29 C 124/2023-100 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 394 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], dne [datum] smlouvu [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta bezhotovostní zápůjčka ve výši 10 000 Kč, která měla být splacena společně s poplatkem za poskytnutí a spravování zápůjčky ve výši 7 994 Kč formou 52 týdenních splátek. Žalovaný však právnímu předchůdci žalobkyně uhradil pouze částku v celkové výši 1 100 Kč. Na výzvu soudu ze dne [datum] k doplnění tvrzení ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením výše uvedené smlouvy žalobkyně ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že vázaný obchodní zástupce právního předchůdce žalobkyně zjistil a ověřil příjmy žalovaného ve výši 7 323 Kč měsíčně a odhadované měsíční výdaje žalovaného ve výši 3 500 Kč, přičemž v daném případě byl žalovanému poskytnut úvěr s nízkou nominální hodnotou, pouze ve výši 10 000 Kč, což dle žalobkyně odůvodňuje nižší míru posuzování úvěruschopnosti u tohoto typu úvěru. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. 3. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne [datum] ke sjednání smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému hotovostní zápůjčku ve výši 10 000 Kč (při podpisu smlouvy prostřednictvím obchodního zástupce) a žalovaný se zavázal mu tuto zápůjčku splatit spolu s poplatkem ve výši 7 994 Kč formou 51 týdenních splátek po 347 Kč a poslední 52. splátkou ve výši 297 Kč, zápůjční úroková sazba z této smlouvy činí 56 % ročně, RPSN činí 263,12 % (Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] Standardní informace o spotřebitelském úvěru ke smlouvě [číslo]). Před uzavřením smlouvy vyplnil dne [datum] žalovaný se zástupkyní právního předchůdce žalobkyně zákaznickou kartu – žádost o spotřebitelský úvěr, v němž žalovaný uvedl, že bydlí v rodinném domě s rodiči, počet jím vyživovaných osob je 1, není majitelem auta, je nezaměstnaný – na Úřadu práce, má pravidelný měsíční čistý příjem ve výši 7 323 Kč, ostatní příjmy ve výši 2 000 Kč, další čisté příjmy domácnosti ve výši 10 000 Kč, celkem tedy 19 323 Kč, jeho odhadované běžné měsíční výdaje činí 3 500 Kč, nemá zápůjčku u jiné společnosti, nemá bankovní účet na své jméno a tyto údaje byly ověřeny z výpisu z bankovního účtu za listopad a prosinec 2019, přičemž k zákaznické kartě je přiložena poznámka„ výpisy + výměr dodám příští týden“ s podpisem zástupkyně právního předchůdce žalobkyně (Zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum]). Žalovaný na předmětnou zápůjčku uhradil právnímu předchůdci žalobkyně celkem 1 100 Kč, a to platbami ve výši 350 Kč dne [datum], 400 Kč dne [datum] a 350 Kč dne [datum] (přehled přijatých plateb na úvěrový účet žalovaného). Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, přešla žalovaná pohledávka na žalobkyni (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy [číslo] – seznamu postupovaných pohledávek – strana 10, položka 823). Dne [datum] vyhotovila žalobkyně výzvu k okamžitému splacení dluhu adresovanou žalovanému, k níž přiložila i oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a dne [datum] ji zaslala žalovanému (Výzva k okamžitému splacení dluhu ze dne [datum], Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a potvrzení o podání zásilky [anonymizováno]). Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému dne [datum] předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky (Výzva k úhradě dluhu – předžalobní upomínka ze dne [datum] a podací lístek zásilky [anonymizováno]), na kterou žalovaný žalobkyni již ničeho neuhradil (žalovaný netvrdil opak). Proti žalovanému byly ke dni [datum] vedeny dvě exekuce, a to od [datum] a od [datum] (výstup z centrální evidence exekucí k osobě žalovaného ke dni [datum]). 4. Soud zamítl pro nadbytečnost důkazní návrh žalobkyně výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], vázané zástupkyně právní předchůdkyně žalobkyně, jakož i výpis z ŽR pro tuto obchodní zprostředkovatelku (č. l. 57), jakož i důkazy rozhodnutími [anonymizováno] v [obec] č.j. [číslo jednací] a [anonymizována dvě slova] č.j. [číslo jednací] (č.l. 15-20), neboť tyto důkazní návrhy nebyly způsobilé přinést skutková zjištění relevantní pro rozhodnutí v dané věci. 5. Z výše uvedených skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, při jejímž podpisu zástupkyně právního předchůdce žalobkyně předala žalovanému v hotovosti částku 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto zápůjčku vrátit s poplatkem ve výši 7 994 Kč formou 52 pravidelných týdenních splátek, zápůjční úroková sazba z této smlouvy činí 56 % ročně, RPSN činí 263,12 %. Žalovaný na předmětnou zápůjčku zaplatil pouze částku v celkové výši 1 100 Kč. Právní předchůdce žalobkyně se žalobkyní uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný žalobkyni dlužnou částku neuhradil přes zaslanou předžalobní výzvu. 6. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle ust. § 2392 odst. 1 věty první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 8. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle ust. § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb. se pro účely tohoto zákona rozumí roční procentní sazbou nákladů celkové náklady spotřebitelského úvěru vyjádřené jako roční procento z celkové výše spotřebitelského úvěru, které se počítá podle vzorce uvedeného v příloze [číslo] k tomuto zákonu. 10. Podle ust. § 75 zákona č. 257/2016 Sb. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 11. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Podle ust. § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 14. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle ust. § 1879 občanského zákoníku, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 17. Podle ust. § 1880 odst. 1 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s p