17 C 334/2022-58 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 1. 11. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 69 245 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“), uzavřel se žalovanou dne 22. 9. 2019 smlouvu o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly rovněž Smluvní podmínky. [anonymizována dvě slova] před uzavřením smlouvy prověřil úvěruschopnost žalované na základě informací požadovaných a získaných od žalované, které byly zaznamenány v zákaznické kartě a ověřeny doklady uvedenými v části„ ověřené dokumenty“. Na základě smlouvy o zápůjčce poskytl [anonymizována dvě slova] žalované zápůjčku ve výši 45 000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit s poplatkem ve výši 28 855 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměny za administrativní činnost a odměny za vedení účtu. Celkovou částku se žalovaná zavázala splácet ve 24 měsíčních splátkách po 3 078 Kč. Žalovaná nesplácela řádně a včas, poslední splátku uhradila dne 30. 3. 2020. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022. Žalovaná od uzavření smlouvy o zápůjčce do dne postoupení pohledávky na žalobkyni uhradila celkem částku 4 610 Kč. Žalobkyně požadovala úhradu dlužné jistiny ve výši 43 256,76 Kč, dlužného poplatku ve výši 25 988,24 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 069,12 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 7 678,07 Kč, úroku ve výši 14 % ročně z dlužné jistiny od 29. 1. 2022 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 29. 1. 2022 do zaplacení. Před podáním žaloby vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavila. Žalobkyně svou neúčast u jednání řádně a včas omluvila prostřednictvím svého zástupce. 3. Soud provedl předložené listinné důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění: -) ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, včetně příloh, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni; -) ze zákaznické karty ze dne 22. 9. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná v kartě uvedla své osobní údaje, adresu trvalého pobytu, že měla vlastní bydlení, měla učňovské vzdělání, byla rozvedená a neměla žádnou vyživovací povinnost. Dále uvedla údaje o svém zaměstnavateli, výši čistého měsíčního příjmu 20 628 Kč a další příjmy domácnosti ve výši 20 000 Kč, a odhadované měsíční výdaje ve výši 3 500 Kč. Nakonec uvedla, že neměla kreditní kartu a neměla zápůjčku u jiné společnosti. Údaje v zákaznické kartě měly být ověřeny pracovní smlouvou žalované a 2 výplatními páskami; -) z předžalobní upomínky ze dne 6. 6. 2022 a podacího lístku bylo zjištěno, že žalovanému byla před podáním žaloby zaslána dne 7. 6. 2022 upomínka k úhradě dlužné částky nejpozději do 21. 6. 2022; -) z výpisu z obchodního rejstříku, bylo zjištěno, že žalobkyně je akciovou společností s datem vzniku a zápisu 16. 5. 2005; -) ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 22. 9. 2019, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal žalované poskytnout zápůjčku ve výši 45 000 Kč převodem na bankovní účet žalované. Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 28 855 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 3 078 Kč, a že výše úrokové sazby byla sjednána 14 %; -) z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2022, včetně podacího lístku, bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky dopisem zaslaným dne 24. 2. 2022, v němž byla současně vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne doručení dopisu; -) z tabulky umoření byl zjištěn průběh splácení zápůjčky; -) z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění. 4. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně, [anonymizována dvě slova], uzavřel se žalovanou dne 22. 9. 2019 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě se zavázal žalované poskytnout částku 45 000 Kč. Žalovaná se v uvedené smlouvě zavázala zápůjčku splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu se sjednaným úrokem a poplatky. Zápůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 14 % ročně. Před uzavřením smlouvy o zápůjčce žalovaná vyplnila tzv. zákaznickou kartu, kde uvedla své osobní údaje, adresu trvalého pobytu, že měla vlastní bydlení, měla učňovské vzdělání, byla rozvedená a neměla žádnou vyživovací povinnost. Dále uvedla údaje o svém zaměstnavateli, výši čistého měsíčního příjmu 20 628 Kč a další příjmy domácnosti ve výši 20 000 Kč, a odhadované měsíční výdaje ve výši 3 500 Kč. Nakonec uvedla, že neměla kreditní kartu a neměla zápůjčku u jiné společnosti. Údaje v zákaznické kartě měly být ověřeny pracovní smlouvou žalované a 2 výplatními páskami. Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 uzavřené mezi [anonymizována dvě slova] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, což bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným dne 24. 2. 2022, v němž byla současně vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne doručení dopisu. Zástupce žalobkyně zaslal žalované před podáním žaloby výzvu k úhradě dlužné částky. 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 7. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 10. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k tomuto právnímu závěru: 13. Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou žalovaná pohledávka přešla na základě platné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou smlouvu o zápůjčce. Jelikož žalovaná při uzavírání smlouvy vystupovala jako spotřebitel (slabší strana), je nezbytné na uvedený smluvní vztah aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. měl prá