje ve výši 8 886 Kč, rezerva 21 742 Kč. Dále bylo uvedeno, že žalovaný je zaměstnán u [právnická osoba], s. r. o., [obec]. 4. Po takto provedením dokazování byl zjištěn tento skutkový stav. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 68 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 54,18 % ročně a tento se zavázal splácet ve 36měsíčních splátkách ve výši 4 396 Kč. Úvěruschopnost pak byla posouzena z tvrzení žalovaného a byla provedena lustrace žalovaného v databázích [příjmení] a NRKI. Bylo zjištěno, že žalovaný dluh nesplácel řádně. Došlo k zesplatnění celé pohledávky a žalobkyně požadovala po žalovaném úhradu částek vyplývajících z té části smlouvy o úvěru, která se týká smluvních pokut a částek, které se zavázal žalovaný zaplatit v případě řádného nesplácení úvěru. Bylo prokázáno, že žalobce zaplatil částku 64 223 Kč. 5. Podle § 2395, zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2048, občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Podle § 2 odst. 1, zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 86, zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 580 odst. 1, občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle § 588, občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 12. Z důkazů provedených v řízení předně vyplývá, že před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. Podle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle