17 C 137/2023-65 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 15. 3. 2023 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 11 222,63 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovanou dne 1. 2. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalovaná převzala v místě svého bydliště finanční hotovost ve výši 15 000 Kč. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru ve výši 12 888 Kč zahrnujícím kapitalizovaný úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek. Žalovaná se zavázala hradit celkovou částku 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřil úvěruschopnost žalované na základě informací získaných od žalované v žádosti o úvěr a listin poskytnutých žalovanou. Žalovaná nesplácela řádně a včas, uhradila pouze 11 000 Kč. Závazek ze smlouvy byl ke dni 1. 4. 2022 zesplatněn. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 10. 2022. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 9 391,32 Kč, nesplaceného smluvního úroku ve výši 566,64 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 450,90 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 844,11 Kč, nesplaceného inkasního poplatku ve výši 1 635,03 Kč a postoupeného smluvního úroku ve výši 752,59 Kč, a dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. Nakonec žalobkyně požaduje úhradu smluvní pokuty ve výši 1 831,31 Kč za období od 2. 4. 2022 do 14. 10. 2022. Před podáním žaloby vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání řádně a včas omluvila prostřednictvím svého zástupce. 3. Soud provedl předložené listinné důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: -) z výpisu z obchodního rejstříku, bylo zjištěno, že žalobkyně je společností s ručením omezeným s datem zápisu 21. 12. 2010; -) z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky za žalovanou bylo zjištěno, že dne 12. 12. 2022 byla učiněna cesta pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu žalované; -) z dopisu ze dne 27. 11. 2022 bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni a žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 27 436,13 Kč do 15. 12. 2022; -) ze žádosti o úvěr ze dne 1. 2. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná v ní uvedla své osobní a kontaktní údaje, že žádala o poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč na 14 měsíců, že byla na mateřské / rodičovské dovolené, že její měsíční příjmy ve výši 16 438 Kč zahrnovaly příjmy z rodičovského příspěvku a ostatních státních příspěvků a že její výdaje ve výši 11 220 Kč zahrnovaly výdaje na bydlení ve výši 3 000 Kč, na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši 6 320 Kč, na srážky ze mzdy, výživné ve výši 500 Kč a na měsíční splátky stávajících půjček ve výši 1 400 Kč. Dále uvedla, že bydlela v nájmu, měla jednu vyživovací povinnost a měla dluh u [právnická osoba] [anonymizováno] ve výši 14 900 Kč. Údaje měly být ověřeny rozhodnutím o dávkách; -) z dopisu ze dne 10. 11. 2022 bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni a žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 27 345,43 Kč do 10 dnů od obdržení dopisu; -) z předžalobní upomínky ze dne 1. 3. 2023, včetně podacího archu, bylo zjištěno, že žalované byla před podáním žaloby zaslána dne 3. 3. 2023 výzva k úhradě dlužné částky 27 345,43 Kč nejpozději do 9. 3. 2023; -) z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022, dílčí smlouvy o postoupení pohledávek, včetně příloh, bylo zjištěno, že žalovaná pohledávka přešla na žalobkyni; -) ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 1. 2. 2021, bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem, že žalovaná převzala v hotovosti částku 15 000 Kč v místě svého bydliště a že se žalovaná zavázala úvěr uhradit spolu s náklady úvěru v celkové výši 12 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. V případě prodlení byla žalovaná povinna uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž byla v prodlení, a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky; -) z oznámení ÚP ČR – Krajské [pobočka] o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne 28. 1. 2020 bylo zjištěno, že žalované byl zvýšen rodičovský příspěvek na 9 500 Kč měsíčně od 1. 1. 2020; -) z oznámení ÚP ČR – Krajské pobočky v Olomouci o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 22. 9. 2020 bylo zjištěno, že žalované byl přiznán příspěvek na bydlení ve výši 6 938 Kč měsíčně od 1. 9. 2020 do 30. 6. 2021; -) z čestného prohlášení žalované bylo zjištěno, že čestně prohlásila, že bydlí na adrese [adresa žalované]. [jméno] [jméno] od 1. 8. 2020 jako nájemce; -) z výpisu transakcí bylo zjištěno, že v měsících 07, 09 a [číslo] byla provedena platba ve výši 500 Kč ve prospěch DPMO s popisem, že šlo o platbu exekuce. 4. Z uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], uzavřel se žalovanou dne 1. 2. 2021 smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalované poskytl v hotovosti v den podpisu smlouvy o úvěru částku 15 000 Kč. Žalovaná se v uvedené smlouvě zavázala úvěr splatit spolu s náklady úvěru ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 992 Kč. V žádosti o úvěr žalovaná uvedla své osobní a kontaktní údaje, že byla na mateřské / rodičovské dovolené, že její měsíční příjmy ve výši 16 438 Kč zahrnovaly příjmy z rodičovského příspěvku a ostatních státních příspěvků a že její výdaje ve výši 11 220 Kč zahrnovaly výdaje na bydlení ve výši 3 000 Kč, na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši 6 320 Kč, na srážky ze mzdy, výživné ve výši 500 Kč a na měsíční splátky stávajících půjček ve výši 1 400 Kč. Dále uvedla, že bydlela v nájmu, měla jednu vyživovací povinnost a měla dluh u [právnická osoba] [anonymizováno] ve výši 14 900 Kč. Údaje byly ověřeny rozhodnutími o dávkách, četným prohlášením žalované a výpisy transakcí. Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022 a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, což bylo žalované oznámeno. Žalobkyně zaslala žalované před podáním žaloby výzvu k úhradě dlužné částky. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 7. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 10. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžit