17 C 29/2023-83 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 6. 10. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 316,93 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovaným dne 20. 9. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byl rovněž Předpis splátek. Na základě smlouvy o úvěru poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit s úrokem ve výši 1 960 Kč, administrativním poplatkem ve výši 1 540 Kč a poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 2 240 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal splácet ve 14 měsíčních splátkách po 910 Kč. Žalovaný nesplácel řádně a včas. Žalovaný od uzavření smlouvy uhradil celkem částku 4 850 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč, úroku ve výši 85 Kč, administrativního poplatku ve výši 315 Kč, poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 490 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 426,93, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 540,25 Kč, úroku ve výši 10,2 % ročně z dlužné jistiny od 21. 5. 2020 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 21. 5. 2020 do zaplacení. Před podáním žaloby vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud provedl předložené listinné důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění: -) z výzvy ze dne 18. 12. 2020, včetně podacího lístku, bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván žalobkyní k úhradě částky 13 161,83 Kč do 2. 1. 2021; -) ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 uzavřené mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, včetně seznamu pohledávek a dodatku, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni; -) ze smlouvy o úvěru ze dne 20. 9. 2018 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovaným, že výše úvěru činila 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s náklady úvěru ve výši 5 740 Kč splatit ve 14 měsíčních splátkách po 910 Kč. V případě prodlení se splácením byla společnost [právnická osoba] oprávněna požadovat úhradu celé nesplacené jistiny, úhradu zákonných úroků z prodlení a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Součástí smlouvy byl předpis splátek; -) ze souhlasu a informací ze dne 20. 9. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný udělil společnosti [právnická osoba] souhlas se zpracováním osobních údajů ke smlouvě o úvěru; -) z výpisu plateb žalovaného bylo zjištěno, že uhradil celkem 4 850 Kč, poslední platbu učinil dne 20. 2. 2019; -) z dopisu ze dne 24. 7. 2020 bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni; -) z výpisu z OR bylo zjištěno, že žalobkyně je akciovou společností s datem vzniku a zápisu 16. 5. 2005; -) z dokladu o koupi části závodu bylo zjištěno, že část závodu [právnická osoba] přešla na společnost [právnická osoba]; -) z finanční analýzy ze dne 20. 9. 2018 bylo zjištěno, že výše měsíčních příjmů žalovaného měla činit 7 500 Kč a výše měsíčních výdajů 3 850 Kč, že se žalovaným žily v domácnosti 4 výdělečně činné osoby a minimální měsíční výdaj žalovaného byl stanoven ve výši 2 975 Kč. Výsledkem analýzy bylo, že žalovanému lze poskytnout úvěr s maximální výší měsíční splátky 2 650 Kč; -) z žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 20. 9. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný v ní uvedl své osobní údaje, že byl zaměstnán u [jméno] [příjmení] jako zedník na dobu určitou do 31. 12. 2018, byl ženatý a bydlel v nájmu. Dále uvedl, že jeho měsíční příjem činil 7 500 Kč a příjmy domácnosti činily celkem 55 500 Kč, že výdaje na bydlení a energie činily 11 400 Kč, na stravu 4 000 Kč a průměrné výdaje žalovaného činily 3 850 Kč měsíčně. Údaje byly ověřeny pracovní smlouvou, čestným prohlášením a nájemní smlouvou; -) z dohody o pracovní činnosti ze dne 10. 9. 2018 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení] jako zaměstnavatelem a žalovaným jako zaměstnancem, že byla uzavřena na období od 10. 9. 2018 do 31. 12. 2018. Odměna za provedenou práci byla stanovena ve výši 75 Kč/hod; -) z credit scoringu ze dne 20. 9. 2018 bylo zjištěno, že žalovanému bylo uděleno celkem 38 bodů, což znamenalo, že mu mohl být podle stanovených limitů poskytnut úvěr ve výši až 70 000 Kč. 4. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne 20. 9. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru, jejíž nedílnou součástí byl předpis splátek, a na jejímž základě žalovanému poskytl částku 7 000 Kč. Žalovaný se v uvedené smlouvě zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu se sjednaným úrokem, administrativním poplatkem a poplatkem za hotovostní inkaso splátek. V žádosti o poskytnutí úvěru žalovaný uvedl, že byl zaměstnán u [jméno] [příjmení] jako zedník na dobu určitou do 31. 12. 2018, byl ženatý a bydlel v nájmu. Dále uvedl, že jeho měsíční příjem činil 7 500 Kč a příjmy domácnosti činily celkem 55 500 Kč [ulice] výdaje na bydlení a energie činily 11 400 Kč, na stravu 4 000 Kč a průměrné výdaje žalovaného činily 3 850 Kč měsíčně. Dne 10. 9. 2018 žalovaný uzavřel dohodu o pracovní činnosti s [jméno] [příjmení], na dobu od 10. 9. 2018 do 31. 12. 2018. Odměna za práci činila 75 Kč/hod. Před uzavřením smlouvy o úvěru byla provedena finanční analýza, podle níž bylo možné žalovanému poskytnout úvěr s maximální výší splátky 2 650 Kč měsíčně, a credit scoring, podle nějž bylo možné žalovanému poskytnout úvěr do výše 70 000 Kč. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil 4 850 Kč. Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 24. 7. 2020. Zástupce žalobkyně zaslal žalovanému před podáním žaloby výzvu k úhradě dlužné částky. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 7. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 10. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních