20 C 294/2022-30 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] s.r.o. uzavřel se žalovaným v souladu s rámcovou smlouvou o poskytování zápůjček na dálku dne 6. 1. 2014 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli celkovou částku ve výši 42 266 Kč, tedy vrátit půjčenou jistinu zápůjčky a zaplatit celkové náklady půjčky, tj. obchodní úrok ve výši 22 266 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 2 349 Kč, počínaje dnem 18. 2. 2014. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 4. 2014 postoupena na žalobkyni. Žalovaný uhradil z poskytnuté půjčky pouze částku ve výši 1 500 Kč, žalobkyně tak vůči žalovanému eviduje pohledávku na neuhrazené jistině zápůjčky ve výši 18 500 Kč. Žalobkyně současně požaduje i zákonný úrok z prodlení z této částky za dobu ode dne 19. 7. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: 4. Ze smlouvy o půjčce a rámcové smlouvy o poskytování půjček na dálku, že dne 6. 1. 2014 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] s.r.o. jako věřitelem a žalovaným jako zákazníkem uzavřena rámcová smlouva o poskytování půjček na dálku upravující práva a povinnosti mezi věřitelem a žalovaným při uzavírání jednotlivých smluv o půjčce. Na základě této rámcové smlouvy byla mezi právním předchůdcem žalobkyně jako věřitelem a žalovaným uzavřena dne 6. 1. 2014 smlouva o půjčce [číslo] na základě které se věřitel zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit věřiteli za poskytnutou zápůjčku částku 22 266 Kč představující celkové náklady půjčky. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté jistiny a nákladů zápůjčky ve výši 42 226 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 18 měsíčních splátkách ve výši 2 349 Kč, splatných vždy k 18. dni v měsíci, počínaje dnem 18. 2. 2014. 5. Z výpisu z účtu soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 20 000 Kč dne 8. 1. 2014 převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet]. 6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 4. 2014, včetně přílohy [číslo] ke Smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 14. 4. 2014, že Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 14. 4. 2014 mezi [právnická osoba] s.r.o. jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. 7. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že dopisem ze dne 27. 6. 2022 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu nejpozději do 18. 7. 2022. 8. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 9. Na základě rámcové smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne 6. 1. 2014, byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena dne 6. 1. 2014 smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal částku vrátit spolu s celkovými náklady půjčky v částce 22 266 Kč, celkem se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni částku 42 266 Kč v 18 měsíčních splátkách po 2 349 Kč, splatných vždy k 18. dni v měsíci, počínaje dnem 18. 2. 2014. Žalovaný uhradil pouze částku ve výši 1 500 Kč, žalobkyně tak eviduje vůči žalovanému pohledávku na neuhrazené jistině zápůjčky ve výši 18 500 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 14. 4. 2014 mezi [právnická osoba] s.r.o. jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem přešla žalovaná pohledávka na žalobkyni. Právní zástupce žalobkyně dopisem ze dne 27. 6. 2022 vyzval žalovaného k úhradě žalobní pohledávky nejpozději do 18. 7. 2022, žalovaný dosud žalobkyni zbývající částku neuhradil. 10. Podle ustanovení § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 12. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení. 13. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 17. Podle ustanovení § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje. 18. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud se nejprve zabýval aktivní věcnou legitimací na straně žalobkyně, když v řízení bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni řádně postoupena na základě předložené smlouvy o postoupení pohledávky, žalobkyně tak je v řízení aktivně věcně legitimována. 19. Soud dovozuje, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku, na základě které právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl zápůjčku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s celkovými náklady (úrokem) ve výši 22 266 Kč v 18 měsíčních splátkách po 2 349 Kč. V řízení přechází břemeno důkazní na žalovaného, je na něm, aby v řízení prokázal, že žalobkyní tvrzený závazek neexistuje, případně zanikl. Žalovaný takto nepostupoval, k žalobě se nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala uzavření platné smlouvy o zápůjčce a poskytnutí částky 20 000 Kč žalovanému, bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že předmětný dluh žalobkyni, nad rámec úhrad tvrzených žalobkyní, uhradil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Nárok na úhradu jistiny z předmětné zápůjčky je tedy důvodným. S ohledem na částečnou úhradu žalovaného vyplývající z kvantifikace nároku v žalobě soud žalobě vyhověl co do nároku žalobkyně na zaplacení částky 18 500 Kč představující rozdíl mezi původní jistinou půjčky (20 000 Kč) a částečnou úhradou žalovaného (1 500 Kč) na straně druhé. Žalobkyni byl pak jako důvodný přiznán i nárok na zákonný úrok z prodlení z přisouzené části jistiny, neboť v den, od kterého požaduje žalobkyně po žalovaném úhradu zákonného úroku z prodlení, žalovaný dle skutkových zjištění soudu byl v prodlení s úhradou přisouzené částky. Lhůtu k plnění určil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. jako třídenní, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku. 20. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 252 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšnou stranou, a proto jí přísluší náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 300 Kč, celkem tedy 900 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby), 3x paušální náhrada výdajů po 100 Kč, celkem tedy 300 Kč za tyto úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a náhrada za 21% DPH z odměny a náhrad v celkové výši 252 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Podmínky § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (u zdejšího soudu řízení vedené např. pod sp. zn. sp. zn. [spisová značka]) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 2 252 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně v obecné třídenní pariční lhůtě dle ust. § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.