20 C 185/2023-59 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 2. 6. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky 20 000 Kč příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu s počátkem pojištění ke dni 13. 8. 2018, na základě které se žalovaná zavázala platit pojistné ve výši 227 348 Kč ročně. Pojistná smlouva zanikla ke dni 18. 6. 2021 z důvodu neplacení pojistného, žalovaná dluží žalobkyni na pojistném za období od 13. 11. 2020 do 18. 6. 2021 částku 20 000 Kč. Žalobkyně požaduje rovněž zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti nejmladšího dlužného předpisu pojistného a minimálních nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. 2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že dlužnou částku již uhradila. 3. Žalobkyně podáním ze dne 17. 8. 2023 vzala žalobu částečně zpět co do částky 20 000 Kč s tím, že žalovaná tuto částku žalobkyni skutečně dne 8. 6. 2023, tedy až po podání žaloby, uhradila. Soud tedy řízení v souladu s dispozitivním úkonem žalobkyně dle ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. v rozsahu zpětvzetí žaloby řízení zastavil, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku. 4. Žalovaná se na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 5. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění: 6. Ze záznamu z jednání ze dne 13. 8. 2018, z pojistné smlouvy ze dne 13. 8. 2018, z potvrzení o rozsahu pojištění, z dodatků pojistné smlouvy a ze sazebníku poplatků, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 13. 8. 2018 pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo sdružené pojištění souboru vozidel s počátkem pojištění ke dni 13. 8. 2018. Pojistná smlouva stanoví základní a společné parametry pojištění, včetně pravidel pro zařazování a vyřazování jednotlivých vozidel ze souboru. Dle čl. 6 odst. 6.1 smlouvy se pojištění jednotlivého vozidla sjednává v rámci podsmlouvy na základě akceptace pojistníkovy žádosti o přijetí vozidla do pojištění ze strany pojišťovny a vzniká na základě přijetí pojistníkovy žádosti o přijetí vozidla do pojištění. Uzavřením podsmlouvy se vozidlo stává součástí pojištěného souboru vozidel dle této rámcové pojistné smlouvy. Dle čl. 9 smlouvy se celková výše pojistného určí dle počtu vozidel zařazených do pojištění. Pojistné bylo stanoveno za období jednoho roku a mělo být hrazeno ve čtyřech splátkách na základě zaslaného vyúčtování. Žalovaná se ve smlouvě zavázala platit pojistné ve výši 45 050 Kč ročně ve čtyřech splátkách ve výši 11 262 Kč. Jednotlivými dodatky pojistné smlouvy se poté měnil počet pojištěných vozidel a výše pojistného. 7. Z upomínky dlužného pojistného ze dne 23. 4. 2021, že žalovaná byla dopisem žalobkyně ze dne 23. 4. 2021 upozorněna, že na Rámcové pojistné smlouvě vznikl dluh neuhrazením pojistného splatného dne 13. 11. 2020 a vyzvána, aby dlužné pojistné ve výši 59 516 Kč uhradila nejpozději do 16. 6. 2021 s tím, že jinak pojištění sjednaná jednotlivými podsmlouvami dnem 17. 6. 2021 zanikne. 8. Z oznámení o zániku pojistné smlouvy ze dne 9. 8. 2021, že dopisem ze dne 9. 8. 2021 oznámila žalobkyně žalované, že dnem 17. 6. 2021 zanikla pojištění z důvodu nezaplacení pojistného. 9. Z předžalobní upomínky ze dne 22. 5. 2023 a z poštovního podacího archu, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou dopisem ze dne 22. 5. 2023 k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 10. Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: 11. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 13. 8. 2018 pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo sdružené pojištění souboru vozidel s počátkem pojištění ke dni 13. 8. 2018. Pojistná smlouva stanoví základní a společné parametry pojištění, včetně pravidel pro zařazování a vyřazování jednotlivých vozidel ze souboru. Dle čl. 6 odst. 6.1 smlouvy se pojištění jednotlivého vozidla sjednává v rámci podsmlouvy na základě akceptace pojistníkovy žádosti o přijetí vozidla do pojištění ze strany pojišťovny a vzniká na základě přijetí pojistníkovy žádosti o přijetí vozidla do pojištění. Uzavřením podsmlouvy se vozidlo stává součástí pojištěného souboru vozidel dle této rámcové pojistné smlouvy. Dle čl. 9 smlouvy se celková výše pojistného určí dle počtu vozidel zařazených do pojištění. Pojistné bylo stanoveno za období jednoho roku a mělo být hrazeno ve čtyřech splátkách na základě zaslaného vyúčtování. Žalovaná se ve smlouvě zavázala platit pojistné ve výši 45 050 Kč ročně ve čtyřech splátkách ve výši 11 262 Kč. Jednotlivými dodatky pojistné smlouvy se poté měnil počet pojištěných vozidel a výše pojistného. Žalovaná byla dopisem žalobkyně ze dne 23. 4. 2021 upozorněna, že na Rámcové pojistné smlouvě vznikl dluh neuhrazením pojistného splatného dne 13. 11. 2020 a vyzvána, aby dlužné pojistné ve výši 59 516 Kč uhradila nejpozději do 16. 6. 2021 s tím, že jinak pojištění sjednaná jednotlivými podsmlouvami dnem 17. 6. 2021 zanikne. Dopisem ze dne 9. 8. 2021 oznámila žalobkyně žalované, že dnem 17. 6. 2021 zanikla pojištění z důvodu nezaplacení pojistného. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou dopisem ze dne 22. 5. 2023 k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. Žalovaná uhradila dlužnou částku 20 000 Kč dne 8. 6. 2023, tedy po podání žaloby. 12. Podle ust. § 2758 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014, občanského zákoníku (dále jen OZ) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 13. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 14. Podle ust. § 2772 odst. 1 OZ není-li ujednána doba vzniku pojištění, vzniká pojištění prvním dnem následujícím po dni uzavření smlouvy. 15. Podle ust. § 2782 odst. 1 OZ pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 16. Podle ust. § 2783 odst. 1, 2 OZ není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. 17. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 18. Podle ust. § 2804 OZ upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 19. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 20. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 21. Podle ust. § 3 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. 22. Soud v rámci právního hodnocení zhodnotil všechny provedené důkazy ve spojení se shora uvedenými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu v souladu s ust. § 2785 a násl. občanského zákoníku. Žalovaná se v této smlouvě zavázala k placení ročního pojistného. Žalovaná neuhradila pojistné za období od 13. 11. 2020 do 18. 6. 2021, kdy pojištění zaniklo pro neplacení pojistného v souladu s ust. § 2804 občanského zákoníku. Žalobkyni tak vznikl nárok na neuhrazené částky pojistného ve výši 20 000 Kč. Jelikož žalovaná svoji povinnost vyplývající z tohoto smluvního vztahu žalobkyni dobrovolně nesplnila, dostala se do prodlení s plněním a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat kromě zaplacení jistiny i