19 C 211/2023-62 — Okresní soud v Olomouci

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 19. 2. 2023 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 17. 1. 2023 mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], která tuto pohledávku nabyla téhož dne od původního věřitele společnosti [právnická osoba] Původní věřitel poskytl žalovanému dne 17.5.2021 částku 20 000 Kč na jeho bankovní účet. Žalovaný tuto částku, přes předžalobní výzvu, zaslanou žalovaném dne 8. 2. 2023, dosud nevrátil. Ačkoliv mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, tuto žalobkyně nebyla schopna doložit, a proto se žalované částky domáhá z titulu bezdůvodného obohacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Žalobkyně, její zástupce ani žalovaný se k jednání soudu dne 31. 8. 2023 nedostavili. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění: 3. Ze zprávy [právnická osoba] bylo zjištěno, že účet číslo [bankovní účet] patří žalovanému a dne 17. 5. 2021 na tento účet byla připsána částka 20 000 Kč z protiúčtu č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. 4. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 21. 12. 2020 bylo zjištěno, že [právnická osoba], s.r.o. tímto potvrdila, že z účtu společnosti [právnická osoba] vedeného u platební brány [anonymizováno] odeslala částku 20 000 Kč na účet číslo [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo], a to dne 17. 5. 2021. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 1. 2023 bylo zjištěno, že dne 17. 1. 2023 byla mezi společností [právnická osoba] a společností [právnická osoba], podepsána listina, kterou společnost [právnická osoba] převedla na společnost [právnická osoba], mimo jiné, i pohledávku za žalovaným. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 1. 2023 bylo zjištěno, že dne 17. 1. 2023 byla mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní podepsána listina, kterou společnost [právnická osoba] převedla na žalobkyni, mimo jiné, i pohledávku za žalovaným. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 8. 2. 2023 bylo zjištěno, že tohoto dne zástupce žalobkyně sepsal listinu, ve které žalovanému oznamuje, že na ni byla převedena pohledávka z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy [číslo] v celkové výši 58 828,21 Kč (tvořenou jistinou, poplatků za půjčku, smluvní pokuty, úroku z prodlení a účelně vynaložených nákladů vymáhání). Z podacího lístku České pošty s.p. bylo zjištěno, že dne 8. 2. 2023 bylo toto oznámeno odesláno doporučeným dopisem. 8. Z výzvy k úhradě ze dne 8. 2. 2023 bylo zjištěno, že tohoto dne zástupce žalobkyně sepsal listinu, ve které žalovaného vyzval k úhradě částky 72 476,21 Kč sestávající z neuhrazené jistiny 58 828,21 Kč a nákladů právního zastoupení 13 648 Kč, vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, číslo smlouvy [číslo], uzavřené dne 17. 5. 2021 mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, do tří dnů od doručení výzvy. Z podacího lístku České pošty s.p. bylo zjištěno, že dne 8. 2. 2023 byla tato výzva odeslána doporučeným dopisem. 9. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že se jedná o listinu, která není podepsána žalovaným. Obsahuje v záhlaví údaje o žalovaném (jméno, rodné číslo, adresa, telefonní číslo a email. Jejím předmětem je„ úvěr“ ve výši 20 000 Kč s datem poskytnutí 17. 5. 2021 na účet klienta. 10. Z částečného výpisu z evidence skutečných majitelů týkající se žalobkyně bylo zjištěno, že [anonymizováno] [jméno] [jméno] je skutečným majitelem žalobkyně. 11. Z všeobecných obchodních podmínek soud neučinil pro věc žádná relevantní skutková zjištění. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 12. [právnická osoba] dne 17. 5. 2021 zaslala na účet žalovaného, prostřednictvím platební brány [anonymizováno], s.r.o., částku 20 000 Kč. Dne 17. 1. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena ze společnosti [právnická osoba] na společnost [právnická osoba] a ještě téhož dne byla tato pohledávka dále postoupena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. Zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky 72 476,21 Kč sestávající z neuhrazené jistiny 58 828,21 Kč a nákladů právního zastoupení 13 648 Kč, vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, číslo smlouvy [číslo], uzavřené dne 17. 5. 2021 mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, do tří dnů od doručení výzvy. Předžalobní výzva a oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému odesláno dne 8. 2. 2023. Žalovaný z žalovaného částky dosud ničeho neuhradil. 13. Soud naopak nemá za prokázané, že by mezi žalovaným a společností [právnická osoba] byla podepsána či jiným způsobem uzavřena smlouva o zápůjčce či úvěru, když na žalobkyní předložené smlouvě absentuje podpis žalovaného a žalobkyně netvrdila jiný způsob uzavření smlouvy. Naopak sama tvrdila, že existenci smlouvy není schopna doložit. 14. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 16. Podle ustanovení § 561 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 17. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 20 000 Kč, představující jistinu zápůjčky podle ustanovení § 2390 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V projednávaném případě však žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela závazkový právní vztah, když na žalobkyní předložené smlouvě absentuje podpis žalovaného, coby její náležitosti ve smyslu ustanovení § 561 o. z. Soud tedy uzavírá, že nedošlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 2390 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto posoudil žalovaný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému plnila bez právního důvodu. Podle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 17. 5. 2021 zaslala na jeho bankovní účet částku 20 000 Kč. Žalovaný sám v řízení nenamítal žádné vzájemné plnění, naopak byl po celou dobu řízení zcela pasivní. Žalobkyni tedy vzniklo právo na vrácení poskytnuté částky 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.), ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, kdy se pohledávka stala splatnou. Za tento den soud považuje, v souladu s ustanovením § 1958 o. z. a obsahem předžalobní výzvy, čtvrtý den ode dne, kdy byla žalovanému doručena výzva k zaplacení. Soud vázán žalobním návrhem však zákonný úrok z prodlení přiznal ode dne 19.2.2023. Jen nad rámec pak soud podotýká, že změna právní kvalifikace žalovaného nároku ničeho nemění na platnosti postoupení pohledávky (obdobně viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 678/2009). 18. Lhůtu k plnění soud určil ve výroku I. tohoto rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako obecnou třídenní, když neshledal důvody pro povolení delší lhůty splatnosti či splátek. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byl v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají z paušální náhrady dle vyhl. č. 254/2015 Sb., za 2 úkony, a to za výzvu k plnění a sepis žaloby dle § 1 odst. 3 písm. a), ve spojení s ustanovením § 2 odst. 1 vyhlášky a náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč. Náhradu odměny za zastupování advokátem soud žalobkyni nepřiznal pro jejich neúčelnost s ohledem na nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 585/17, ze dne 10. 4. 2018, (odst. 22 nálezu), ze kterého vyplývá, že je-li účastníkem řízení obchodní společnost, jejíž podnikatelská činnost spočívá ve vymáhání pohledávek, je zřejmé, že by taková právnická osoba měla sama disponovat příslušným aparátem pro správu svých pohledávek. Jestliže je tento předpokl