20 C 32/2023-65 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 10. 11. 2022 domáhala zaplacení částky 28 871,79 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela dne 11. 9. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání podnikatelské kreditní karty [číslo] na základě které se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 40 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách alespoň ve výši Minimální splátky. Minimální měsíční splátka byla stanovena jako 4 % čerpaného úvěru, přičemž výše splátky byla žalovanému vždy oznámena v měsíčním výpisu z úvěrového účtu. Nedílnou součástí smlouvy byly Produktové podmínky revolvingového úvěru. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr na kreditní kartě splácet, a to jak jistinu úvěru, tak úroky a poplatky v souladu se Smlouvou a Podmínkami. Žalobkyně svůj závazek splnila a otevřela žalovanému úvěrový účet č. [bankovní účet] a vydala žalovanému kreditní kartu. Žalovaný v rámci tohoto smluvního vztahu vystupoval jako podnikatel, a tudíž žalobkyně neměla v takovém případě povinnost s odbornou péčí zkoumat úvěruschopnost žalovaného dle příslušných předpisů o ochraně spotřebitele. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu žalobkyně využila svého práva a v souladu se Smlouvou a Produktovými podmínkami prohlásila úvěr poskytnutý dle Smlouvy o úvěru dopisem ze dne 31. 3. 2022 za okamžitě splatný v celé výši. Žalovaný tak dluží žalobkyni na jistině částku 27 671,79 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 1 749,13 Kč (tento úrok je výsledný nezaplacený úrok, který měl žalovaný zaplatit v pravidelných měsíčních, anuitních, splátkách), smluvní poplatky ve výši 1 200 Kč (poplatek ve výši 600 Kč za upomínku ze dne 13. 3. 2022 a 1. 4. 2022), úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 28. 9. 2022 ve výši 1 570,36 Kč (zákonný úrok ve výši 11,75 % z částky 30 620,92 Kč od 20. 4. 2022 do 28. 9. 2022), smluvní úrok z prodlení ve výši 30 % p. a. z částky 29 720,92 Kč od 29. 9. 2022 do zaplacení. Žalovaný svoji povinnost nesplnil a svůj dluh nezaplatil, a to ani po zaslané předžalobní výzvě. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: 4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] vydání a užívání podnikatelské kreditní karty ze dne ze dne 11. 9. 2020, z parametrů podnikatelské kreditní karty a doplňkových služeb ke Smlouvě o revolvingovém úvěru [číslo] vydání a užívání podnikatelské kreditní karty ze uzavřené dne 11. 9. 2020, z Produktových podmínek, Všeobecných produktových podmínek, z výpisu z obchodního rejstříku, z úrokového lístku a ze sazebníku, že účastníci uzavřeli dne 11. 9. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] vydání a užívání podnikatelské kreditní karty, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému, který vystupoval v rámci tohoto smluvního vztahu jako podnikatel, úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 40 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách alespoň ve výši Minimální splátky. Minimální měsíční splátka byla stanovena jako 4 % čerpaného úvěru, přičemž výše splátky byla žalovanému vždy oznámena v měsíčním výpisu z úvěrového účtu. Poskytnuté peněžní prostředky byly úročeny úrokovou sazbou ve výši 14,99 % p.a. Žalovaný byl povinen platit bance v rámci pravidelných měsíčních splátek vedle splátky jistiny a úroků i poplatky. Dle sazebníku poplatků činí poplatek za upomínku 600 Kč. Dle čl. VI. 1 smlouvy je banka oprávněna i po zániku smlouvy úročit dlužnou částku smluvním úrokem z prodlení ve výši 30 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly Produktové podmínky a Všeobecné produktové podmínky. Dle čl. 43 VPP má banka právo úroky, které nebudou řádně ke dni jejich splatnosti zaplaceny, připisovat k částkám dříve splatným a dosud neuhrazeným a dále je pak úročit úrokem z prodlení nebo sjednaným smluvním úrokem. Dle čl. 21 Produktových podmínek je banka v případě prodlení žalovaného se splněním závazku vůči bance prohlásit svým rozhodnutím peněžité dluhy klienta za ihned splatné a požádat klienta o jejich předčasné splacení. 5. Z výpisů ke kreditní kartě a z platební historie, že žalovaný za trvání smluvního vztahu čerpal pomocí kreditní karty na jistině částku 59 550,19 Kč, přičemž na jistinu splatil 31 878,40 Kč. Žalovaný nehradit splátky řádně a včas, ke dni 31. 3. 2021 dlužil na jistině částku 27 671,79 Kč, a na úrocích z dlužné jistiny částku 1 749,13 Kč. Na poplatcích dále žalovaný dlužil částku 1 200 Kč sestávající z poplatku za upomínku ve výši 600 Kč ze dne 13. 3. 2022 a ze dne 1. 4. 2022 Celkem tak žalovaný dlužil žalobkyni částku 30 620,92 Kč. 6. Z oznámení o zesplatnění a z poštovního podacího archu soud zjistil, že žalobkyně dopisem ze dne 1. 4. 2022 žalovanému oznámila, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek, zejména z důvodu prodlení s placením povinné minimální splátky o více než 30 dní, svoji pohledávku ze smlouvy o revolvingovém úvěru zesplatnila a současně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 30 620,92 Kč di 19. 4. 2022. 7. Z předžalobní upomínky a z poštovního podacího archu soud zjistil, že dopisem ze dne 30. 9. 2022, odeslaným téhož dne, byl žalovaný vyzván právním zástupcem žalobkyně k úhradě dluhu před podáním žaloby. 8. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 9. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne 11. 9. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] vydání a užívání podnikatelské kreditní karty, na základě které žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 40 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách alespoň ve výši Minimální splátky. Minimální měsíční splátka byla stanovena jako 4 % čerpaného úvěru, přičemž výše splátky byla žalovanému vždy oznámena v měsíčním výpisu z úvěrového účtu. Poskytnuté peněžní prostředky byly úročeny úrokovou sazbou ve výši 14,99 % p.a. Žalovaný byl povinen platit bance v rámci pravidelných měsíčních splátek vedle splátky jistiny a úroků i poplatky. Dle sazebníku poplatků činí poplatek za upomínku 600 Kč. Dle čl. VI. 1 smlouvy je banka oprávněna i po zániku smlouvy úročit dlužnou částku smluvním úrokem z prodlení ve výši 30% ročně. Žalovaný čerpal úvěr prostřednictvím karty tak, jak vyplývá z výpisů ke kreditní kartě. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, proto žalobkyně prohlásila úvěr za okamžitě splatný v celé výši. Dopisem ze dne 1. 4. 2022 byl žalovaný upomínán o úhradu a bylo mu sděleno rozhodnutí o zesplatnění. Následně právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu upomínkou ze dne 30. 9. 2022. 10. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle ust. § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 12. Podle ust. § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán. 13. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení. 14. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 16. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žalobní nárok, tak jak je uplatňován, je důvodný. Soud dovozuje, že jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky do určité výše, což splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaný) dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostře