16 C 96/2023-116 — Okresní soud v Olomouci

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu Nárok vznikl z titulu na základě žádosti o poskytnutí optimální půjčky, kdy žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 17. 3. 2017 smlouvu o úvěru. Předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 181 000 Kč, který žalovaný čerpal jednorázově dne 17. 3. 2017. Jistinu k úvěru sporu se smluvními úroky z vyčerpané jistiny měl uhradit nejpozději k 20. 2. 2022. Doba trvání úvěru byla stanovena na 60 měsíců s výpůjční úrokovou sazbou ve výši 8,9 % ročně, přičemž výše měsíční splátky byla stanovena na 3 799 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném celkovou částku 19 739,70 Kč, když tato částka zahrnuje nesplacenou část jistiny úvěru ve výši 14 812,70 Kč a úvěrové poplatky ve výši 4 927 Kč dlužné poplatky pak byly stanoveny podle sazebníku a dále jako částka neuhrazených poplatků za pojištění úvěru za období od 20. 11. 2021 do 17. 3. 2023. Žalobkyně dále požadovala u kapitalizovaný úrok ve výši 2 068,66 Kč. Dále žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 2. 2. 2016 smlouvu o bankovních službách. Dne 13. 10. 2016 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o povoleném debetu, kterým se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout možnost přečerpání peněžních prostředků do záporného zůstatku ve výši 2 000 Kč. Žalovaný závažně porušil své smluvní povinnosti, a to tím, že porušil povinnost udržovat na účtu dostatek prostředků ke krytí předpokládaných plateb, rozhodla se žalobkyně odstoupit v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami od smlouvy. Odstoupení od smlouvy zaslala žalobkyně žalovanému dne [datum]. Žalobkyně byla oprávněna po dobu trvání nepovoleného debetu na účtu dlužníka zřídit zvláštní účet pohledávky. Žalovanému bylo dne 11. 3. 2022 zasláno oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek. Konečný zůstatek na zvláštním účtu – 2 791,31 Kč byl ke dni 10. 3. 2022 převeden na účet pohledávek z nepovoleného debetu. Přes výzvy žalovaný dluh neuhradil. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 17. 3. 2017 bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným spotřebitelský úvěr. Celková výše úvěru činili 189 000 Kč. Účelová část 81 000 Kč. Účelem byla konsolidace dluhů. Doba trvání úvěru byla dohodnuta na 60 měsíců. Splatnost úvěru byla stanovena 20. 2. 2022. Zápůjční úroková sazba činila 8,9 % ročně. Výše anuitní splátky činila 3 799 Kč. Celková splatná částka činila 224 274,11 Kč Cena pojištění byla stanovena na částku 181 Kč měsíčně. Částka 81 000 Kč byla zaplacena žalobkyni na konsolidaci úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byl sazebník, všeobecné obchodní podmínky banky, úvěrové podmínky pro fyzické osoby, nepodnikatele a další podklady. Byl stanoven splátkový kalendář. 5. Ze standartních evropských informacích o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že údaje v tomto tiskopise odpovídaly uzavřené smlouvě o poskytnutí úvěru. Z žádosti o poskytnutí optimální půjčky ze dne 17. 3. 2017 bylo prokázáno, že žalovaný žádal o poskytnutí úvěru ve výši 181 000 Kč. Jako rodinný stav uvedl, že je svobodný, bydlí v nájemním bytě. Uvedl, že má středoškolské vzdělání. Pravidelný měsíční příjem uvedl ve výši 21 000 Kč. Výdaje domácnosti uvedl ve výši 4 000 Kč, pojištění 500 Kč. Pokud jde o závazky jiných poskytovatelů úvěrů, tyto žádné neuvedl. Z interního účetního dokladu bylo zjištěno, že žalovaný povolil čerpání částky 80 144,30 Kč ve prospěch žalobkyně. Z dalšího interního účetního dokladu bylo prokázáno, že částka 100 855,70 Kč byla žalovanému dne 17. 3. poskytnuta na účet. 6. Ze smlouvy o povoleném debetu k účtu [číslo] [bankovní účet] bylo zjištěno, že účastníci se dne 13. 10. 2016 dohodli na povoleném debetu ve výši 2 000 Kč na dobu neurčitou. Byla stanovena výpůjční úroková sazba ve výši 19,99 % ročně ke dni uzavření smlouvy, celková splatná částka ve výši 3 019,23 Kč. Z oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek ze dne 11. 3. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo ke zrušení účtu a byl zřízen zvláštní účet pohledávek, když konečný zůstatek činil – 2 791,31 Kč s datem zrušení 11. 3. 2022. 7. Z předžalobní upomínky ze dne 10. 8. 2022 bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně žádal žalovaného o úhradu dlužných částek. 8. Z výpisu z účtu žalovaného byl za období od 16. 11. 2016 do 17. 2. 2017 byly zjištěny příjmy a výdaje žalovaného. 9. Po takto provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 17. 3. 2017 smlouvu o úvěru na základě které mu půjčila částku 181 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit jistinu úvěru k 20. 2. 2022 v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 799 Kč. Úvěr byl zapůjčen s úrokovou sazbou ve výši 8,9 %. Žalovaný měl úvěr splácet splátkou vždy ke každému 20 dni kalendářního měsíce. Splatnost úvěru nastala dne 20. 2. 2022, dlužník však jistinu v částce 14 812,70 Kč neuhradil. Neuhradil dále úvěrové poplatky, a to za zaslání upomínek a dále neuhradil měsíční poplatky za pojištění úvěru. Dále mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o bankovních službách, na základě které žalobkyně vedla žalovanému běžný účet. Dne 13. 10. 2016 byla mezi žalobkyní a žalovaný uzavřena smlouva o povoleném debetu. Žalovaný porušil povinnosti z této smlouvy. Došlo ke zrušení běžného účtu se zůstatkem – 791,31 Kč a tento zůstatek byl ke dni 10. 3. 2022 převeden na účet pohledávek z nepovoleného debetu. Přes výzvu žalovaný tyto dluhy neuhradil. 10. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle ust. § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 14. Po právní stránce posoudil soud nárok žalobkyně jako dluh ze smlouvy o úvěru, uzavřené podle ust. § 2395 a násl. o. z. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 181 000 Kč. Doba trvání úvěru byla stanoven způsob splácení úvěru a úrok byl sjednán ve výši 8,9 % ročně z jistiny. Žalovaný byl povinen platit splátky ve výši 3 799 Kč. Žalovaný však svoje povinnosti nesplnil, došlo k zesplatnění úvěru, a proto mu vznikla povinnost zaplatit dlužnou částku včetně dohodnutého úroku z částky 14 812,70 Kč splatnosti úvěru. Soud dále stanovil povinnost zaplatit další poplatky podle úvěrových podmínek. Dále také došlo k uzavření smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu žalovaného. Žalovaný neplnil své povinnosti. Došlo ze strany žalobkyně k odstoupení od smlouvy, ke zrušení běžného účtu a zůstatek – 2 791,31 Kč byl povinen žalovaný uhradit. 15. Nárok na zákonný úrok z prodlení byl přiznán ve vztahu k úvěru, a to úvěr ve výši 8,9 % ročně pod ní poslední úhrady od 15. 12. 2021 do 20. 3. 2023. Tento činí částku 1 891,39 Kč a dále byl přiznán od 21. 3. 2023 do zaplacení. Dále byl také přiznán zákonným úrok z prodlení, který byl kapitalizován, stejně jako úrok a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení činil částku 2 068,66 Kč a byl dále přiznán v zákonné výši 11,75 % od 21. 3. 2023 do zaplacení. Ve stejné výši byl přiznán i pokud jde o částku požadovanou z nepovoleného debetu, když tento byl požadován od 12. 3. 2022 do zaplacení, kdy došlo k informaci žalovaného o zrušení běžného účtu ke dni 11. 3. 2022 v důsledku odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně. Nárok na zákonný úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1968 a § 1970 o. z., výše úroku pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvému dni prodlení. 16. S ohledem na výše uvedené skutečnosti a zákonná ustanovení proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.). 17. O náh